Dobré důvody, proč dál sázet SMRK

Vynechat smrk při obnově holin způsobených kůrovcovou kalamitou, by byla chyba. Shodují se na tom vědci, akademici, nestátní vlastníci lesů i představitelé dřevozpracujícího průmyslu. Přestože... nebo spíše právě proto, že padly statisíce stromů (a kůrovcová kalamita bude dále pokračovat), je nutné se smrkem dál počítat. "Nejsme v situaci, kdy bychom si mohli dovolit vyřadit kteroukoliv osvědčenou dřevinu ze seznamu těch, které je vhodné pro obnovu lesů využít," varuje Ing. Vít Šrámek, ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. vi. i. Tady jsou dobré důvody pro další pěstování smrku přehledně.

1. Smrk na naše území patří

"Smrk má za sebou na našem území dlouhé období spokojené existence. Prakticky po celou tuto dobu ekonomicky držel dřevozpracující průmysl a výnosy z jeho pěstování plnily státní pokladnu," připomíná Vilém Podrázský z České zemědělské univerzity, katedry pěstování lesů. "Z botanického hlediska na naše území patří, stejně jako je rozšířen v rámci dalších evropských zemí, a nejsme v situaci, kdy bychom tento fakt mohli opominout."

Nepoužívat smrk ve směsích nedává smysl ani podle Víta Šrámka,  "Těžiště přirozeného rozšíření smrku ztepilého u nás spadá především do vyšších a horských poloh. Na specifických stanovištích jako jsou rokle, soutěsky nebo podmáčené lokality se však vyskytoval prakticky ve všech vegetačních stupních. Přirozený výskyt je doložen například z Labských pískovců z nadmořské výšky 120 m n.m.."

Šrámek připomíná, že smrk může ve vyšších a horských polohách v budoucnu naplňovat produkční funkci, ve středních polohách může být na vhodných stanovištích využit pro zvýšení biodiverzity a jako produkční kostra porostu. "Smrk je schopný odrůstat na volné ploše a odolávat tlaku zvěře, proto se hodí pro tzv. dvoufázovou obnovu, kdy smrky v roli přípravné dřeviny chrání stínomilné dřeviny (buk, jedle), které v jejich sousedství prospívají. Smrk se navíc velmi dobře vyrovnává se změnou klimatu, má například schopnost odrůstat na volné ploše a není náročný na živiny." Zásadní je vyvarovat se rozsáhlých monokultur smrku ve středních i vyšších polohách a rozsáhlých stejnověkých porostů.

Věděli jste, že: Smrkové porosty, které nyní čelí kůrovcové kalamitě byly zasázeny většinou před několika desítkami let? "Když zaslechnu hlas, že co jsme si nasadili, to teď máme a ať nestěžujeme, radši jdu pryč," říká Ing. Miroslav Pacovský, vlastník a správce lesa ze Středočeského kraje.

Zasadit strom, není jen tak: VIDEO.

"Vlastník si musí vybrat sám, jaký les chce mít, a pokud stát má jinou představu a požadavky, musí vlastníka lesa finančně motivovat. V zahraničí je nepřípustné, aby stát vlastníkovi lesa například diktoval, jaké dřeviny má ve svém lese pěstovat," doplňuje Radomír Charvát. 

2. Je potřeba postupovat rychle

Vzniklé holiny je nutné neprodleně zalesnit, každá prodleva obnovu lesů ztěžuje a prodražuje. Rychlá obnova lesů po kůrovcové kalamitě, která nyní leží (nejen) před nestátními vlastníky lesů jako klíčový úkol, by byla bez smrku prakticky nereálná. Lesníci smrk potřebují také proto, aby měli CO sázet. "Školkařské provozy mají napěstovány sazenice smrku, přece ho teď nebudou pálit, když je ostatního sadebního materiálu nedostatek a smrk je žádoucí také jako přípravná dřevina," říká Radomír Charvát, člen vedení Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL). "Bezodkladná obnova lesů je zásadní pro zachování vody v krajině, zabránění mineralizace humusu a úbytku půdního profilu. Je velkým paradoxem, že ponechávání rozsáhlých holých ploch po kalamitě (i stohektarových) sukcesi žádají titíž lidé, kteří na druhé straně brojí proti holosečím, od kterých se dlouhodobě ustupuje (průměrná velikost holiny vzniklé po úmyslné těžbě je 0,35 ha)," konstatuje Charvát a připomíná, že každý vlastník lesa má právo na rozhodnutí, jak bude na svém vlastním majetku hospodařit. 

"Vlastník si musí vybrat sám, jaký les chce mít, a pokud stát má jinou představu a požadavky, musí vlastníka lesa finančně motivovat. V zahraničí je nepřípustné, aby stát vlastníkovi lesa například diktoval, jaké dřeviny má ve svém lese pěstovat," doplňuje Radomír Charvát. 
3. Chyběl by v mnoha odvětvích

Totální ústup od pěstování smrku v ČR by výrazně zasáhl i dřevozpracující a navazující průmysl. Význam smrkového dřeva je dán jeho absolutním zastoupením u zpracovatelů. Jak konstatuje Ivan Ševčík, výkonný ředitel Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků (ALDP), smrk má ideální potřebné fyzikální vlastnosti a představuje široký sortiment užití ve stavebnictví (ročně se postaví v ČR cca 20 tisíc nových domů, z toho 15 % ze dřeva), nábytkářství, papírenském a textilním průmyslu. "Jeho plná náhrada listnatými dřevinami je nereálná. V ČR je dlouhodobě výroba buničiny orientovaná na smrk a částečně borovici a pilařská výroba téměř výlučně na smrk. Převedení výroby buničiny na buk by vyžadovalo významné investice do technologických zařízení."

Mohlo by vás zajímat:

Také douglaska tisolistá je zbytečně tabuizována. Čtěte podrobnosti.

Zajímavost: VIDEO ze společné práce lesníků ve Finsku.