Senátoři schválili novelu lesního zákona, ale servítky si nebrali. Co (taky) zaznělo

Senát ve čtvrtek 31. října na své 12. schůzi pustil dál novelu lesního zákona k podpisu pana prezidenta. Nebyl s ní spokojen, zejména s body týkajícími se myslivosti... Ale důležitější byla pro senátory pomoc nestátním vlastníkům lesů, kteří díky novele konečně budou moct zažádat o finanční podporu na škody způsobené kůrovcovou kalamitou (zatím pouze za konec roku 2017 a rok 2018) a hlavně na obnovu vzniklých holin. 

Senátoři uznávají, že vlastníci za současnou situaci nemohou, jsou ekonomicky v naprosto zoufalé situaci a že se vláda přes všechna varování odborníků k řešení kůrovcové kalamity staví liknavě. Co mimo jiné řekli v rozpravě (přinášíme výňatky stenozáznamu ze Senátu): 

Milan Štěch: Já jsem z obvodu, kde si dovolím tvrdit, že patří mezi regiony s největší kalamitou způsobenou kůrovcem. Myslím, že to je kolega Vystrčil, je nás ještě pár právě z té Vysočiny, případně k jihu. Tam je dopad kůrovcové kalamity naprosto jasně největší. A mohu vám říci, že každý výjezd - a já dělám pravidelně pondělní senátorské dny, a dělám je tak, že jezdím po obcích, protože do kanceláře mi chodí pořád ti samí stěžovatelé, a myslím si, že není hodno jim věnoval větší část dnů, který mám pro senátní obvod, takže jezdím do obcí. A mohu vám říci, že je mi těch starostů opravdu líto. Je tam několik obcí, které mají poměrně velké lesy ve stovkách hektarů, ve velikosti jejich obcí, a oni dlouhodobě výnosy, protože mají pěkné lesy, pěkné smrky, kterým je okolo 100 let, s těmi výnosy lesů počítají do obecních rozpočtů. Ale ne na spotřebu, ale na rozvoj, na investice. A některé investice mají spuštěné, např. kulturní dům, a nemají na ně dotace ani z kraje, ani z centra. To znamená, od vlády. A teď najednou nejen, že nemají peníze z těch výnosů, protože víme, za kolik se prodává. Když se podaří ta kulatina s kůrovcem prodat, oni musí platit firmy, které jim to těží, protože takové kapacity nemají. Mají povinnost ze zákona likvidovat kůrovce a samozřejmě mají náklady, které se týkají obnovy lesa. Protože takovou velkou rozlohu, kterou musí zalesňovat, vůbec nepředpokládali, že by měli. Tyto obce mají velké problémy. A oni nás prosí - a já už jsem v minulosti kolem toho vyvolával některá jednání, abychom pomohli, abychom na to, co oni opravdu očekávat nemohli - a asi to zrovna ty vesnice, kterých se to týká nezpůsobily a mají ty dopady - a oni nás prosí, aby dostali ten příspěvek. My jsme je přesvědčili, že už jim jako stát nemůžeme uhradit ztrátu zisků. To prostě uhradit nemůže, ale aby pomohl, aby splnili povinnosti zákona. To znamená, aby to vytěžili a především, aby to znovu osázeli.

