Přemnožená zvěř způsobuje nerovnováhu. Tetřívek by mohl vyprávět!

Proč ubývá tetřívků v našich lesích? Mimo jiné za to může kriticky přemnožená zvěř. Černý rytíř, jak je tetřívek obecný nazýván, patří v České republice do kategorie ohrožených druhů. Jeho populace dlouhodobě klesá, zejména vlivem predátorů, kteří napadají hnízda. Abychom tetřívky ochránili, je třeba vytvořit vhodné podmínky pro jejich život a rozmnožování.

Tetřívek to v přírodě nemá snadné. Svá vejce klade poměrně brzy na jaře, kdy jsou teploty nízké a část kuřátek tak vlivem chladu uhyne. Problémem je i nedostatek hmyzu, který je jedinou potravou pro mláďata v prvních týdnech života. A svůj podíl na úbytku tetřívků má i zvýšená aktivita člověka v přírodě. V neposlední řadě pak tetřívka ohrožuje řada predátorů. A právě na ty se zacílil výzkumný projekt skupiny českých a norských vědců.

Program na záchranu tetřívka

Na sledování hnízd tetřívka obecného se zaměřili vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti ve spolupráci s norskými kolegy z Norwegian institute for Nature Research a Vojenskými lesy a statky ČR, s. p. a vznikl společný projekt s názvem "Management biotopů s výskytem tetřívka obecného v oblasti Doupovských hor"

Monitorování hnízd s pomocí fotopastí

Vědci si zvolili lokalitu Vojenský újezd Hradiště v Doupovských horách a na několika místech tady rozmístili umělá hnízda, která byla monitorována pomocí fotopastí. Cílem bylo, zjistit, kteří predátoři hnízda navštěvují.

Celkem bylo umístěno 30 hnízd, která vědci sledovali po dobu 25 dnů. Za toto období zaznamenali celkem 535 návštěv potenciálních predátorů. Pro vyhodnocení pak sledovali, jak dlouho trvalo, než došlo k první návštěvě od instalace hnízda a jaké druhy predátorů se na záznamech objevovaly nejčastěji.

Výsledek byl, že ve 44 % případů došlo k plenění hnízda již během prvních tří dnů od jeho umístění. Přibližně ve stejném počtu případů (13 - 18 %) byla umělá hnízda vybrána do šesti, devíti a dvanácti dnů. Pouze na jednom stanovišti zůstalo hnízdo po celou dobu monitoringu neporušené. Nejčastějším návštěvníkem bylo prase divoké, následovala liška, ve čtyřech případech nebylo možné predátora určit a v ostatních se jednalo o oba druhy kun a jezevce lesního.

V Evropě tetřívky napadají dravci, lišky a kuny

V celoevropském kontextu jsou za největšího nepřítele dospělých jedinců tetřívka považováni dravci, lišky nebo kuny. Jejich vliv se může lišit podle regionu. Například v oblastech středního Finska byli jako hlavní predátoři prokázáni draví ptáci, kteří útočí na tetřívky nejčastěji v době jejich toku a hnízdění.

V Jeseníkách a Krušných horách útočí krkavci

Již v minulosti se podobné výzkumy na území České republiky konaly s cílem monitorovat predaci v době hnízdění. Zjistilo se, že v Krušných horách a Jeseníkách byla nejčastějším predátorem kuna skalní a krkavci.

Úprava stanovišť jako ochrana před divočáky

Ve zkoumané oblasti Doupovských hor se tedy jako nejvýraznější predátor ukázalo Prase divoké. To je v této lokalitě přemnožené a to je problém. Co tedy dělat, abychom tetřívky před prasaty ochránili? Možností je dle vědců úprava stanovišť vhodných ke hnízdění.

Na vybraných lokalitách dojde k otevření vegetace a na několika plochách bude zcela odstraněno keřové patro. Tak se divočákům výrazně zmenší přirozené úkryty a ti se zde nebudou tolik zdržovat a ohrožovat průběh toku a hnízdění tetřívka. Černým rytířům naopak v budoucnu poslouží nově vzniklé louky jako tokaniště a zdroj hmyzu pro mláďata.

Biodiverzita a rovnováha lesa

Pro fungování lesa a všech jeho součástí má velký vliv rozmanitost druhů - v říši rostlin, hmyzu i ostatních zvířat. Zároveň je třeba, aby vše bylo v rovnováze. Přílišné přemnožení jednoho druhu, může mít za následek vyhubení jiného.

Víte, že: Zvěř znemožňuje také obnovu lesů po kůrovcové kalamitě. Přečtěte si podrobnosti.