Proč je z pohledu CO2 důležité zasahovat v lesích

Mrtvé stromy ročně uvolní podobné množství uhlíku, jako při spalování fosilních paliv na celém světě. Tuto šokující informaci zveřejnila Akademie věd ČR v září. Zpráva vycházela z mezinárodního výzkumu, který tým Mikrobiologického ústavu Akademie věd podnikl v loňském roce.

Podrobnosti výzkumu popsal pro časopis Lesnická práce RNDr. Petr Baldrian, PhD vedoucí Laboratoře mikrobiologie životního prostředí Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR

Co bylo cílem výzkumu

Zajímal nás proces tlení dřeva a podíl mikroorganismů (zejména hub a bakterií). Zatímco v tropech nalézáme dřevo zcela "zpracované" termity, v chladných oblastech světa jsou to převážně dřevokazné houby. Cílem výzkumu bylo zjištění, jak velkou roli bakterie a mikroorganismy mají při rozkladu dřeva v závislosti na různých místech po celém světě.

Jak výzkum probíhal

Výzkum sám o sobě byl jednoduchý, výzvou bylo spíš jeho technické a logistické zajištění. Na 55 významných lesních lokalitách po celé Zemi jsme rozmístili dřevěné "klacíky" o známé hmotnosti, z dřevin, vyskytujících se v daném místě. Část jsme nechali tlít přirozeně, u druhé skupiny pak použili sítě k zabránění přístupu hmyzu. Po skončení experimentu se vážením zjistilo, jaká je zbytková hmotnost dřeva a kolik uhlíku se uvolnilo. Pak už stačilo porovnat výsledky rozkladu s přístupem a bez přístupu hmyzu.
Abychom zjistili, kolik mrtvého dřeva zetlí, bylo nutno modelovat vztah mezi rychlostí tlení našich klacíků a velkých stromů a z literatury převzít údaje o zásobě mrtvého dřeva v různých oblastech na Zemi.

Výsledky výzkumu

Potvrdilo se, že dominantními rozkladači dřeva jsou mikroorganismy. Jejich podíl je v globálním měřítku asi 90 %, zbylých 10 % připadá na hmyz. Výsledky ukázaly, že podíl hmyzu je vysoký v teplých a vlhkých oblastech, kde hmyz rozklad urychluje, zatímco v chladných severských lesích tlí dřevo o něco rychleji, pokud k němu hmyz nemá přístup. To může být způsobeno řadou faktorů, například konzumací dřeva hmyzem, nebo výskytem konkrétních druhů hub, které dřevo rozkládají pomaleji. A potvrzuje se to, co jsme tušili, že významný vliv na rozklad v tropech a teplých oblastech mají termiti.

Ponechat v lesích mrtvé dřevo, nebo ne?

Tlející dřevo je významné pro hmyz a mikroorganismy. Přimlouval bych se, aby byla raději ponechána malá část mrtvého dřeva ve všech lesích, než aby docházelo k vytváření malých oblastí, kde mrtvé dřevo zůstane, zatímco ze zbylých lesů bude zcela odstraňováno.

K tématu: V České republice probíhá již několikátým rokem historicky nejrozšířenější kůrovcová kalamita. Od roku 2018 činí škody v lesích podle odborníků 100 miliard korun. Ačkoliv se o to nestátní vlastníci lesů snaží, není při těchto objemech poškozených lesů možné vytěžit všechny kůrovcové souše. Ty je však potřeba dostat z lesů ven, právě kvůli výše zmíněnému efektu při tlení, ale také proto, že kůrovcové souše jsou vhodným prostředím pro další škůdce (zejména houby) a navíc nestabilní, takže hrozí zraněním pro návštěvníky lesa i všechny, kdo v nich pracují.