5 lesních bylin, které si můžete nasbírat na procházce

Les bývá pro většinu z nás místem klidu, stínu a příjemných procházek, ale také nenápadnou přírodní lékárnou. Kromě hub, borůvek nebo malin totiž ukrývá i řadu léčivých bylin, které rostou planě, hojně a často přímo pod našima nohama. Stačí jen zpomalit, dívat se kolem sebe a vědět, co hledat. Některé lesní bylinky se hodí do čajů, jiné do polévek, pomazánek nebo domácích tinktur a všechny mají jedno společné – lidé je využívají po generace.

Než se ale s košíkem vydáme mezi stromy, je dobré připomenout si základní pravidla sběru. Podle lesního zákona má každý právo sbírat v lese lesní plody pro vlastní potřebu, vždy ale tak, aby les nepoškozoval a nenarušoval jeho přirozené prostředí. Sběr bylin ve velkém nebo pro další prodej už do běžného rekreačního sběru nespadá. Zvláštní opatrnost je navíc potřeba v chráněných krajinných oblastech a národních parcích, kde může být režim sběru upraven přísněji návštěvním řádem daného území. Samozřejmostí by mělo být i to, že nesbíráme chráněné rostliny a bereme si jen tolik, kolik skutečně spotřebujeme.

Stejně jako u všech bylinek platí několik osvědčených zásad: sbíráme jen na čistých místech, dál od frekventovaných cest a průmyslových areálů, byliny netrháme i s kořeny, pokud to není nutné, a nikdy nevybíráme celé porosty. Ideální je suché počasí a dopolední nebo polední hodiny, kdy už z rostlin oschla rosa. Co nespotřebujeme čerstvé, můžeme usušit v tenké vrstvě na stinném a vzdušném místě a uchovat ve sklenicích nebo papírových sáčcích.

Přinášíme vám pět osvědčených lesních bylin, které patří k běžným, nechráněným a tradičně sbíraným druhům.

Kopřiva dvoudomá

Kopřiva je možná jednou z nejznámějších bylin vůbec, přesto ji mnoho lidí v lese míjí bez povšimnutí. Najdeme ji na světlejších lesních okrajích, kolem pasek, podél cest i v místech s vlhčí půdou. Mladé jarní výhonky obsahují vysoké množství železa, chlorofylu, vitamínu C a dalších minerálních látek, a proto jsou výborným pomocníkem při jarní únavě a celkovém povzbuzení organismu. Kopřivový čaj podporuje látkovou výměnu, pomáhá s odvodněním a tradičně se používá při očistných kúrách. Čerstvé lístky se hodí také do nádivek, polévek, omelet nebo na domácí bylinkové pesto.

Bršlice kozí noha

Pro zahrádkáře často obtížný plevel, pro bylinkáře ale hotový poklad. Bršlice roste hojně ve stinnějších lesích, křovinách a podél potoků, kde vytváří svěže zelené porosty. Nejmladší listy mají jemně kořenitou chuť připomínající petržel a celer. Jsou bohaté na vitamín C, minerály a silice podporující trávení. Bršlice se tradičně doporučuje při jarním pročisťování organismu a její listy se skvěle hodí do polévek, nádivek, pomazánek nebo místo špenátu. Sbíráme vždy jen mladé, světle zelené listy.

Popenec břečťanovitý

Nenápadná plazivá bylinka s drobnými fialovými kvítky roste často na lesních okrajích, v příkopech, pod keři i na vlhčích loukách navazujících na les. Jeho vůně je výrazně aromatická a lehce kořeněná. Popenec obsahuje třísloviny, silice a hořčiny, které prospívají dýchacím cestám i trávení. Lidově býval doporučován při zahlenění, kašli nebo jarní únavě. V kuchyni se používá po malých dávkách do bylinkových másel, polévek, nádivek nebo vaječných pokrmů, kterým dodá zajímavou chuť.

Maliník obecný

Listy maliníku nepatří jen do zahrad, velmi hojně roste i na lesních pasekách, světlinách a podél lesních cest. Sbírají se mladé zdravé listy, které se suší na čaj. Ten bývá ceněný pro svůj jemný, lehce svíravý účinek a tradičně se používá při nachlazení, průjmech nebo k celkovému zklidnění trávení. Maliníkové listí obsahuje třísloviny, flavonoidy a ovocné kyseliny. Samozřejmě, v létě si na stejných místech můžete pochutnat i na sladkých lesních malinách.

Šťavel kyselý

Drobná bylinka se srdčitými trojlístky bývá ozdobou vlhčích smrkových i smíšených lesů. Na první pohled připomíná jetel, ale jeho listy mají příjemně nakyslou osvěžující chuť. Právě ta z něj dělá oblíbené zpestření jarních salátů, pomazánek nebo jen rychlé ochutnání během procházky. Obsahuje vitamín C a organické kyseliny, které povzbuzují chuť k jídlu. Sbíráme ho ale s mírou, používá se spíše jako dochucovadlo než ve velkém množství.

Lesní bylinky mají své kouzlo právě v tom, že jejich sběr spojuje příjemnou procházku s návratem k tradičním dovednostem našich předků. Stačí malý košík, pozorné oči a trochu respektu k přírodě. Když budeme sbírat citlivě, s rozumem a jen pro vlastní potřebu, odmění nás les nejen tichem a vůní jehličí, ale i hrstí voňavých léčivek do domácí zásoby.