Petr Šilar: Chtěl bych zdůraznit důležitou věc. Náhrady škod, o kterých se tady mluví, nedosahují zdaleka té výše, které jsou. Ale jsou to náhrady za škody za rok 2017 a 2018. To je důležité říct. A my s tím přicházíme na podzim roku 2019, kdy byla vyčleněna částka 1,5 mld. Kč. A dopředu říkám, hrajeme o čas. Šíleně hrajeme o čas, protože kdo zná rozpočtová pravidla, tak ví, že veškeré finanční prostředky se musí vyčerpat do konce kalendářního roku. Nebo zahájit čerpání. Z toho důvodu to je důvodné, že ty peníze, které jsou v rozpočtu teď na to vyčleněny, mohou skončit v černé díře rozpočtu. Nemyslím, že by se ztratily z ministerstva zemědělství, ale, prosím vás, tady jde o to, že to je zase otázka kalendářního roku. Tak z toho důvodu je to velice důležité. A to ještě nemluvíme o škodách, které se už začínají vyčíslovat za rok 2019. Podle odhadu, který můžeme číst, ony se odhady trochu různí, ale poslední odhad, který zveřejnil v Lesnické práci pan Burník, tak mluvil dokonce o výši přes 30 mld. Kč. To je kůrovcová kalamita. A opravdu bychom se měli takto k tomu chovat. To znamená, že jakýkoli krok, který povede ke zlepšení situace a k hospodářské situaci vlastníků lesů a lesníků, tak musíme využít. Musíme využít tyhle věci. Mrzí mě, že naše vláda s tím tak dlouho otálí. Já si myslím, že daleko mediálně zajímavější je samozřejmě, když se premiér vyfotí v syslem v náručí a vypouští ho někde v ochranném pásmu. Nebo se rozněžňuje nad lýkožroutem smrkovým nad shnilým dřevem. Ale praktické výsledky této vlády jsou nulové. To je teprve začátek, to je první krok, ten zákon, který teď zaplaťpánbůh ministerstvo zemědělství připravuje. Ale otázka uvolňování peněz, pan ministr musí chodit žebrat k paní ministryni financí o to, aby se uvolnily některé prostředky. Propánakrále, vždyť se chováme v této mimořádné krizové situaci velice špatně. Místo toho založíme krizové štáby, které samozřejmě nic neřeší.

Petr Koliba: Přestože mám velké výhrady k tomu, co je v té části, která se týká myslivosti, přesto si vás dovoluji požádat o to, zda bychom podpořili znění tohoto zákona. Já panu ministrovi plně věřím, že dojde k dořešení těch sporných otázek, a dovoluji si vás požádat o podporu toho zákona, ve znění Poslaneckou sněmovnou, s tím, že se plně připojuji k doprovodným usnesením. Ale, prosím vás, tady to nemusí být otázka 26 dní, tady to může být otázka, že Poslanecká sněmovna skutečně, víte, jak je nevypočitatelné projednávání toho dalšího zákona. Takže vraťme se k meritu věci, k čemu ten zákon má sloužit. Má sloužit k tomu, aby se dostaly finanční prostředky těm, kteří je potřebovali už včera. Takže, zase vaším prostřednictvím, nelze než nesouhlasit s panem místopředsedou Štěchem. Což já nečiním často, ale v tomto bodě jsem s ním úplně ve shodě. A opravdu se přimlouvám, že kdo rychle dává, dvakrát dává. A jsme rada starších, mějme zdravý selský rozum. Jde o meritus tohoto zákona, který té myslivosti natolik neublíží, jak to ublíží, když ho nepřijmeme a vrátíme.

Jaroslav Větrovský: Ten vlastní zákon má podle mého dvě části. Část lesnickou a část mysliveckou. K té lesnické části je třeba konečně. Zaplaťpánbůh, že konečně jdeme pomoci vlastníkům lesa s tím, jakým způsobem budou řešit škody, které jsou kůrovcovou kalamitou v našich lesích napáchány. Já mám tu čest být starostou města, které má 450 ha lesa, na kterých hospodaříme. A jsme v té části, jak tady o tom hovořil Milan Štěch, Vysočiny, v té části předhůří Vysočiny. Takže skutečně škody a hospodářské ztráty na lesním majetku jsou značné. Druhá část toho zákona, já nebudu říkat "přílepek", protože podle naší legislativy to přílepek není. Nicméně ta část myslivecká je v některých částech skutečně bizarní. Skutečně v některých částech je to skoro až úsměvné.

