10 méně známých zajímavostí o houbaření

Tradiční houbařská sezona začíná koncem jara a končí s nástupem zimy. Houbařům ale musí přát počasí. Ideální je, kdy se teplota ve dne a v noci od sebe příliš neliší. Důležitá je také dostatečná vlhkost. Zkrátka vlhké a deštivé počasí, které střídají tepla je ideální. První zprávy o výskytu hub se začínají objevovat i letos a tak houbařská sezóna pomalu startuje. Máte už i vy nachystaný proutěný košík?

Češi jsou národ houbařů

Statistiky České zemědělské univerzity v Praze mluví jasně. Češi si ročně přinesou domů 6 kilo hub. Brzké vstávání, ranní mlha, rosa v trávě, proutěný koš do ruky a jde se do lesa. Houbaření má v České republice vybudovanou tradici a jde o jeden z našich nejoblíbenějších koníčků. Často za houbami do lesa vyrážejí celé rodiny a těší se ze svých úlovků.

Jak to mají ve světě?

Houby jsou oblíbené zejména ve střední a východní Evropě. Češi, jakožto národ vášnivých houbařů, drží společně se Slováky, Poláky a Rusy prim ve sběru i konzumaci. V dobách, kdy se houbám říkalo "maso chudých" a sbírat chodil takřka každý, dala tato záliba vzniknout tradici, kterou v sobě nosíme dodnes. Oblíbené jsou houby i v Japonsku a Číně. Zato v Německu, Anglii a Skandinávii nemají k houbám takřka žádný vztah.

Kvůli historicky nejrozsáhlejší kůrovcové kalamitě v historii hrozí, že zmizí až polovina lesů v ČR. Vlastníci lesů potřebují od státu naléhavě finanční i legislativní pomoc, aby mohli kalamitu zastavit a zalesnit vzniklé holiny. Více se dozvíte také na stránkách www.svol.cz

10 zajímavostí o houbaření, které jste možná nevěděli

Největší z hub, kterou můžete v českých lesích najít, je pýchavka neboli vatovec obrovský. Pýchavka může dorůst až do výšky jednoho metru a váží klidně i 4 kilogramy. Guláš nebo řízky z pýchavky patří mezi nejlahodnější houbové delikatesy.

Byli jste někdy v noci v lese a zdálo se vám, že kolem sebe vidíte různá světýlka? Tak to byly houby. Je známo až 80 druhů hub, které zvládají bioluminiscenci, což znamená, že vyzařují světlo.

Nikdy si k houbám nedávejte víno. Když totiž houby zapijete vínem, můžou v břiše začít kvasit a vy pak máte zaděláno na nemalé křeče.

Vážnou otravu z hub poznáte až 24 hodin po jejich konzumaci. Pokud si tedy nejste skutečně jistí, že víte, co jste si z lesa přinesli, raději to nejezte.

Hřib kovář potřebuje delší tepelnou úpravu, než jiné běžné houby. Aby vás po jeho pozření nebolel žaludek a nepostihly vás zažívací potíže, je třeba jej vařit alespoň 20 minut.

Je dokázáno, že houby rostou nejvíce 10 dnů po dešti. Mykologové zároveň potvrzují, že houby rostou víc, když je měsíc v úplňku.

Hříbek za den vyroste až o 5 centimetrů. Pokud tedy najdete porost malých hříbků a vrátíte se zpět druhý den, bude na vás čekat pořádná houbová nadílka.

Houby mají léčivé účinky. Mimo jiné posilují imunitu, startují metabolismus, čistí organismus a trávicí ústrojí.

Nejdražší a zároveň největší pochoutka z hub je lanýž bílý. Tato houba roste vzácně v Itálii a Chorvatsku. Najít jej výjimečně můžete i v České republice, ale nesmí se sbírat. Sběrači hub lanýže bílého nabízejí od 33 000 korun za kilo. V České republice se může cena vyšplhat až na 80 tisíc korun.

Ekologická inovace přichází i do oděvního průmyslu. Houby jako materiál, to už v dnešní době není žádný nesmysl. A tak se z hub vyrábějí oděvy, papír a dokonce vodě odolné boty, které když doslouží, jsou snadno odbouratelné.