Václavky patří k nejvýznamnějším patogenům evropských lesů. Nejvíce náchylné k napadení touto houbou jsou dřeviny stresované vysokými teplotami či půdním suchem. Nejohroženější jsou smrky.

Změna klimatu a s ní související velkoplošný rozpad smrkových a borových porostů na našem území v posledních dvou desetiletích přinutily vlastníky lesů začít měnit dřevinnou skladbu a vysazovat lesy druhově pestřejší.

Léto je v důsledku horka a sucha obdobím zvýšeného nebezpečí lesních požárů. Měli bychom proto při pobytu v přírodě dbát zvýšené opatrnosti. V posledních letech totiž hoří v lese častěji, než tomu bylo dříve.

Úspěšnost práce lesníků závisí na dobré znalosti místních přírodních podmínek a jejich exaktním popisu v hospodářských plánovacích systémech.

V lese bez zvěře by chyběl život. Když jsou ale zvířata přemnožená, les trpí. V některých oblastech je situace natolik vážná, že zvěř doslova znemožňuje přežití mladým stromkům na plochách po kalamitě.

V posledních dvaceti letech došlo k prudkému nárůstu odumírání borových porostů. Může za to dlouhodobé sucho které mimo jiné přeje rozvoji mnoha druhům agresivních biotických činitelů a houbových patogenů.

Borovice lesní je v České republice druhým nejrozšířenějším jehličnanem. Změna klimatu, menší množství srážek a zvyšování průměrných teplot jí ale nesvědčí. Borové lesy chřadnou a vědci poukazují na závažnost situace.

Počet tetřívků obecných dlouhodobě klesá. Může za to neúspěšné hnízdění, predátoři, zvýšený turistický ruch i působení klimatické změny. Jedním z hlavních důvodů, proč je tetřívek zařazen mezi ohrožené druhy je ale mizení vhodných biotopů.

V posledních letech dochází vlivem extrémních výkyvů počasí k ohrožení lužních lesů a hromadnému odumírání jasanů a olší působením houbových patogenů. Dle vědců by mohl řešení představovat původní topol černý.