Tomáš Czernin: Je o mně celkem známo, že jsem vlastníkem lesa, že také hospodařím zemědělsky. Já možná zdůrazním, že jako zemědělec dostávám ročně cca 6200 Kč - to číslo přesně nevím - jako lesník dostávám něco okolo 50 Kč. Já jsem vždycky zdůrazňoval, že my, vlastníci lesů, na tom nejsme vůbec špatně a že vlastně o žádné dotace nestojíme. Podle zákona už je les významný krajinný prvek, který poskytuje ekologické, rekreační a hospodářské funkce. Já musím zdůraznit, že ty dvě první funkce dáváme společnosti zcela zdarma. A já jsem dost často mluvil o tom, že by bylo daleko lepší, kdybychom místo dotací dostávali náhrady za tyto dvě funkce. Ono to totiž také něco stojí. Ono už jenom, když lidi chodí na houby, tak mám někdy pocit, že by houbaři lekli, kdyby si s sebou nevzali láhev s pitím. Ale když už je ta láhev prázdná, tak je těžká. Takže my po nich ty lesy uklízíme. Ale vrátím se k tomu dnes projednávanému zákonu. On byl skutečně otevřený proto, aby se pomohlo vlastníkům lesů, kteří se dostali do nebývale katastrofální situace. A svědčí o tom i inzeráty, které se objevují, už dokonce daruji les. Protože vlastníci lesa mají mnoho odpovědnosti a ten lesní zákon je vůči vlastníkům podstatně restriktivnější než vůči veřejnosti. To si musíme přiznat. A teď nastala situaci, kdy tito vlastníci, kteří nám skutečně mnoho dávají, se dostali do katastrofální situace. A proto se zákon otevřel, aby se jim pomohlo. Já se nestydím říct, že toho zneužily určité aktivistické skupiny, které si prostřednictvím poslanců do toho zákona vpašovali pozměňovací návrhy, které vlastně nic nemění. Já si myslím, že je celkem zbytečné, abych rozebíral jeden po druhém, ale ty pozměňovací návrhy skutečně v tu chvíli, kdy se tady řešila nouze někoho, neměly spatřit vůbec světlo světa. To se mělo řešit nadále. Já neříkám, že jsou všechny úplně špatné, ale žádné podstatné řešení to nepřináší. Ti vlastníci skutečně potřebují peníze nutně. Oni opravdu nemají na to, aby zaplatili dřevorubce, kteří ty stromy pokáceli. A blíží se jarní zalesňování a našim zájmem je, aby na pozemcích určených k plnění funkcí lesa byl zkrátka stromový porost.

Miloš Vystrčil: Pro vaši informaci, jak se tady mluvilo o Poslanecké sněmovně, které já se málokdy zastávám, 29. června 2018 - to je více než před rokem a třemi měsíci - přijal usnesení podvýbor pro ochranu přírody a krajiny Poslanecké sněmovny, ve kterém vyzval Vládu ČR k přípravě novely zákony o lesích a prováděcích vyhlášek, které zajistí druhově a věkově pestřejší lesy, přípravě novely zákona o myslivosti a prováděcích vyhlášek, přípravy návrhu nového zákona o Státním podniku Lesy ČR. Následně 10. 7. 2018 usnesení Poslanecké sněmovny, které žádá Ministerstvo zemědělství o provedení legislativních změn, atd. Následně další usnesení výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny, následně usnesení našeho výboru pro územní rozvoj, 25. září 2018. Všechno to je před rokem. Před rokem tady z úst parlamentu, parlamentu, ne od někoho jiného, na řádných zasedáních podvýborů a výborů jsme říkali, že je potřeba vytvořit legislativní podmínky pro to, abychom něco udělali s kůrovcem, případně upravili nějak pravidla pro myslivce. A výsledkem je, že tady dneska sedíme nad novelou, s tím, že všichni nás prosí, abychom ji rychle schválili, protože když ji rychle neschválíme, tak to bude devastující a existenčně ohrožující vlastníky lesů. A tím, že zároveň někdo říká, že je to na myslivce podraz a věc, kterou oni nemůžou nikdy naplnit, proto je to administrativně nesplnitelné. Takže to je výsledek práce ministerstva zemědělství a této vlády, poté, co je víc než dva roky upozorňována ze strany nejvyššího zákonodárného sboru, že to není v pořádku a že nedělají, co by dělat měli. Takhle to je celé. Ten problém je jinde. A my ho tady teď řešíme a taháme kaštany z ohně za věci, na které jsme dlouhodobě upozorňovali. To nebylo tak, že bychom na to neupozorňovali. A mezitím ještě vláda vesele během šesti let vytahala z Lesů ČR 30 mld. Kč na různé věci, které bylo potřeba udělat, aby bylo více hlasů. A kdyby dneska Lesy ČR měly ve svých rezervních fondech 30 mld. Kč, tak se možná staraly lépe o své lesy a nelítal by z jejich lesů a jiných vlastníků lesů kůrovec a byli bychom v úplně jiné situaci. Bohužel v té situaci nejsme, protože tady někdo nezvládl svoji roli a nezvládl svoji odpovědnost. Takže jsme v situaci, kdy je přístup - to je velmi slušně řečeno - té vlády pomalý a nedostatečně intenzivní v tom smyslu, že těch peněz je zatraceně málo.

Zjistěte víc o jednání 

Co řekl ministr zemědělství Miroslav Toman? Deklaroval, že kritiku vlády bere velmi vážně a veřejně se zavázal k několika klíčovým krokům. Závěrečné vystoupení:

V prvé řadě chci poděkovat za debatu, která tady proběhla. Vnímal jsem kritické hlasy směrem k ministerstvu. Jsem si věcí vědom. Zkoušíme zrychlit krok, ale úředníci mě poslouchají na galerii, tak věřím, že to poslouchali taky... Rozhýbat úředníky není zase tak úplně jednoduché. Ale vnímám to, respektuji. A děkuji za debatu i za připomínky.

Hlavně chci poděkovat za doprovodné usnesení (senátoři adresovali vládě své stanovisko v doprovodném usnesení, pozn. red). Protože já to doprovodné usnesení nevnímám jenom jako kritiku. Vnímám to jako určitý závazek. Vlastně mi to i pomůže, že se mám o co opřít, když to budu prosazovat. Za to chci poděkovat.

Zkusím jednotlivé věci jenom velmi stručně okomentovat, resp. dát k tomu nějaké vyjádření.

Co se týká novely zákona o myslivosti.

Řekl jsem, že připravujeme vládní novelu, která bude dokončena, říkám to tady na mikrofon, do konce roku 2019. Říkám to na mikrofon, zcela s plnou zodpovědností. Myslím si, a říkám to tak, že to půjde do připomínkového řízení. Bude to předloženo jako vládní návrh. V případě, že ne, budu hledat podporu v PS, mezi poslanci, abychom to udělali jako poslanecký návrh. Moje představa je, že by to mělo být schváleno v Poslanecké sněmovně nejpozději do poloviny příštího roku. To je můj cíl. K tomu se chci zavázat, že k tomu udělám úplně všechno.

Myslím si, že novela, kterou připravujeme, že odstraní nedostatky, aby právní úprava byla aplikovatelná a zohledňovala práva vlastníka honebních pozemků, uživatelů honiteb, a v neposlední řadě i zemědělců. Řeknu to zjednodušeně. Plány lovu se budou dělat, jak už řekli vaši kolegové, podle výše způsobených škod. Nebudou normované stavy, budou minimální stavy, protože zvěř do krajina patří. Ale patří tam v množství, aby nezpůsobovala škody. To je základní princip. Tímto se budeme řídit. To znamená, co tady říkali kolegové, plně akceptuji, jde to tím směrem.

Zároveň je připraveno monitorování stavu honiteb z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. Máme to připraveno. Není to nic nového. Pouze zdokonalíme body. S tím, že už to nelétává dneska, budeme to posuzovat naprosto pravidelně, minimálně každých pět let.

Co se týká prokazování. Zase chci ubezpečit všechny myslivce, kteří tady jsou, a ty, kteří to poslouchají. Mým cílem je zrušit markanty. Když to řeknu myslivecky, pírka a slecha, uši a ocásky, to znamená, budeme používat mobilní softwarovou aplikaci, přes mobil, vyfotí se to a automaticky přes webové rozhraní se to bude dostávat do evidence, takže odstraníme některé věci. Odstraníme věci, evidenci posedů, a další věci.

Chci to opravdu zjednodušit. Přiznávám se, že do doby, než jsem nastoupil do funkce ministra, byl jsem velmi intenzivní praktikující myslivec, takže vím, co mě zlobilo. Půjdu tímto směrem, slibuji.

Co se týká kompenzace pro vlastníky lesů. V případě novely lesního zákona, bylo to tady řečeno, se velmi výrazně zkrátí doba pro administraci dotací, včetně přípravy žadatelů a vyčleněné prostředky 1,5 mld. se teoreticky nepodaří vyčerpat, a mohli bychom také mít problémy co se týká rozpočtových věcí. Mým cílem je to absolutně umožnit.

Vládní novela - to jsem již řekl.

