Tajemné houby, které (asi) neznáte 1. díl: Choroše

Jedlé, jedovaté, hořké, krásné, hřibovité, lupenaté, hniložijné, parazitické, mykorhitické, kukmák, rudoušek, slzivka, opeňka, pavučinec to všechno jsou houby. Jejich samostatná říše je tak proměnlivá a zajímavá, že ji nelze krátce uchopit celou. Tak jen malý kousek.

Houbám, co rostou v lese na stromech, veřejnost často říká choroše. Jsou ale všechny stejné?

A jaký od nich můžeme čekat užitek? Zkusíme se na několik z nich podívat podrobněji.

Některé rostou spousty let a vytvářejí obrovské plodnice, jako třeba troudnatce nebo ohňovce, které v lese určitě nepřehlédnete, jiné jsou drobné jako nehet na prostředníčku, jako třeba klanolístka. Všechny ale mají jedno společné, rozkládají dřevo. Na jedné straně je to skvělé, protože se podílejí na koloběhu živin, ale když vám poškodí vaše dřevo na skládce, zničí dřevěné stavby, asi vás to nepotěší. Parazitické houby, které často napadají mechanicky poškozené stromy, zase mohou způsobit nejen jejich zkázu, ale i zranění nebo škody způsobené pádem stromu.

Zkusme se ale na některé houby podívat i pozitivně přes jejich léčivé účinky.

Outkovku pestrou najdeme na kdejakém starém pařezu nebo suchých větvích. Pro svoji atraktivitu se dříve používala jako ozdoba na dámské klobouky. Anglicky se jí říká "turkey tail", což znamená krocaní ocas. Kterému se asi trochu podobá. Přičítají se jí účinky v oblasti léčení nádorových onemocnění, má regenerovat zničené sliznice, mít pozitivní účinky na chronické záněty, autoimunitní problémy, únavové stavy. Naproti tomu v Mexiku se této outkovky využívá hlavně při léčbě různých druh plísní, ekzémů a mykóz.

Rezavec šikmý vypadá hodně tajemně. Vůbec nepřipomíná nějakou běžnou plodnici, ale spíše bychom ho popsali jako velký černý nádor na kůře stromu. Je u nás vzácný a dává přednost břízám. Stimuluje imunitní systém, má protirakovinné účinky a reguluje cholesterol a krevní tlak.

Březovník březový už podle názvu indikuje, kde ho asi nejspíš budeme hledat. Často vypadá jako světlá žemlička. Skutečnost, že jej u sebe měl neolitický muž nalezený v ledovci je dodnes nerozluštěnou historickou hádankou. Vědci zatím nezjistili, zda ho používal k léčení a proti parazitům, kterými trpěl. V Polsku se tato houba používala zejména proti rakovině žaludku.

Lesklokorka lesklá roste od června do listopadu v listnatých smíšených lesích na pařezech nebo při bázích kmene. Patří asi k nejslavnějším léčivým houbám. Ve světě je známa pod názvem "Reishi" a takto pojmenovaných léčebných prostředků najdete v každé lékárně obvykle hned několik. Důvodem je, že v dřívějších dobách byla konzumována pro dosažení nesmrtelnosti, jako elixír mládí. Přičítají se jí ovšem pozitivní účinky na celou škálu chorob. Podle tradiční čínské medicíny uklidňuje ducha, zastavuje kašel, utišuje dušnost, posiluje esenci ledvin a vyživuje krev. Připisují se jí pozitivní účinky v celkovém posílení imunity, antivirální, antibakteriální, protizánětlivé. Zlepšuje kožní problémy, snižuje alergie, únavu, ochraňuje játra.

Klanolístka obecná připomíná maličkou markýzu. Na skládkách dřeva je často tak hojná, že kmeny zdálky vypadají jako bíle puntíkované. Přesto, že se uvádí, že je tahle houba nejedlá, v Mexiku u indiánských obyvatel po staletí tvořila doplněk jídelníčku. V tradiční čínské medicíně byla doporučována proti celkové slabosti a k léčení gynekologických obtíží. V Mexiku ji rovněž používají k léčbě různých zánětů, ale také k potlačení horečky.

