Kůrovec mění lesy. Přečtěte si jak a proč to bez peněz od státu nepůjde

Dnes stojí lesní hospodářství před obrovským problémem, se kterým se naposled potýkalo v 80. letech 20. století při imisní kalamitě - a to je zalesňování mnohahektarových holin. Jak k tomu lesníci přistupují? Co funguje a co ne? A proč se vlastníci nestátních lesů bez pomoci státu při obnově kalamitních holin neobejdou?

Zdaleka ne všechny zkušenosti z dřívějších kalamit lze uplatnit v současnosti. Proto vlastníci lesů, lesníci i vědci hledají nové přístupy k obnově lesů, které by měly být druhově pestré a lépe odolávat tlakům probíhající klimatické změny. Řešení této situace vyžaduje kombinaci odborných, legislativních a ekonomických nástrojů.

V letech 2016 až 2020 vzniklo v jehličnatých porostech v důsledku kůrovcové kalamity necelých 150 000 ha holin. Část holin se v dalším roce sice zalesní, ale současně se vytvářejí holiny nové. Situace je natolik nepříznivá, že z roku na rok se plocha nezalesněných holin zvětšuje a představuje velkou zatěžkávací zkoušku pro lesní hospodářství v příštích letech - nejde jen o prosté zalesnění, ale také ochranu kultur před různými škůdci a výchovu mladých porostů. Následky kalamity tak budou patrné v našich lesích po mnoho desetiletí.

Při obnově rozsáhlých kalamitních holin se lesníci musí rozhodnout, zda volit tradiční jednofázový postup umělé obnovy s poměrně vysokým rizikem problémů s jejich dalším vývojem stability, anebo použít i netradiční postupy obnovy (umělé, přirozené, kombinované). Výhodnou se ukazuje kombinace přirozené obnovy i s využitím přípravných dřevin s pionýrskou strategii růstu a následná výsadba dalších dřevin vhodné druhové skladby.

Základním cílem všech postupů obnovy je tvorba smíšených funkčních porostů s relativně jemnou strukturou smíšení se zastoupením širokého spektra dřevin plnících očekávané funkce lesa.

Jak na to lesníci jdou? Mají vícero možností

Doposud používaná klasická jednorázová umělá obnova rozsáhlých holin klade vysoké požadavky na množství sadebního materiálu, techniku i organizaci práce. Navíc opakované vylepšování a následná péče o kultury zvyšují celkové náklady na dosažení zajištěného porostu a nepříznivě ovlivňují ekonomiku zakládání lesních porostů. 

Alternativou může být dvoufázová obnova, kdy se v první fázi vytvoří porost s využitím dřevin s pionýrskou strategií růstu. Ve druhé fázi obnovy jsou pak tyto porosty doplňovány dřevinami cílovými (s klimaxovou strategii růstu). Obě fáze tohoto postupu je možno realizovat s využitím přirozené nebo umělé obnovy. Rozhodujícím faktorem jsou konkrétní stanovištní podmínky a stav lokality před vznikem holiny.

Výzkumná šeření, která provádí VÚLHM v posledních 15 letech, ukazují také vysoký produkční potenciál porostů vzniklých přirozenou obnovou na kalamitní holině. Druhová skladba sledovaných porostů je často tvořena směsí přípravných i cílových dřevin. 

Uplatnění dvoufázové obnovy s využitím přípravných dřevin je aktuálně možné prozatím řešit jen formou výjimek z platných předpisů. V současnosti vědci řeší výzkumné projekty, jež mají za cíl připravit podklady pro úpravu právních předpisů, které umožní využívání dvoufázové obnovy bez potřeby výjimek z ustanovení lesního zákona.

V posledních letech výrazně narůstá rozloha obnovených lesů a zároveň se zvyšuje podíl listnatých dřevin, který na umělé obnově nyní převyšuje 50 % a do budoucna by se měl, zejména v nižších polohách, i nadále zvyšovat. Nárůst zastoupení listnatých dřevin je žádoucí, neboť k jejich poškozování hmyzími škůdci v juvenilních stadiích dochází mnohem méně, navíc vykazují ve srovnání s jehličnany velkou míru odolnosti a regeneračních schopností.

Nicméně extrémní klimatické podmínky na velkoplošných kalamitních holinách, ať už sucho, přemokření, vysoké teploty či přímé oslunění vedou k oslabení sazenic, a tím i jejich větší náchylnosti k napadení patogeny i škůdci. Riziko jejich šíření vzrůstá v přehoustlých síjích a výsadbách a při velkoplošném vysazování stanovištně nevhodných dřevin.

Obnova a ochrana lesních porostů na kalamitních holinách vyžaduje vysokou míru investic. Na úspěchu ochranných opatření závisí budoucnost lesních porostů a často i ekonomika celého majetku. Z tohoto důvodu je nutné ochraně kultur věnovat možná ještě vyšší péči než zalesnění porostu.

S ohledem na vysoké stavy spárkaté zvěře je problematická zejména ochrana proti zvěři. Náklady na ochranu proti zvěři běžně tvoří i 30-40 % všech nákladů na pěstební činnost. Při nedostatečné ochraně dochází ke znehodnocení kvalitního sadebního materiálu, vynaložené lidské práce a finančních prostředků.

V souvislosti s tím je nutné upravit i péči o zvěř. Kvalitní myslivecký a lesnický management (les se zvěří je jeden ekosystém) se nemůže omezit pouze na lov zvěře, ale je nutné provádět i aktivní kroky ze strany vlastníka. Obnova kalamitních holin poskytuje prostor i pro tvorbu zvěřních políček, liniových výsadeb plodonosných dřevin, okusových porostů a pastevních ploch. V dlouhodobém časovém horizontu se určitě vyplatí.