Mýcení mýtů o lese (6. díl) - Opětovné využití smrku nedává smysl

Má smrk v našich lesích ještě místo? Smrk bývá někdy označován jako symbol minulosti a kalamity českých lesů. Doznívající kůrovcová kalamita mimořádného rozsahu vyvolala v médiích až hysterii proti smrku. Neprávem.

Před sto lety bylo klima odlišné a naši předkové sázeli smrk v dobré víře. Prakticky po celou dobu smrk ekonomicky držel dřevozpracující průmysl a výnosy z jeho pěstování významně přispívaly do státního rozpočtu.

Problémem není smrk jako dřevina, z botanického hlediska na naše území patří. Problém spočívá v tom, že byl působením člověka rozšířen i na nevhodná stanoviště. A jeho pěstování převážně nevhodnými pěstebními technikami v několika generacích lesa.

Kam smrk patří?

Těžiště přirozeného rozšíření smrku ztepilého u nás spadá především do vyšších a horských poloh. Na specifických stanovištích, jako jsou rokle, soutěsky nebo podmáčené lokality, se však vyskytoval prakticky ve všech vegetačních stupních. Překvapí, že přirozený výskyt je doložen například z Labských pískovců z nadmořské výšky 120 m n. m.

Nemáme žádnou dřevinu, na kterou bychom mohli vsadit, a dalších 100 let by rostla bez problémů. Každá dřevina má své "nepřátele", kteří se mohou v důsledku klimatické změny měnit a jejich rozšíření narůstat. Nejsme proto v pozici, kdy bychom mohli smrk v obnově lesa odmítat. Zásadní je však vyvarovat se rozsáhlých monokultur smrku ve středních i vyšších polohách a rozsáhlých stejnověkých porostů. Není důvod nepoužívat smrk ve směsích s ostatními dřevinami.

Budoucnost smrku

V budoucnu může smrk ve vyšších a horských polohách naplňovat produkční funkci. Ve středních polohách může být na vhodných stanovištích využit pro zvýšení biodiverzity a jako produkční kostra porostu. Smrk je velmi plastická dřevina. V mladém věku se velmi dobře přizpůsobuje prostředí, lépe než mnohé jiné druhy. Je schopný odrůstat na volné ploše a odolávat tlaku zvěře, proto se hodí i pro tzv. dvoufázovou obnovu, kdy smrky v roli přípravné dřeviny chrání stínomilné dřeviny (buk, jedle), které v jejich sousedství prospívají.

Smrk má obrovský význam v pohraničních horách, odkud pramení veškeré vodní toky. Dlouhodobě zastiňuje sněhovou pokrývku a brání jejímu rychlému odtávání. Sníh se pomalu vsakuje do půdy a zpomaluje se i odtoková vlna. Tuto úlohu listnaté porosty nedokážou plnit.

Klíčová surovina pro řadu odvětví

Totální ústup od pěstování smrku v České republice by také výrazně zasáhl i dřevozpracující a navazující průmysl. Smrk má ideální potřebné fyzikální vlastnosti a představuje široký sortiment užití ve stavebnictví (nadzemní i podzemní stavby, stožáry, mostní a střešní konstrukce, rámové i masivní konstrukce dřevostaveb, KVH panely, atd.), nábytkářství, papírenském a textilním průmyslu. Plná náhrada smrku listnatými dřevinami je nereálná.

V současné době se v České republice uplatňuje trend pěstování lesů s bohatší druhovou skladbou, věkovou, a pokud možno i prostorovou strukturou, od nichž se očekává větší odolnost vůči klimatickým změnám. Podíl smrku na umělé obnově klesl z 58 % v roce 1990 na 35 % v roce 2024. Potenciální zastoupení smrku v českých lesích bude během 50 až 80 let klesat. Navzdory tomuto trendu lze předpokládat, že smrk si významné postavení v horských a vrchovinných oblastech udrží i do budoucna a zůstane i nadále jednou z hlavních hospodářských dřevin.

Podléháte dalším mýtům o lese? Zjistěte, jak na tom jste