Význam lesů: Stromy a klima. Jak les funguje?

Fakt, že lesní komplexy příznivě ovlivňují klima nenen v daném místě, ale i z globálního celosvětového pohledu, vyrovnávají svým působením teplotní rozdíly v krajině, produkují kyslík a čistí vzduch, je obecně znám. Jak to ale lesy dělají?

Za vším stojí fotosyntéza a tranpirace vody asimilačními orgány rostlin, tedy listy a jehlicemi. Fotosyntéza je proces probíhající v zelených částech rostlin, kde za spolupůsobení sluneční energie dochází k tvorbě celulózy, která je základní součástí dřeva stromů. Rostliny tímto procesem mají navíc schopnost za denního světla přijímat CO2 a uvolňovat díky probíhající fotosytéze o ovzduší kyslík.

Jeden hektar lesa vyčistí transpirací 5000 m3 vody a převede do vodní páry (klimatizace) 3500 MWh sluneční energie. Jeden hektar lesa vytvoří až 10 tun kyslíku za rok.

Schopnost čistit ovzduší je dána ohromnou plochou listů nebo jehlic na stromech, na jichž se zachycují nečistoty obsažené ve vzduchu, které jsou následně smývány při dešti na zem. Jeden hektar lesa je schopen během roku zachytit 20-60 tun prachových částic.

Snad nejdůležitějším pro klima krajiny i celé planety je schopnost rostlin získávat pro své biochemické pochody vodu z půdy či okolí, rozvádět ji po celém organizmu a průduchy v listech či jehlicích ji uvolňovat do ovzduší. Je-li vzrostlý strom dostatečně zásoben vodou, odpaří takto až 100 litrů vody za den. Jak je z fyziky známo, na výpar jednoho litru vody je poteba asi 0,7 kWh energie. Pokud tedy odpaří strom uvedených 100 litrů vody, spotřebuje na to 70 kWh sluneční energie, která je v tomto případě vázána ve vodní páře. Toto teplo se uvolňuje zpět až při kondeznaci vodní páry na vodu, zpravidla během noci. To umožňuje snžování vysokých teplot během horkých letních dnů a zase naopak nižš pokles teplot během noci.

Strom vlastně během letních dnů ve dne chladí své okolí a vnoci je ohřívá, a to výkonem zhruba 7 kW.

Rozdíl teplot korun lesních porostů a např. zastavěných ploch ve městě, může v letních měsících dosahovat 20-25 stupňů Celsia. Povrch korun stromů má v horkém letním dnu 28, ale beton chodníku nebo střešní krytina na domě jsou ve stejný den rozpáleny až na 50 a více.

I povrch půdy pod kulturně pěstovanými plodinami je výrazně teplejší,než povrch korun v lesem pokryté krajině. Cestou ke snížení dopadů klimatických změn je tedy zvýšení podílu lesů, zejména v tropických oblastech, kde je odlesňování současným velkým problémem. Zvýšení lesnatosti a především obnova lesů zničených kůrovcovou kalamitou je v naší republice pro vlastníky lesů klíčovým úkolem:

Podívejte se na video, s jakou situací se dnes musí vlastníci lesů vypořádat:

Našli jste houbu v soutěži. Gratulujeme, hledejte dál: