Podzim v lidových pranostikách: když příroda šeptá o zimě

Naši předkové byli skvělými pozorovateli přírody. Z měnící se oblohy, z chování zvířat nebo z barvy listí dokázali vyčíst, co přijde. A tak vznikly pranostiky – krátká rčení, v nichž se mísí zkušenost a léta pozorování přírody.

Pranostiky se předávaly z generace na generaci a sloužily jako kalendář i barometr v jednom. Rolníci, pastevci i lesníci v nich hledali znamení – kdy sít, kdy sekat, kdy čekat mráz nebo sníh. A i když dnes máme meteorologické aplikace, v těchto úslovích zůstává kus pravdy i poetiky.

Zde jsou pranostiky našich předků o podzimu a také předpovědi, jaká bude zima:

Mnoho bukvic – mnoho sněhu.

Brzký listopad – tuhá zima.

Je-li na podzim málo hub a mnoho lískových oříšků, bude tuhá zima.

Když dlouho listí nespadne, tuhá zima se přikrade.

Mlhy v říjnu – sněhy v zimě.

Když pavouk křižák se v říjnu ukrývá a nevylézá, není daleko do sněhu.

Když se táhnou ptáci blízko k stavení, bude tuhá zima.

Podzim na strakaté kobyle jezdí.

Přijde Václav – kamna připrav. (tj. na sv. Václava, 28. září)

Po svaté Tereze mráz po střechách leze. (15. října)

Po teplém září zle se říjen tváří.

Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom.

Když dlouho listí nepadne, tuhá se zima přikrade.

Jestliže zajíc na podzim dlouho pelech nehrabe, bude mírná zima, ale začne-li hrabat pelech začátkem podzimu, bude zima tuhá.

Opadá-li list ze stromu záhy, bude pěkný podzimek a mírná zima.

Když na podzim rostou hodně houby a veverky vybíhají až do polí, bude tuhá zima.

Jsou-li ještě na podzim bouřky, neuhodí brzo mrazy.

Je-li mírný podzim, bývá i celá zima mírná.

Jaký den svatého Martina, taková též bude zima.

Les má na podzim svoje jedinečné kouzlo. Barvy se mění každým dnem, vzduch voní vlhkou půdou a mlhou, ticho přerušuje jen šustění listí a volání havranů. Když se do lesa vydáme, můžeme si všimnout stejných znamení, jaká sledovali naši předkové – stačí se jen na chvíli ztišit a dívat.

A máme velké štěstí, že můžeme. Volně se toulat našimi lesy, sbírat houby, dýchat chladný vzduch a být součástí přírody – to není všude v Evropě samozřejmost. Les nám dává prostor, kde čas plyne jinak. Stačí naslouchat.

Přečtěte si také: Svatý Martin – svátek usínající přírody a tradic nebo Básničky o podzimu v přírodě