Koncepce lesního hospodářství. Tady zase říkám zodpovědně na mikrofon, že do vnějšího připomínkového řízení nová koncepce ČR půjde také do konce letošního roku. Pracujeme na tom ve spolupráci s univerzitami, s nevládními organizacemi, s MŽP a všemi, kteří k tomu mají kompetenci. Říkám to tady na mikrofon, že do konce letošního roku odejde z ministerstva do vnějšího připomínkového řízení koncepce lesního hospodářství ČR.

Co se týká opatření, a já kritiku od pana senátora beru velmi pozitivně, a jenom pár věcí. Opatření MZ, co jsme udělali, nebo neudělali. Ano, jde to pomalu. Nicméně, jsem tam něco přes rok, udělaly se dvě novely lesního zákona, zalesňovací vyhláška, to je ta podpora druhové pestrosti lesů. Udělala se vyhláška k ochraně lese, účinnější boj s kůrovcem.

Hlavně máme zmocnění k vydávání opatření obecné povahy, to znamená, pro vlastníky lesů je to uvolnění pravidel pro hospodaření v lesích. To jsme udělali. Vím, že to není moc, omlouvám se, za rok jsem toho víc nestihl.

Co se týká ekonomických opatření. Zvýšení příspěvků na hospodaření v lesích. Když jsem nastoupil na MZ v minulém roce, v druhém pololetí bylo určeno v rozpočtu řádově 650 mil., omlouvám se, není to přesně na milion... Chci říci, že jsme to navýšili. V roce 2018 a 2019. Takže prosím, z PGRLF z vlastních úspor jsme dali 300 mil. pro malé vlastníky a pro obce. Z programu rozvoje venkova 500 mil. Teď bude další kolo uvolněno na podzim, 500 mil. Kč z PRV. Dále tam dáváme, když to započtu, 1,5 mld.

Když to sečtu dohromady, bavíme se řádově o částce 2,5, 2,7 mld. Kč. Chodilo tam vždycky 600 - 700 mil. Kč. Nikdy tam nebylo víc.

Jenom říkám, co jsme udělali a vybojovali. Ano, není to dost. Jsem si toho vědom. Budeme v tom pokračovat.

Počítám, že 2,5 mld. jsou na kompenzaci roků 2017 - 2018, jak to tady bylo řečeno. Na rok 2019, prosím pěkně, počítáme s tím, předpokládáme, že v dubnu, v květnu budeme mít výsledky za rok 2019 kompletní. Prosím, toto berte jenom jako můj osobní odhad, uvidím, jak to spočítají ještě odborníci. Vidím to na částku okolo 4 mld. Kč. Těžby byly daleko vyšší a cena dříví klesla. Mám tedy představu, že to bude řádově okolo 4 mld. Kč, o které si řekneme, nejpozději v květnu na MF, aby nám to uvolnili, protože potřebujeme sanovat vlastníky lesa.

Co se týká administrace nových dotací. Ano, je to komplikované. Nicméně, od spuštění příjmu žádostí bude k dispozici formulář, který bude možné průběžně upravovat. Formulář už je nyní v procesu testování. Chci zdůraznit, že to děláme ve spolupráci se soukromými vlastníci. Děláme to ve spolupráci se SVOL a dalšími. Zároveň chci říct, že k těm žádostem podaným před počátkem příjmů žádostí se podle zákona o rozpočtových pravidlech, bohužel, nemůže přiblížit. Nicméně už to dneska testujeme a soukromí vlastníci jsou o tom informováni, což je pro mě velmi důležité.

Chci říci, že v okamžiku, kdy se spustí příjem žádostí v letošním roce, tak na základě tohoto software si troufám tvrdit, že budeme mít informaci řádově do hodiny, do hodiny a půl, v jakém objemu byly žádosti podány, protože jde o tzv. webovou aplikaci. Na základě toho se bude vyplácet. Moje představa je, že bychom opravdu chtěli v letošním roce vyplatit 1,5 mld. Kč, opakuji to znovu.

Co se týká krácení, nepředpokládám, že ke krácení bude docházet. Uvidíme podle počtu žádostí a budeme žádat o MF event. o navýšení a event. o změnu usnesení vlády. Ale uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Naším cílem je vlastníkům vyplatit maximálně možné peníze.

Co se týká, zaznělo to tady, součty a kompenzace. Vezmu to velmi stručně. Děkuji za podnět.

