Jediná trvale obnovitelná surovina na planetě. Znáte ji?

Dřevo je lidmi využíváno odpradávna. Během minulých let zaplavily svět plastové výrobky, ale dnes se ke dřevu vracíme. Dotýkáme se tak vlastně našich kořenů a jsme v kontaktu s předky, kteří les založili. 

Dřevo bylo zdrojem tepla už v prehistorických dobách a jedním z prvních materiálů, které se člověk naučil využívat. Bylo nepostradatelné při zpracování kovů a výrobě skla a stejně jako dnes se bez něj lidé po tisíciletí neobejdou při stavbě domů nebo výrobě nábytku.

V dnešní době, kdy lidstvo dramatickým způsobem čerpá omezené neobnovitelné zdroje surovin, jež mu naše planeta poskytuje, je dřevo při správné péči o les prakticky jedinou trvale obnovitelnou surovinou.

Dřevo nás ohromuje svou jedinečností, variabilitou, kresbou a vlastnostmi, které se liší dřevinu od dřeviny. Můžeme si vybrat z celé škály, od měkké a snadno opracovatelné vrby či lípy až po tvrdý dub, zimostráz či habr, kterým se dříve napodoboval eben a kromě hoblíků, palic a šroubů se dnes využívá napři. i pro výrobu hudebních nástrojů.

Velmi ceněné je tvrdé a pevné ořechové dřevo, které se odedávna používalo k dýhování a vykládání (intarzie) a vyrábí se z něho také pažby loveckých pušek.

Je libo dřevo pružné? Například akát je nejen pružný a houževnatý, ale zároveň i velmi tvrdý a vhodný na výrobu herních prvků pro dětská hřiště. 

Už ve středověku používali naši předkové na své luky dřevo z tisu a na oštěpy dřevo z jasanu. Smrkové dřevo nemá prakticky žádnou náhradu ve stavebnictví při výrobě dnes tolik žádaných dřevěných domů, stožárů, mostních a střešních konstrukcí. Má široké využití při výrobě papíru a nejkvalitnější smrkové "kousky" pak i při výrobě rezonančních desek, které tvoří srdce klavírů a pianin. Dřevo některých dřevin je doslova věčné, což dokazují třeba dubové piloty Karlova mostu v Praze. A tak bychom mohli pokračovat ještě nedávno téměř donekonečna...


Jenže teď se konečná, nebo velké varování před ní, objevila na obzoru. Lesy v ČR devastuje historicky nejrozsáhlejší kůrovcová kalamita. Vlivem přebytku kůrovcového dříví se trh se dřevem téměř zhroutil a vlastníkům lesů tak zmizel hlavní zdroj financování prací, kterými potřebují kůrovcovou kalamitu zastavit a obnovit obrovské vzniklé holiny. Lesníci vědí, jak na to, o lesy se starají vzdělaní lidé, často s desítkami let zkušeností za sebou. Bez finanční pomoci státu si však sami neporadí.