Nové lesy budeme muset zakládat novým způsobem

Sucho posledních let a s ním spojené přemnožení podkorního hmyzu vedlo k dramatickému nárůstu kalamitních těžeb a ke vzniku rozsáhlých holin. České lesnictví se tak ocitlo v situaci, kdy je nutné zakládat nové porosty odolné předpokládaným změnám klimatu a zároveň plnící všechny ekosystémové i hospodářské funkce. Dosud používané postupy tu ale nefungují. 

Je třeba obnovovat les jinak

Celkový rozsah holin v současnosti staví lesníky před zásadní otázku, zda volit tradiční jednofázový postup umělé a přirozené obnovy s vysokým rizikem problémů nebo častěji sáhnout po "nových" metodách. Výsledky lesnického výzkumu z posledních let doporučují druhou cestu. Alternativní postupy založené na využití široké škály dřevin a volbě vícefázové obnovy kladou však zvýšené nároky na precizní naplánování postupných kroků i na vlastní provedení navržených opatření.

Vědci mají řešení 

Vědci z VÚLHM, v. v. i., připravili a začali realizovat ve spolupráci s Lesním družstvem obcí  Přibyslav projekt obnovy lesa po kalamitě s názvem "Realizace inovativních postupů obnovy lesa na kalamitních holinách s ohledem na podporu biodiverzity a zvyšování funkčnosti lesních ekosystémů".

Navrhují při něm konkrétní způsoby obnovy na základě zmapování stanovišť, potenciálu přirozené obnovy hospodářských dřevin , zhodnocení výchozích parametrů biodiverzity v rámci dřevinného patra a přízemní vegetace, vybraných skupin bezobratlých živočichů, ptactva a půdních hub, včetně stanovení celkové zásoby půdního uhlíku. Důležitým výstupem je také informace o přítomnosti zvláště chráněných, ohrožených či vzácných druhů rostlin a živočichů.

Opatření na podporu biodiverzity budou zahrnovat kombinaci přirozené obnovy a umělého zalesnění pro dosažení pestřejších druhových směsí, využití dvoufázové obnovy pro zajištění druhové, věkové i prostorové diverzity porostů, ponechávání části dřeva v lese pro spontánní osídlení dalšími organismy, vytipování a ponechání habitatových stromů a stanovení jejich dalšího managementu.

Při navrhování opatření budou vědci podporovat retenční funkce lesa a péči o přirozeně zamokřená území. Kromě návrhu obnovních postupů na vlastní holině bude součástí projektu i návrh na založení předsunutých obnovních prvků v navazujících smrkových monokulturách ve stadiu kmenovin, jejichž existence je akutně ohrožena nejen dalším šířením podkorního hmyzu ale i abiotickými faktory, především větrem.

Projekt je realizován na lesním majetku LDO Přibyslav

Ten se nachází v oblasti Českomoravské vrchoviny (Kraj Vysočina) postižené velkoplošným rozpadem smrkových porostů v důsledku gradace podkorního hmyzu v posledních letech.

Holiny vybrané k obnově se nacházejí na polesích Račín a Nové Veselí. Polesí Račín leží na území CHKO Žďárské vrchy, které je zároveň chráněnou oblastí přirozené akumulace vod. V okolí zájmových lokalit se nachází řada evropsky významných lokalit (EVL). Na polesí Račín to jsou EVL Ransko, Ranská jezírka, Dářská rašeliniště či Pod kamenným vrchem. Na polesí Nové Veselí se jedná například o EVL Hodíškovský rybník či Znětínské rybníky.

Realizace projektu přispěje k naplňování Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu. 

Projekt je podpořen Norskými fondy a Státním fondem životního prostředí ČR

Zpracováno dle textu Ing. Jana Řezáče, VÚLHM, v. v. i.

Přečtěte si také: Kůrovcová kalamita: Jak vypadal letošní rok 2022 nebo O nový les je třeba pečovat: 7 úkolů (super)lesníka