Musím říci, že později vykácené souše budou součástí kompenzací. I tady půjde o tzv. nahodilou těžbu, na kterou se kompenzace vztahuje. To musím zdůraznit. Zásady k dotacím, jak se tady pan senátor ptal - ano, je to možné i následně upravit.

Proto jsem velmi pečlivě vnímal připomínky, protože jde o dokument MZ. Předpokládám, že kolegové na galerii si teď udělali pečlivé poznámky a že se k tomu vrátíme v průběhu zítřka, pondělí, nebo něco takového...

Proč tu jsou různé sazby? Je to z toho důvodu, že sazba v rámci dotace se diferencuje podle propadu cen dříví, podle čtvrtletí. Proto je to stanoveno čtvrtletně. Vím, že je to komplikované, ale snažíme se tyto věci udělat.

Já se ještě podívám na některé poznámky, omlouvám se, že to půjde takto rychle, ale nechci zdržovat.

Zapojení myslivec, zemědělec, jsem již řekl.

Co je důležité? Tady se zmiňovaly glyfosáty atd. S tím naprosto souhlasím a řeknu jenom jedno číslo.

Za rok, kdy jsme omezili používání glyfosátu, za což jsem byl kritizován, došlo k omezení glyfosátu v ČR z roku na rok o 25 %. Snažíme se to omezovat, co to jde. Nicméně i za tuto připomínku děkuji.

Byla tady kritika, naprosto oprávněná, že jsou velké lány, že tam nejsou pásy atd. Chci říci, že v nařízení vlády už teď je, že erozí ohrožené pozemky mají maximálně výměru 30 hektarů, teď se to bude vyhodnocovat. Uvidíme, kam se posuneme. To jsou erozně ohrožené pozemky, jak více nebo středně atd.

Co je nové? Teď je nařízení vlády, které se bude schvalovat. Je to rozhodnutí MZ, že maximální výměra jedné plodiny bude 30 hektarů. Navíc jsme ty pásy udělali, tzn. krmné plodiny a další věci v šířce 22 metrů. Dále jsme udělali stojany pro ptáky, udělali jsme podporu pro koroptve. To znamená, že tam peníze uvolňujeme. Jsem si toho všeho vědom. Chci říct, že jenom používání pesticidů v ČR šlo za poslední rok dolů o 9 %. Jsme dneska v některých případech už pod úrovní tolik mně dávaného za příklad - Rakouska. Nebavím se o Holandsku, Španělsku, o Francii... Tam používají několikanásobně víc. I za to děkuji.

Zazněla tady taková věc - ekologické dřeviny. Omlouvám se, nevím, co je to ekologická dřevina. Pokud to ví nějaký odborník, ať mi to řekne. Uvedu jeden příklad. V roce 2016, 2017 byl akát nařízen k vykácení a k likvidaci, kolegové mi to potvrdí. Ale to je možná ten strom budoucnosti, možná, já nevím. Takže dneska říkat - tento strom jo, tento strom ne, nepovažuji úplně za ideální.

Musím tady zdůraznit, že dneska se vysazuje v poměru 2:1 listnaté vůči jehličnatým. To je také potřeba říct nahlas. Neustále se říká, že smrk, omlouvám se, pro mě není smrk sprosté slovo. Smrk patří do oblastí, kde má tzv. přirozenou obnovu. My ho můžeme v některých případech, jak mě poučili odborníci, používat do určitého věku i jako meliorační rostlinu, pardon, omlouvám se - strom... Je to velmi složité.

Poslední, a to jsem si nechal úplně nakonec. Byl jsem dotázán, proč tam byl dodán dodatek nebo přílepek, podle toho, jak se to nazývá. To já fakt nevím... Myslím, že už to někdo zodpovídal. Z důvodů asi lobbistických tlaků některých organizací. Nemám k tomu, co bych dodal, protože to nebyla iniciativa MZ.

Děkuji. Omlouvám se, pokud jsem na něco zapomněl. Ještě jednou děkuji za připomínky. Děkuji za návrh doprovodného usnesení. Beru to naprosto vážně. A věřím, že se nám to podaří prosadit a opravdu závazek, co se týká mysliveckého zákona, koncepce lesního hospodářství v ČR, jsem už tady řekl, a oboje dvoje jsem si dal, že bude z ministerstva vypraveno nejpozději do konce letošního roku.