Péče o lesní majetek: Vyhledávání kůrovcových stromů + VIDEO

Smrkové lesní porosty na většině území České republiky jsou zasaženy nejrozsáhlejší kůrovcovou kalamitou v historii, která je důsledkem řady okolností, z nichž zásadním faktorem je dlouhotrvající sucho. Vedle počasí jsou pro další vývoj kůrovcové kalamity důležitá rovněž opatření prováděná jednotlivými vlastníky lesů, z nichž na prvním místě je průběžné vyhledávání kůrovcových stromů. Každý výskyt kůrovce totiž hrozí dalším rozšiřováním do okolí včetně lesů sousedních vlastníků lesů.

V teplých a suchých letech je situace o to složitější, že vývoj kůrovců netrvá běžně uváděných 10 týdnů (orientačně podle jednotlivých stádií kůrovce - vajíčko 12, larva 24, kukla 12 a imago 24 dní), ale často je dokončen již po cca 6 týdnech. Vedle vlastního nalezení ohniska kůrovcových stromů je proto důležité, v jakém vývojovém stádiu se kůrovec nachází. Dle tohoto stádia příslušný odborný lesní hospodář (OLH) stanoví vlastníkovi lesa nejzazší lhůtu pro zpracování kůrovcem napadených stromů tak, aby se předešlo opuštění stromů kůrovci a jejich rozšíření do okolí.

Ve spolupráci s vaším OLH je proto nutno provádět pravidelné venkovní prohlídky vašeho lesa ve smrkových porostech starších 20-ti let (minimálně jednou měsíčně, ve vegetační době ideálně 1x za 14 dní). Jedině tak lze najít kůrovcem napadené stromy na začátku jejich napadení, kdy se pod kůrou nacházejí počáteční vývojová stádia kůrovců (vajíčka, larvy, kukly). Protože vyhledávání kůrovcových stromů vyžaduje určitou zkušenost, ve videu zde se lze seznámit s hlavními zásadami vyhledávání kůrovcových stromů.

Prevence napadení stromů kůrovci

Ochrana lesa proti kůrovcům na smrku je zaměřena zejména proti lýkožroutu smrkovému, jehožvývoj probíhá nejčastěji ve starších smrkových porostech, při přemnožení se však vyskytuje i v porostech mladších, nezřídka od stáří 20-ti let. Podle vývoje počasí je tento kůrovec aktivní přibližně od poloviny dubna do konce září, kdy napadá přednostně poškozené a oslabené stromy (polomy, čerstvě vytěžené dříví, suchem oslabené stojící stromy). Při přemnožení však napadá i stromy zdravé a působí jejich plošné odumírání. V horních částech kmene a v korunách smrků jej doprovází nebo nahrazuje lýkožrout lesklý. Na významné části území ČR se již vyskytuje lýkožrout severský, který napadá pouze stojící stromy. Často se vyskytuje v jejich podkorunové části, kde je obtížně zjistitelný.

Napadené stromy z loňského léta a podzimu, které vlastník lesa najde v průběhu zimy, je potřeba vytěžit a asanovat nejpozději do konce března. Polomové dříví ze zimy, stojící stromy a ležící dříví napadené na jaře, je potřeba vytěžit a asanovat do dokončení vývoje nové generace. Ten probíhá podle vývoje počasí přibližně 6-10 týdnů od prvního napadení, tj. zpravidla do konce května. Během vegetačního období se tak mohou v závislosti na počasí vyvinout 2-3 generace kůrovců (v horských polohách 1-2).

V porostech s výskytem kůrovce v loňském roce lze dle včasnosti jejich zpracování očekávat nově napadené stromy v rozmezí 1/10 - 1/1 tohoto množství (vyšší počet se týká včas nezpracovaných stromů).

Nejdůležitější je včasné vyhledání kůrovcových stromů z prvního rojení na jaře, tj. v dubnu a květnu (ve vyšších polohách v červnu), kdy je napadených stromů méně. Zejména pokud se tyto stromy nezachytí včas, je nutno pokračovat ve vyhledání aktivních kůrovcových stromů vzniklých během druhého (třetího) rojení kůrovců na přelomu měsíců červen/červenec, resp. srpen/září. Těchto stromů je zpravidla násobně více (až 10x). S každým opakovaným (sesterským) rojením samic lze očekávat další, až poloviční nárůst napadených stromů.

