Havěťologie (3. díl) - Bekyně mniška. Taky "umí" katastrofu

Nenápadný noční motýl bekyně mniška (lymantria monacha) stál za jednou z největších kalamit v lesních porostech za posledních sto let. Jeho housenky parazitují na smrku a živí se převážně jeho jehlicemi. "Pokud mají housenky vhodné prostředí k přemnožení, a tím je zejména sucho, vzniká takzvaný holožír a strom odumře," vysvětluje lesník Radomír Charvát z podniku Lesy Vysoké Chvojno. 

Housenky bekyně mnišky napadají především husté smrkové porosty ve stáří 40 - 60 let, v nadmořské výšce 400 až 600 metrů nad mořem. 

Přestože dnes jsou smrkové porosty postižené hlavně kůrovcovou kalamitou, neznamená to, že by bekyně mniška zcela vyklidila pole. "V konkurenci s kůrovcem je trochu v ústraní," připouští Radomír Charvát. "Z lesů však zcela nezmizela, je nutné stále její výskyt monitorovat - to ostatně všichni zkušení lesníci vědí a průběžně dělají. například pomocí lepových pásů po obvodu stromu nebo lepovými plechovými deskami s feromonem, které lákají samečky. " Stavy housenek bekyně mnišky pomáhá udržovat ptactvo, zejména sýkorky, brhlík, pěnkava, datlovití, doupní a další. Mezi další ochranná opatření, která udržují lesy v kondici patří i budování tůní nebo ochrana mravenišť.

Mnišková katastrofa před 100 lety - Stát tehdy významně pomohl. PODROBNOSTI

Mohlo by vás zajímat:

Škody páchá vedle bekyně mnišky také například její "příbuzná" bekyně velkohlavá. Ta má na svědomí pro změnu listnaté stromy. V Pohořelicích a Vranovicích na Brněnsku o tom vědí své - uhynuly stovky stromů.  Bekyně velkohlavá je motýl s rozpětím křídel až 7 cm a jako housenka dosahuje délky mezi pěti až šesti centimetry. V České republice patří mezi jedny z největších listožravých škůdců, který se zaměřuje hlavně na duby, topoly nebo ovocné stromy.