Zpráva z lesů uzavřené Litovle: Potřebujeme výjimku v dopravě. Jinak další katastrofě nezabráníme

O lesy se Ing. Josef Nevěčný, odborný lesní hospodář společnosti Město Litovel, stará 46 let. Zažil už mnohé, ale situace, ve které se ocitl nyní, nemá obdoby. "Pokud se nenajde způsob, jak odtud odvézt dřevo, vůbec si teď nedokážu představit, že bychom to mohli zvládnout," říká unaveným hlasem do telefonu. Osobní rozhovor není možný, Litovel patří mezi obce neprodyšně uzavřené karanténou kvůli koronaviru.

Lidské životy jsou přednější, nerad bych, aby to vyznělo jako nějaké stěžování. Na druhou stranu - les budeme potřebovat všichni - a kůrovec nepočká. Ještě pár dnů takto teplého počasí a už se vyrojí první generace brouka. Musíme těžit, a hlavně mít kam dřevo odvážet, což v současné situaci není možné. Velmi bych se přimlouval za vládní výjimku, která by umožnila manipulaci se dřevem, samozřejmě za jasně daných bezpečnostních přísných podmínek - adekvátních tomu, jak funguje například doprava potravin. Vždyť řidič kamionu s rouškou ani nemusí vyjít z kabiny a s někým se potkat. Dřevo by také bylo možné přepravovat po železnici, znovu za účasti minima lidí, dokázali bychom vagóny naplnit prakticky v osamění. (Vlaky však stanicemi v Litovli a dalších obcí pouze projíždějí, pozn. aut.) Věřím, že se nějaká cesta najde, protože jakmile nám tady kůrovcové dřevo zůstane bez zpracování, tak se ten strašný malér jen prohloubí.

Věříte, že by vláda mohla pro dopravu dřeva opatření přizpůsobit?

Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet, teď je nutné rozhodnout asi tisíc věcí najednou, ale vláda by se mohla k některým rozhodnutím vrátit a znovu posoudit, v jakých omezeních pokračovat a které zákazy uvolnit. Pak bych se za speciální podmínky pro přepravu dřeva velmi přimlouval, jinak budou lesníci v koncích napříč republikou - nejen my tady v přísné karanténě. Znovu ale říkám, že chápu, jak obrovské potíže nastaly napříč obory. Vždyť za mnou chodí dnes a denně živnostníci, jestli bych jim v lese nenašel nějakou práci. Mám ale omezené možnosti, lesy města Litovel samozřejmě nejsou na náměstí - leží v nejbližším okolí a tím pádem není možné k nim dostat. Co můžu mít teď za práci, sem tam nějaká prořezávka, zasadit sazenice, které máme na místech, na která můžeme. Je mi těch lidí líto, hlavně těch, kteří pracují jako živnostníci.

Jak rychle jste nařízení karantény pro Litovel pocítili v lesnictví?

Prakticky v řádu hodin. V noci se rozhodlo a ráno už nám vraceli kamion se dřevem zpátky, sotva ujel pár kilometrů. Jak jsem říkal, do lesů se teď mnohde nedostaneme. Je čas jarní výsadby, někde jsme už zasázeli, ale nestihli jsme postavit oplocenky, takže nám stromky nejspíš sežere spárkatá zvěř, než se situace zase zlepší. Jinde zůstaly sazenice navezené, připravené na výsadbu - určitě se to podepíše na jejich ujímavosti, když budou jen tak stát. A to nemluvím o tom, že sadební materiál nebude, protože firmy, od kterých ho bereme, nyní nefungují standartně. Přitom je každého dne na jaře škoda. Každý den zdržení se promítne do péče o les na celý rok dopředu. Co se týče sázení, budeme to muset dohnat na podzim, ale k tomu budou potřeba finanční prostředky.

V republice probíhá historicky nejhorší kůrovcová kalamita a nyní problém s koronavirem, který lesníkům boj proti katastrofě ještě nesmírně ztíží. Nepropadáte pocitu marnosti?

Co vám mám říct? Raději se neptejte. Snad bych poznamenal jen jedno. Zažil jsem v lesích už hodně. Obrovské polomy po vichřicích, podzemní požáry na Rejvízu, které se dlouhé dny nedařilo uhasit... Ale před kůrovcem a tím, co dokáže, jsem zůstal v naprostém údivu stát. Teď, kdy nás čeká další kolo boje, přijde ještě koronavirus. Nesmíme rezignovat, musíme se dál o lesy starat, a budeme na to potřebovat finanční prostředky. Je jasné, že teď bude všechno jen složitější, tak pro začátek by třeba pomohlo právě zajistit možnost přepravovat dřevo z lesů.

Co je nyní pro vlastníky lesů, kteří navzdory koronaviru musí dále bojovat s kůrovcovou kalamitou, podle předsedy SVOL Ing. Františka Kučery klíčové:

Urychleně doplatit zbytek slíbených finančních prostředků za kompenzaci ztrát suchem za rok 2017 a 2018 ve výši 1,8 mld. Kč nestátním vlastníkům lesů, kteří mají podanou žádost do 29.2.2020. Mnozí vlastníci lesů se pohybovali na hranici ekonomického krachu již v loňském roce a peníze od státu jako kompenzace následků kůrovcové kalamity za poslední čtvrtletí roku 2017 a rok 2018 jsou pro ně klíčovou pomocí k financování obnovy lesů.

·Automaticky prodloužit 3měsíční víza pro zahraniční pracovníky, kteří se již nacházejí v ČR.

Výjimkami co nejvíce optimalizovat transport dřeva v rámci dopravy, aby bylo možné vytěženou kůrovcovou hmotu dále posunovat ke zpracování, abychom mohli z lesa odstraňovat kůrovcem napadené stromy a lesy zachránit..