Vetřelci v české krajině II: Invazní rostliny, které škodí přírodě i zdraví

Nepůvodní rostliny se v české krajině šíří čím dál rychleji. Některé zabírají místo původním druhům, jiné narušují půdní strukturu nebo způsobují zdravotní komplikace. Představujeme výběr těch nejrozšířenějších.

Na první pohled působí nenápadně nebo dokonce krásně. Ale jakmile získají půdu pod nohama, jen těžko se jich zbavíme. Invazní nepůvodní rostliny představují vážnou hrozbu pro biologickou rozmanitost, stabilitu ekosystémů i naše zdraví. Jejich likvidace je náročná, nákladná a vyžaduje systematický přístup.

Na evropském seznamu invazních druhů je aktuálně 88 druhů živočichů a rostlin, část z nich se vyskytuje také v české přírodě.

Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum)

Tato obří rostlina původem z Kavkazu se k nám dostala jako okrasný prvek do parků a zámeckých zahrad. Dnes je noční můrou mnoha správců krajiny. Vytváří husté porosty, které dusí veškerou okolní vegetaci. Kromě ekologické újmy je ale zásadním rizikem i pro člověka – obsahuje fototoxické látky, které po kontaktu s pokožkou a slunečním zářením způsobují vážné popáleniny.

Ambrozie peřenolistá (Ambrosia artemisiifolia)

Na první pohled nenápadný plevel, který však produkuje extrémně agresivní pyl. Stačí několik zrn a alergici mají zkažený den. Ambrozie je zdatná v šíření – vyskytuje se u nádraží, silnic i na rumištích. Kromě zdravotních dopadů negativně ovlivňuje i zemědělství.

Pajasan žláznatý (Ailanthus altissima)

Pochází z Číny, do Evropy byl zavlečen jako okrasný strom. Dnes najdeme pajasan ve stovkách lokalit, především v teplých oblastech. Šíří se rychle a vytlačuje přirozenou vegetaci. Navíc obsahuje látky dráždící pokožku a jeho pyl může vyvolat alergické reakce. Semena a kůra jsou pro člověka toxické.

Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera)

Tato okrasná květina z Himálaje je krásná, ale zrádná. Šíří se podél toků a vytlačuje původní luční a pobřežní rostliny. Její mělký kořenový systém nezpevňuje půdu, a tak dochází k větší erozi břehů. Navíc přetahuje opylovače od původních druhů.

Trnovník akát (Robinia pseudoacacia)

Akát je rychle rostoucí strom původem z Ameriky. V české krajině je ale vyloženě nevítaným hostem – do půdy uvolňuje toxické látky, které zamezují klíčení jiných rostlin. Výsledkem jsou monokulturní akátiny, chudé na druhy. Všechny části rostliny kromě květů jsou jedovaté.

Klejicha hedvábná (Asclepias syriaca)

Její silně vonící fialové květy mohou být pastvou pro oči, ale ekologickou pohromou pro krajinu. Klejicha se šíří nejen semeny, ale i podzemními výběžky. Vytváří husté porosty, které brání růstu jiných druhů. Nejčastěji ji najdeme na suchých místech, okrajích polí a neudržovaných plochách.

Javor jasanolistý (Acer negundo)

Zpočátku byl tento severoamerický strom oblíbený jako městská zeleň. Je odolný vůči znečištění a rychle roste. Právě to se ale ukazuje jako problém. V Polabí a na Moravě se šíří podél řek a ničí přirozená rostlinná společenstva. Na nově zalesňovaných plochách utlačuje původní dřeviny.

Borovice vejmutovka (Pinus strobus)

Tato statná severoamerická borovice byla u nás vysazována z hospodářských důvodů. Daří se jí ve vlhčích půdách chladných oblastí. Problémem je ale její rychlý růst a schopnost vytlačit jiné dřeviny, čímž mění složení lesních porostů.

Invazní druhy nejsou jen kuriozitou pro botanické nadšence. Jsou to reálné hrozby pro přírodu, kterou milujeme a na které závisíme. Poznat je, včas reagovat a zabránit jejich dalšímu šíření je jedním z kroků, jak chránit českou krajinu – i budoucnost nás všech.

Chcete se dozvědět víc o invazních živočiších? Přečtěte si první díl série o zvířecích vetřelcích v naší přírodě.