Mýcení mýtů o lese (3. díl) - Les se vykácí a zůstávají nezalesněné holiny

Základním předpokladem pro zajištění trvalosti lesa a také pro dlouhodobou udržitelnost lesního hospodaření je obnova lesa. Obnovou lesa se rozumí proces nahrazování stávajícího, zpravidla dospělého lesa novým pokolením lesních dřevin. Zahrnuje tedy jak těžbu dřeva, tak i vytváření nového lesního porostu na místě původního porostu. Obnova lesa má jasná pravidla. Je dána zákonem o lesích a jeho vyhláškami, souvisejícími předpisy jako je zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, zákon o ochraně přírodě ochraně přírody a krajiny a další související předpisy.

Holiny jsou pouze dočasné

Při těžbě dřeva mohou vzniknout holiny, jsou ale vždy pouze dočasným stavem. Na některých stanovištích je dokonce hospodaření bez holých sečí nereálné. Jedná se například o přirozená borová stanoviště, lužní stanoviště, některé horské polohy či porosty zakládané ze slunných dřevin jako jsou borovice nebo dub. Průměrná velikost holiny mýtního porostu v České republice činí cca 0,35 ha a zdaleka nedosahuje maximální velikosti a šířky holé seče, kterou povoluje lesní zákon.

Kácení stromů uvolňuje místo novému lesu

Podle charakteru použité obnovy se rozlišují tzv. hospodářské způsoby. V minulosti převažoval v českých lesích hospodářský způsob holosečný. Dnes se významněji uplatňuje podrostní hospodářský způsob, při kterém probíhá obnova lesních porostů pod ochranou těženého porostu (30 %), a násečný hospodářský způsob (48 %), kdy obnova probíhá na souvislé vytěžené ploše, jejíž šíře nepřekročí průměrnou výšku těženého porostu, popř. i pod ochranou přilehlého porostu. Mírně stoupá také podíl výběrného lesa (4 %), kdy se těžba uskutečňuje výběrem jednotlivých stromů nebo skupin stromů na ploše porostu.

Nový les vzniká přirozenou nebo umělou obnovou

Nové lesní porosty vznikají buď přirozenou obnovou (ze semen nebo výmladků mateřského porostu), umělou obnovou, tj. sadbou semenáčů a sazenic vypěstovaných v lesních školkách či vyzvednutých z náletů, nebo síjí semen a plodů na obnovovanou plochu, nebo kombinací obou forem. Lhůty pro obnovu lesa jsou stanoveny lesním zákonem.

V hospodářských lesích je přirozená obnova výsledkem relativně dlouhodobé přípravy porostů a závisí na faktorech, které nelze zcela ovlivnit, jako jsou příhodné klimatické podmínky nebo výskyt semenného roku. Má velký význam při reprodukci a záchraně genofondu cenných populacích lesních dřevin.

Umělá obnova vzniká výlučně záměrnou činností lesního hospodáře. Zásadní je využití stanovištně vhodných dřevin, dodržení zákonem stanovených minimálních počtů jedinců vysázených na jednotku plochy, lhůt pro zalesnění plochy a zajištění lesních porostů.

Obnova lesa po kalamitě

Na kalamitních holinách vzniklých v důsledku nahodilé těžby kůrovcového dřeva nebo dřeva zničeného povětrnostními vlivy se často využívá také tzv. dvoufázová obnova lesa, kdy se do prořídlé přirozené obnovy přípravných dřevin (bříza, osika, olše atd.) podsazují dřeviny cílové. Přípravné dřeviny jsou schopné odrůstat v široké škále klimatických a půdních podmínek, vyznačují se rychlým růstem v mládí a kratším fyzickým věkem. Připravují příznivé půdní nebo mikroklimatické prostředí pro obnovu cílovými dřevinami, které mají rozhodující hospodářský nebo funkční význam.

Přečtěte si také: Mýcení mýtů o lese (1. díl) - Mizí české lesy? a Mýcení mýtů o lese (2. díl) - Škodí využívání dřeva našim lesům?