Aby tetřívek nehladověl
Od poloviny dvacátého století klesají stavy tetřevovitých v celé střední Evropě i ve Skandinávii. Příčin je více. Za vymírání tetřívků mohou změny životního prostředí, predátoři a některé další antropogenní faktory. A potíž je také s potravou.
Jedním z významných problémů je nízká schopnost adaptace voliérově odchovaných jedinců na podmínky života ve volnosti. Zejména se jedná o to, aby uměle odchovaní ptáci byli schopni vyhledávat a přijímat přirozenou potravu. V praxi se ukázalo, že většina vypuštěných tetřívků toto schopná není.
Jak tetřívkům pomoci řešili vědci
Vědci z Útvaru myslivosti VÚLHM, v. v. i., řešili tento problém v rámci projektu zachování a rozvoje biodiverzity stanovišť a populací tetřevovitých v oblasti Králického Sněžníku, podpořeného Technologickou agenturou ČR.
Specifické trávení tetřívků
Spektrum potravy tetřevovitých se v průběhu roku výrazně mění a je specifické oproti jiným druhům hrabavých ptáků. Tomu je přizpůsoben i jejich trávicí trakt, ve kterém sehrává významnou úlohu zdvojené slepé střevo (domácí kuři jej mají několikrát kratší). Je to proto, že tetřevi přijímají (především v zimě) těžce stravitelnou potravu s vysokým obsahem celulózy. V této době jsou jejich slepá střeva teprve plně funkční (oproti vegetačnímu období).
Vědci zjistili, že například skotští sněžní kurové, chovaní v zajetí a krmení peletami, měli slepá střeva zkrácená o 48 % a tenká střeva o 28 % oproti volně žijícím ptákům. Právě tato skutečnost je jedním z významných faktorů zdraví a zvýšené úmrtnosti uměle odchovaných tetřevů a tetřívků ve volnosti. Proto také dochází u těchto jedinců k problémové adaptaci na přirozenou potravu.
U těchto ptáků, v důsledku nevyváženosti jednotlivých složek potravy, nefunguje zažívací trakt odpovídajícím způsobem. Následně dochází k vyhubnutí ptáků, postižení parazity, což má za následek úhyn nebo ulovení oslabených jedinců predátorem.
Řešením jsou speciální krmné směsi
Pro krmení tetřevovitých jsou u nás i v zahraničí používány většinou různé granulované směsi nebo směsi sestavené pro holuby a papoušky. Toto krmivo je pak doplňováno přírodními krmivy. Ve voliérových chovech by se měla potrava tetřevovitých co nejvíce blížit potravní nabídce dostupné ve volnosti.
Její doporučované složení dle sezóny je takové, že například v lednu a únoru by měla obsahovat větvičky smrku a borovice, jalovec, lísky, břízy, vrby, osiky a cibuli. V červenci a srpnu by měly být předkládány keříky borůvky, brusinky, osika, vrba, modřín, jetel, rybíz, salát, pažitka, řeřicha, kapradí a další.
Ve voliérových chovech je celoroční použití směsi semen nutností. Na základě výzkumu a exaktně stanoveného obsahu živin v přirozených složkách potravy vědci navrhli recepturu krmné směsi pro tetřevovité chované v zajetí, která akceptuje potřeby přípravy ptáků na pobyt ve volnosti.
Jak by mělo speciální krmivo vypadat
Zvýšený obsah tuku ve směsi by měl přispět k překonání prvního období po vypuštění ptáků do volnosti a potravního strádání. Snížený obsah vlákniny je třeba v chovu saturovat paralelním podáváním přirozených krmiv. Výběr potravy může být do jisté míry ovlivněn i pohlavím a věkem ptáků. Vědci uvádějí, že na podzim je potrava tetřívků velmi chudá na živočišné bílkoviny (hmyz zjištěn jen v 10 % volat), které jsou více zastoupeny u samic. Podle charakteru lokality se v potravě tetřívků objevují i zemědělské plodiny, a to jetel luční, oves setý a další.
Na základě zjištěných informací a originálních šetření vědci do krmné směsi zakomponovali jak divoce rostoucí, tak kulturní druhy rostlin. Jedná se o semena borovice lesní, sušené plody jeřábu sp., semena a sušený list vřesu nebo zemědělské druhy zastoupené např. ovsem setým. Dále jsou to plodiny se specifickými vlastnostmi jako luštěniny, olejniny a některé další druhy, které mají dietetické účinky, například pohanka obecná, popřípadě len setý nebo ostropestřec mariánský. Volně žijící hmyz, reprezentující živočišnou složku potravy tetřívků byl ve směsi nahrazen sušenými moučnými červy.
Další podstatnou vlastností navržené směsi pro tetřívky připravované pro reintrodukci je její sestavení výhradně ze semen, sušených prýtů a plodů, což umožňuje potřebný rozvoj zažívacího traktu juvenilních jedinců a následně jejich schopnost plně využívat přírodní zdroje potravy po vypuštění do volnosti. Navržená krmná směs pro tetřevovité musí byt k dispozici kuřatům již po prvním týdnu jejich věku, i přesto, že se v tomto věku ještě živí téměř výhradně živočišnou potravou.
Třetí vlastností navržené směsi je, že jejím zkrmováním si ptáci osvojí tvar, barvu, velikost a další charakteristiky přirozené potravy, jejíž vyhledávání a příjem po vypuštění do volnosti je u nich již fixováno (nehledě na adaptovaný gastrointestinální trakt).
Text byl zpracován na podkladu článku autorů: František Havránek, Jan Cukor, Lucie Hambálková, VÚLHM, v. v. i., Boris Hučko, ČZU v Praze
Podle originálu připravil Ing. Jan Řezáč, VÚLHM, v. v. i.