Troudnatec kopytovitý, opravdu trochu připomíná kopyto a přes jeho šedou barvu robustní vytrvalé plodnice na kmenech živých i odumřelých listnáčů asi nepřehlédnete. V čínské lidové medicíně se tato houba používá nejen jako lék při zažívacích potížích, ale také jako podpůrný prostředek při léčbě rakoviny jícnu, žaludku a dělohy. V Evropě byla tato houba dlouhou dobu součástí lékopisů a v lidovém léčitelství byla často využívána jako zevní prostředek k zastavení krvácení a dezinfekci menších ran. V současné době stále tuto metodu používají indiáni z kmene Shuswap z kanadské provincie Britská Kolumbie, kteří ji používají také při léčbě revmatismu.

Kromě léčivých účinků se troudnatec používá do včelařského kuřáku, k výrobě drobných řezbářských výrobků, a z jeho středové části lze vyřezat hmotu, která po rozklepání může být využita jako umělá kůže, a dříve se z ní vyráběly čepice a klobouky.

Troudnatec pásovaný vypadá podobně jako troudnatec kopytovitý, je ale červenohnědě zbarvený, okraj má vždy bílý lem, často posetým kapičkami vody. V tradičním homeopatickém léčitelství byl užíván jako prostředek proti horečce s bolestmi hlavy, žlutému povlaku jazyka, zvracení, slabostem žaludku a zácpě. Novější pokusy prokázaly protirakovinné a protizánětlivé účinky.

Mezi léčivé houby patří i některé, které se používají i pro kuchyňskou úpravu.

Jidášovo ucho opravdu trochu ucho připomíná. Často se vyskytuje na černém bezu, a to i v zimě, a tak se o něm říká, že se může sbírat bez ohýbání. Najdete ho ale i na kmenech nebo na zemi ležících větvích jiných listnatých dřevin. Při kuchyňské úpravě si zachovává křupavou strukturu a nerozvaří se jako jiné houby. Používá se na léčbu oběhového systému, snižování rizika trombózy, přisuzují se mu imunomodulační účinky, prevence infarktu. V Evropě se v dřívějších dobách připravovaly z ucha Jidášova obklady proti zánětům očí a krku a později se z něj vyráběly i pleťové krémy proti vráskám. Bylo používáno i jako kloktadlo při různých onemocněních krku a hrtanu. Užívá se také při léčbě vysokého tlaku a kornatění cév či na hemoroidy.

Hlíva ústřičná je známá z básní dynastie Sung jako "the mushroom of flower heaven" houba květinového nebe. Roste na kmenech nebo pařezech listnatých stromů. Patří k houbám, které lze snadno uměle pěstovat a to buď na špalcích dřeva, nebo pytlích s řezanou pšeničnou slámou. Roste v trsech a její úroda může být velká.

Kromě nespočetných námětů pro využívání v kuchyni se jí přičítají účinky v podpoře imunity, regulace hladiny cukru v krvi, úpravě krevního tlaku, k regeneraci vnitřních orgánů zlepšování kožních problémů, křečových žil i zlepšování hojení ran. V tradičním čínském léčitelství se používá při léčbě "housera" a ke zmírnění strnulosti šlach a končetin.

Sírovec žlutooranžový určitě nepřehlédnete, svému jménu je opravdu podobný a roste ve velkých trsech na kmenech, ale i pařezech a větvích listnatých a zejména ovocných stromů. Můžete ho také sbírat při cestě autem, protože se hojně vyskytuje na švestkách okolo cest, nejčastěji na jaře a znovu na podzim. Ke kuchyňské úpravě se ale hodí jen opravdu mladé a měkké plodnice. Staré plodnice nesbíráme, protože jsou příliš tuhé a špatně stravitelné. U citlivých lidí nebo malých dětí mohou dokonce způsobit vážné zažívací potíže. Na druhou stranu sírovec žlutooranžový vykazuje antibakteriální, antivirální, antioxidační, protirakovinné a imunostimulační účinky a patří mezi houby, které byly po chemické stránce velmi podrobně prozkoumány.

Houby jsou nejenom krásné a hodné obdivu, ale mohou být i hodně užitečné, stejně jako nebezpečné. Ať už vyrazíte za úžasnými účinky hub do lékárny nebo do lesa, rozhodně nezanedbejte konzultaci svých kroků s odbornou literaturou či osobním lékařem. A při získávání hub z živých či z mrtvých stromů nezapomínejte, že ty stromy také někomu patří.

Na základě dostupných zdrojů zpracovala. Ing. Alice Palacká.