Těžbu stojících napadených stromů z prvního rojení, pokud jsou již kůrovcem zcela opuštěny (kůrovcové souše), lze v souladu s opatřením obecné povahy Ministerstva zemědělství na celém území ČR s výjimkou území národních parků odložit až do 31. prosince 2022. Nedochází tak ke zbytečnému odčerpávání omezených kapacit vlastníka lesa na zpracování aktivních kůrovcových stromů.

Příznaky napadení stromů kůrovci

Na stojících stromech je prvním symptomem napadení přítomnost rezavých drtinek za šupinami kůry nebo na patě kmene (pavučinách, okolní vegetaci), které brouci neustále vyhazují ze závrtů až do doby případného sesterského přerojení (lze je proto nalézt i záhy po dešti). Na kmeni se současně objevují závrty, doprovázené v době rojení jednotlivými slabými výrony pryskyřice ze zalévaných závrtů (v případě oslabení stromů suchem ke smolení obvykle nedochází). V této době zpravidla nejsou patrny barevné změny jehlic v korunách.

S rozvojem matečných a zejména larválních chodeb (stádium larvy) v kombinaci s teplým počasím začínají barevné změny korun smrků, popř. opadávání světle zeleného jehličí. Opad rezavého jehličí, resp. kůry z kmenů již zpravidla signalizuje pokročilý stupeň vývoje nové generace kůrovců (stádium kukly, žlutého brouka). Průběh rezavění jehličí však závisí více na průběhu letního počasí, než na rychlosti vývoje kůrovců, chladnější deštivé počasí rezavění zpomalí. Totéž platí pro vyhledávání kůrovců v zimě, kdy rezavění napadených stromů ustává a ve větší míře se objeví až v předjaří. Spolehlivějším znakem je v zimě postupné opadávání kůry narušené činností zejména datlovitých ptáků, která se hromadí u paty kmene.

V létě při vysokých teplotách může dojít naopak k situaci, kdy dojde ke zrychlení vývoje kůrovců a jeho dokončení před změnou barvy jehličí. Jehličí potom opadává ještě zelené vlivem působení větru.

Specifickým případem při vyhledávání kůrovcových stromů je nálet kůrovců na podkorunovou část kmene. Při prvním rojení zde často nezbude, než čekat na rezavění jehličí. Při náletu koncem léta se zase musíme spolehnout na začátek opadávání kůry (oklovávání ptáky). Vodítkem může být ronění pryskyřice, pokud je však při pohledu ze země viditelné.

Praktické vyhledávání kůrovcových stromů

Vyhledávání a vyznačování kůrovci napadených stromů je primární činností v ochraně lesa po celé období roku, ve vegetační době by jej však měl vlastník lesa provádět v ohrožených porostech v intervalu 14 dnů až 3 týdnů. Při vlastním vyhledávání kůrovcových stromů v lese je nutno se zaměřit na barevné změny korun stromů od světle zelené až po rezavou barvu, ideálně z vyvýšených míst s výhledem na celý nebo na část lesního majetku. Stejný symptom je patrný i při pochůzce po lesním porostu spojené s prohlížením korun stromů.

Pokud jsou takové stromy objeveny, je vhodné prohlédnout zblízka i kmeny nejbližších okolních stromů, zda se na nich nenachází závrty kůrovců s rezavými drtinkami, popř. jednotlivé výrony pryskyřice, nebo nejsou patrné drtinky za šupinami kůry, na patě stromů, v pavučinách nebo na okolní vegetaci. Ve směru šíření ohniska zpravidla nacházíme kůrovcové stromy opakovaně.

V průběhu celého roku jsou při pochůzce v porostu nejlépe viditelné opožděně nalezené kůrovcové stromy s částečně oloupanou kůrou a rezavým nebo již opadaným jehličím.

V základním a zvýšeném stavu kůrovců je nutno se při vyhledávání soustředit na dřívější ohniska a jejich bezprostřední okolí a na osluněné porostní stěny exponované k jihu až západu. V případě velmi teplého počasí však může vzniknout ohnisko rovněž na méně osluněných stěnách nebo i uvnitř porostů. V kalamitním stavu již dochází běžně k rozsevům ohnisek kůrovců uvnitř lesních porostů a jejich vyhledávání potom spočívá zejména v monitorování zdravotního stavu viditelných předrůstavých stromů s velkou korunou, které rychleji vysychají.

Praktické VIDEO k problematice (autor: Ing. Tomáš Dohnanský, odborný poradce SVOL)

Našli jste houbu v soutěži. Gratulujeme, hledejte dál: