Paradox paragrafů: Novela zákona o drahách může ohrozit bezpečnost železnice

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů upozorňuje na potenciální rizika aplikace novely drážního zákona a žádá ministra dopravy o společné řešení problematiky. Potenciální rizika aplikace ustanovení §10 odst. 3 novely zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, na lesní ekosystémy a životní prostředí v okolí drah.

Na základě § 10 odst. 3 novely má provozovatel dráhy právo odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty ohrožující bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy anebo provozuschopnost dráhy v případě, kdy tak po předchozím upozornění provozovatele dráhy neučinil jejich vlastník v přiměřené lhůtě a v rozsahu, které jsou stanoveny v tomto upozornění. Stromoví a jiné porosty, které při svém pádu mohou zasáhnout do průjezdného průřezu dráhy, jsou stromovím ohrožujícím bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy nebo provozuschopnost dráhy.

V čem je problém?

Z výše uvedeného ustanovení vyplývá, že v rámci svého zákonného oprávnění může provozovatel dráhy přistoupit k jeho vlastní realizaci různým způsobem. V praxi bylo dosud prováděno převážně kácení jednotlivých, zdravotně narušených stromů (zejména souší, poškozených, napadených nebo zlomených stromů) za účelem omezení rizik v důsledku jejich případného pádu na dráhu, a to na základě předchozího projednání s vlastníky (správci) lesů v okolí drah. Po novele drážního zákona však nelze vyloučit situace, resp. naopak jsou tyto situace velmi reálné, kdy provozovatel dráhy bude s odkazem na zákonné oprávnění požadovat po vlastníkovi lesa nebo přímo provádět plošné kácení lesních porostů. Přitom se může jednat o odlesnění v šíři odpovídající výšce stromů v porostu, popř. na svazích v šíři adekvátně větší, a to buď po obou stranách dráhy v případě, že se její trasa nachází uvnitř lesního komplexu, nebo po jedné straně této dráhy u tras procházejících okrajem lesa nebo v jeho těsné blízkosti.

Rizika případného plošného odlesnění lesních pozemků v okolí drah

Případné plošné odlesnění lesních pozemků v okolí drah je vysoce rizikové nejen z hlediska stability a produkce ponechaných částí nebo zbytků lesních porostů, ale i z hlediska ochrany ostatních složek životního prostředí v okolí drah. Je nutno si uvědomit, že les není izolovaný přírodní ekosystém stojící v rámci širšího území sám o sobě. Existence lesního porostu má prokazatelně pozitivní vliv na fungování všech ostatních složek životního prostředí - půdu, vodu, celkové klima v oblasti, ale např. i na rekreaci obyvatel. Tato skutečnost je zohledněna již při plánování hospodářských opatření v lesních porostech (v lesních hospodářských plánech na období 10 let i ročních projektech prací), kdy je v podobě kategorizace lesů dle jejich převažující funkce nebo přiznání tzv. zvláštního statutu zásadním způsobem přihlíženo k jednotlivým chráněným fenoménům vyskytujícím se v lese.

Tyto tzv. mimoprodukční funkce lesa nabývají stále více na významu v souvislosti s pokračující klimatickou změnou a jejím aktuálním projevem v podobě pokračující kůrovcové kalamity. Případné další vynucené odlesnění rozsáhlých lesních ploch v okolí drah, často dosud kompaktních a zdravotně nepoškozených listnatých nebo smíšených lesních porostů, by vedlo k dalšímu zhoršení plnění těchto funkcí.

V důsledku plošného odstranění lesních dřevin může reálně docházet zejména k těmto negativním dopadům na lesní ekosystém, životní prostředí, ale i na vlastní těleso dráhy a jeho bezprostřední okolí:

  • Otevřením dosud kompaktních porostních stěn lesních porostů působení extrémních klimatických vlivů (zejména větru) nelze vyloučit rozvrácení zbytků lesního porostu a následné odlesnění lesa na další souvislé ploše se vznikem klimaticky exponovaných a tedy obtížně zalesnitelných holin.
  • Provedení plošné těžby lesních porostů na svazích bez ohledu na terénní a stanovištní podmínky může na řadě lokalit vyvolat vznik půdní eroze s ronem směsi vody, zeminy a kamenů do prostoru kolejiště, s následným zanesením nebo poškozením kolejí, drážního svršku, zabezpečovacích a dalších zařízení trati.
  • Na zvlněných svazích s výskytem terénních prohlubní bude docházet k soustředění odtoku vody do úzkých průtočných profilů s potenciálem vzniku strží na lesní půdě, obdobně, jak se dnes děje v lesích nacházejících se pod nevhodně obhospodařovanými zemědělskými pozemky.
  • U tratí nacházejících se v rovinatém území nebo v úžlabinách přestává les po plošném odtěžení plnit desukční (vysoušecí) funkci a často zde dochází k převlhčení půdního profilu, resp. k jeho podmáčení, s obdobným vlivem na prostor celého kolejiště.

· Na mimořádně nepříznivých stanovištích v kategorii lesa ochranného (skalní výchozy, sutě, kamenná moře, prudké svahy) je reálné narušení a následné uvolnění větších balvanů nebo celých částí skalních bloků s nutností jejich nákladného zabezpečení proti samovolnému pohybu.

· Speciální pozornost je nutno věnovat lesům s železničními tratěmi v blízkosti pásem ochrany vodních zdrojů a to nejen povrchových (vodárenských toků a nádrží), ale i podzemních zdrojů pitné vody, a dále lesům v ochranných pásmech přírodních léčivých a minerálních vod. Uvnitř těchto pásem nebo v jejich bezprostřední blízkosti je jakákoliv plošná těžba nežádoucí a s možnými negativními dopady do jakosti a zdravotní nezávadnosti těchto vod.

  • V tzv. chráněných oblastech přirozené akumulace vod by provedením těžby v lesním komplexu v délce až několika km mohlo dojít k souvislému odlesnění více než 20 ha lesa, což by znamenalo nejen "pouhé" porušení ustanovení příslušných nařízení vlády, kterými byly tyto oblasti vyhlášeny, ale zejména možné negativní dopady na zásoby podzemní vody a možnosti jejich budoucího jímání v konkrétní dotčené oblasti.

· Lesy v okolí drah jsou součástí mnoha typů zvláště chráněných území (velkoplošných i maloplošných) a dále tzv. ptačích oblastí, jejichž hlavním účelem je ochrana nejrůznějších předmětů ochrany národního nebo evropského významu (vzácná přírodní stanoviště, chráněné rostliny a živočichové a jejich životní biotop, chráněné ptačí druhy atd.). V důsledku plošného odlesnění těchto lokalit nelze vyloučit snížení četnosti popř. úplný zánik konkrétních chráněných fenoménů.

· Odlesnění přirozených izolačních (protihlukových) pruhů lesních porostů u tratí nacházejících se v blízkosti měst, obcí, popř. lázeňských míst, by znamenalo reálné zhoršení nebo úplné znemožnění zdravotně hygienické, rekreační, popř. lázeňské funkce těchto lokalit.

Závěr:

Vynucené odlesnění rozsáhlých lesních ploch v okolí drah by ve svém důsledku mohlo vést nejen k negativním dopadům na lesní ekosystém a životní prostředí, ale i na vlastní těleso dráhy a jeho bezprostřední okolí. Podle analýzy Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů zasahuje do ochranného pásma dráhy (prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou u dráhy státní a regionální 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy) cca 12 665 ha porostů bez rozlišení věkového stupně, které jsou potenciálně plochami lesních porostů dotčenými možnými požadavky provozovatelů drah dle novely drážního zákona.

Bezpečnost osob a majetku je i podle SVOL jedním z nejdůležitějších, ne-li vůbec nejdůležitějším, veřejným zájmem, nicméně jakékoliv paušální řešení spočívající v plošném odstranění lesních porostů v celém průběhu dráhy v délce až několika km a šířce odpovídající výšce stromů by bylo z výše popsaných důvodů velice rizikové a ve svém důsledku by mohlo způsobit ještě větší škody na majetku, zdraví, popř. i životě občanů.

SVOL se proto obrátil na ministra dopravy Karla Havlíčka s žádostí o vytvoření společného postupu (metodiky), jak vzniklou situaci řešit s ohledem na zájmy všech zainteresovaných stran.