Havěťologie (1. díl) - Seznamte se, kůrovec

Malý brouček z čeledi nosatcovitých, podčeledi kůrovcovitých se v posledních letech stal hrozbou pro naše lesy. Aktuální klimatické podmínky kůrovci hrají do karet. Vysoké teploty má kůrovec rád. Díky teplému klimatu je doba rozvoje mladého brouka kůrovce do 10 týdnů. Ale pěkně od začátku... 

Námluvy a životní cyklus

Sameček lýkožrouta smrkového si vyhlodá takzvanou snubní komůrku, kde vylučuje feromony a láká k páření samičky. Po spáření vytvoří samice mateřskou chodbu, kam klade vajíčka. Jakmile se z vajíček vylíhnou larvy, proces vývoje pokračuje. Larvy začnou dělat své chodbičky, většinou svisle od mateřské chodby. Postupně žerou smrkové lýko, svlékají se a rostou. V dobrých podmínkách je rozvoj ukončen za 10 týdnů a mladí brouci vylétají ven ze stromu, aby si našli další smrkovou kořist.     

 Život kůrovce

Kůrovec se dožívá až 1,5 roku a jeho nejaktivnější období je během teplých odpolední od května do července. To je zároveň doba, kdy je možné vidět kůrovce poletovat v přírodě. Nalétají na stromy, které jsou oslabeny. Většinou se zdravý strom dokáže bránit rojením pryskyřice, která brouky zalije a oni tak umřou. Čím větší je ale nálet a rojení, tím hůře se strom brání. Díky historickému suchu se se vyčerpané stromy brání stále obtížněji. Po nalétnutí vyhlodá sameček vstupní otvor a začne pracovat na již zmíněné snubní komůrce. Tato práce mu zabere 2 - 4 dny. Feromony, které sameček kůrovce vyloučí, slouží nejen k nalákání samičky, ale zároveň mají lákat i samečky k hromadnému náletu na již oslabený strom.
Kůrovci většinou přezimují pod kůrou stromu. S jarními teplotami se probouzejí a začínají být aktivní. Stačí jim příjemných 15°C. Hromadné opouštění zimovišť ale přichází až za horkých letních dnů, kdy se teplota vyšplhá nad 25°C.  

Kůrovcova kořist

Následky hromadných náletů drobných broučků jsou nepřehlédnutelné. Jak jsme se již zmínili, larvy se živí lýkem stromů, které zajišťuje transport vody a živin ve stromu. A právě pojídáním lýka je strom poškozen. Zdravý strom se ještě snaží bránit a zalévá kůrovce smolou. Napadený strom začne postupně reznout, usychat a nakonec uhyne. 

Jak poznáte napadený strom?

Z reznoucích stromů opadává kůra a pod ní jsou vidět cestičky, které si zde kůrovec postupně vytvořil. Při hloubení cestiček vznikají drobné pilinky, takzvané "drtinky", které kůrovec vyhazuje ze vstupního otvoru ven. Drtinky se pak zachycují na kůře nebo leží okolo kmene. Barevné změny jehličí a odlupování kůry je bohužel již pozdním signálem. V té době již posilnění kůrovci opouštějí strom, aby napadli stromy sousední, přilákali samičky, nakladli larvy a dál tak svůj druh rozmnožovali.

Na rozsah kůrovcové kalamity se podívejte ZDE.