Režisér Karel Janák: Filmová lokace v lese zmizela kvůli kůrovci za jediný den
Najít vhodnou lokaci pro natáčení pohádky, to je v lesích sužovaných kůrovcovou kalamitou stále složitější oříšek. Své o tom ví i režisér Karel Janák, podepsaný pod krásné vánoční pohádky i film Snowboarďáci. Který les je nejbližší jeho srdci? A jaký les je z filmařského hlediska ten pravý... pohádkový?
V
Divadle Radka Brzobohatého jste napsal a režíroval hru Stvoření světa bez cenzury... a tak bych
se ráda zeptala: Jakou měl podle Vás Bůh náladu, když tvořil lesy?
Bůh
musel mít naprosto úžasnou náladu, stejně jako když tvořil všechno
ostatní. Ale u lesů to určitě platí dvojnásob.
Kde jsou lesy blízké Vašemu srdci, kde to máte rád a proč?
Narodil
jsem se v Karlových Varech a od malička jsem často jezdil s rodiči a
babičkou do lesů, které jsou kolem Bečova nad Teplou. Také proto se pro
mě tyto západočeské lesy staly ideálem toho, jak má ten správný les
vypadat. Později jsem se
přestěhoval do Prahy a protože je Bečov daleko, musel jsem si hledat
svůj nový oblíbený les. A těch je také kolem Prahy spousta. Například
teď, když hrozila koronavirová epidemie, jsem pravidelně jezdil se svým
šestiměsíčním synem do křivoklátských lesů. Měli jsme tam svojí okružní
cestu, na které jsem našemu malému Ondrovi ukazoval, jak vypadají
stromy, kytky, tráva, ptáci a vůbec všechno, co jsme v lese potkávali.
Všímáte
si během hledání lokací ke svým filmům a půvabným pohádkách, že se ráz
české krajiny mění? Že lesy schnou a decimuje je kůrovec?
Zrovna loni jsme potřebovali natočit jednu scénu do pohádky Princezna a půl království. Našli
jsme si moc hezkou a romantickou lokaci uprostřed jednoho lesa. Scénu
jsme tam natočili a odjeli kousek dál točit další obraz. Když jsme se
pak stejnou cestou vraceli, bylo už místo, kde se točila první scéna,
pryč. Lesníci tam museli všechny stomy vykácet kvůli kůrovci. Byl to pro
mě šok, protože jsem viděl, jak během jediného dne muselo zmizet něco,
co tam před tím rostlo mnoho let. Les je nesmírně krásný, ale také hodně
zranitelný organismus. A my musíme dělat vše pro to, abychom ho
ochránili.
Jak vlastně vypadá les, který se "líbí" a hodí režisérovi pro natáčení pohádky a jak se v reálu taková lokace hlesá?
Ve
filmu neexistuje jedna ideální představa lesa. Vždycky záleží na druhu
příběhu a celkovém žánru. Na některý film potřebujete romantickou
mýtinku s mechem a menšími smrčky ve stylu vánočních stromků, na jiný
třeba hustý a strašidelný les plný vysokých holých kmenů. A les může mít
takové množství rozmanitých poloh, jaké je množství příběhů a filmových
žánrů. Hledání
lokace v lese je ale velmi těžké. Když hledáte například takový hrad,
tak si ho můžete předvybrat z fotografií i na internetu. Každá lokační
firma má také velké seznamy různých filmových motivů. Potřebujete určitý
typ bytu? Nebo nějakou ulici? Kostel, továrnu, most..? Ke všemu vám
nabídnou fotografie se spoustou variant, a na všechno vám dají přesnou
adresu. A vy pak můžete se svým štábem vyrazit, jet na ty dané adresy, a
prostě si jen vybrat tu nejlepší variantu. Ale les žádné adresy nemá.
Když procházíte lesem, mění se jeho tvář téměř každým vaším krokem. A
najít tu správnou část lesa, která se co nejlépe hodí k vašemu příběhu,
znamená, že se musíte na chvíli zastavit. Vystoupit z auta a tím lesem
skutečně procházet a hledat. A myslím si, že právě to je jedna z
nejúžasnějších vlastností lesa. Ať už je naše civilizace jakkoliv
vyspělá a uspěchaná, les vás vždy nutí vrátit se zpátky ke kořenům. Díky
lesu si můžeme pokaždé alespoň trochu připomenout, že jsme také
součástí přírody. A že tato příroda je stále mnohem dokonalejší, než
všechny naše vynálezy.
Mohlo by vás zajímat: Další osobnosti z veřejného života hovoří o svém vztahu k lesu ZDE.
Pokud přijdeme o lesy, přijdeme o vodu. Klíčové je nyní co nejrychleji obnovit holiny,
Našli jste houbu v soutěži. Gratulujeme, hledejte dál: