Bříza a osika - Přípravné dřeviny jako spojenec při obnově lesů

Se změnami klimatu a s nimi souvisejícími kalamitami přibývá rozsáhlých holin. Ty se zpravidla vyznačují extrémnějšími klimatickými podmínkami ve srovnání s holinami běžných výměr. I když obnovit zde úspěšně les je složitější, s pomocí tzv. přípravných dřevin nejde o beznadějnou misi.  Například bříza a osika mohou výrazně pomoct. Jak?

Přípravné dřeviny jsou podle odborníků na pěstování lesa Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. schopny odrůstat v široké škále klimatických a půdních podmínek, na většině stanovišť rychle vytvářejí porosty plnící požadované funkce. Zjednodušeně řečeno, jde o dřeviny houževnaté a "statečné", protože opravdu vydrží i extrémy. "Z biologického pohledu přípravné dřeviny na plošně rozsáhlých kalamitních holinách upravují porostní mikroklima, půdní podmínky nebo koloběh vody, a tím vytvářejí příznivější podmínky pro obnovu cílovými dřevinami," uvádějí Jiří Souček, Ondřej Špulák a Jan Leugner z Výzkumné stanice Opočno.

Mezi přípravnými dřevinami hraje v podmínkách České republiky hlavní úlohu bříza bělokorá. Jak se projevují její vlastnosti a také vlastnosti osiky na rozsáhlé kalamitní holině, je předmětem zkoumání mladého porostu na výzkumné ploše Nemojov v blízkosti Dvora Králové nad Labem. V průběhu 5 let zde řešitelé hodnotili charakteristiky porostu bez výchovných zásahů. Sledovali vlhkost svrchních vrstev půdy pod přípravným porostem a na sousední holině, zkoumali vliv vzdálenosti sousedního dospělého porostu na počty jedinců a odrůstání obnovy a měřili tloušťku kmene a porostní výšku stromů.

Předchozí dospívající porost tvořený smrkem s příměsí borovice, dubu, břízy a osiky poškodila vichřice Kyrill v lednu 2007 a na lokalitě vznikla holina s výměrou přesahující 6 hektarů.

Do přípravných dřevin byly zahrnuty: bříza bělokorá, topol osika, líska obecná, vrba jíva, jeřáb ptačí a bez hroznatý. Kategorii dřevin cílových z přirozené obnovy tvořily jedle bělokorá, smrk ztepilý, borovice lesní, modřín opadavý, douglaska tisolistá, dub zimní a javor klen. Na lokalitě byly prováděny opakované odběry vzorníků břízy a osiky pro stanovení nadzemní biomasy.

V roce 2011 bylo na ploše zjištěno celkem 10 druhů dřevin, přípravné dřeviny početně dominovaly (bříza 73 %, osika 13 %). Z cílových dřevin měly početnější zastoupení smrk, borovice, modřín a dub.

Většina přípravných dřevin se obnovila záhy po vzniku holiny, cílové dřeviny se obnovily souběžně s přípravnými i následně pod porostní clonou. V roce 2016 přípravné dřeviny stále početně dominovaly (88 % v úrovni, 77 % celkem), v podúrovni již převažovaly cílové dřeviny. Z dalších dřevin byly na ploše zaznamenány douglaska a líska. Druhová pestrost dřevin postupně narůstala s přirozenou obnovou cílových dřevin. Nejvyšší tloušťku středního kmene vykazovaly po celé období bříza, osika a modřín. Výška stromů v horní úrovni v roce 2016 přesahovala 8 metrů, jejich tloušťka překračovala hranici hroubí. Sušina nadzemní biomasy břízy a osiky v roce 2011 dosahovala 4 tuny na hektar, do roku 2016 se zvýšila na 27,9 tun na hektar.

"Analyzovaný porost je příkladem vysokého potenciálu přirozené obnovy dřevin na kalamitních holinách. Termín vzniku holiny, narušení půdního povrchu při vyklizování dřeva i výskyt semenných stromů ve vhodné vzdálenosti v okolních porostech se příznivě projevily na počtech jedinců přípravných i cílových dřevin na sledované ploše," shrnují své poznatky autoři.

Co z toho plyne? Přípravné dřeviny budou hrát při obnově lesů důležitou roli. Obnova lesů je úkolem, který nepočká - rozsáhlé holiny je potřeba zalesňovat bezodkladně.

Jednou z dřevin, které nelze při obnově lesů vynechat je například smrk. Ano, smrk... přestože smrky nyní požírá kůrovec ve velkém. Přečtěte si podrobnosti PROČ.

Mohlo by vás zajímat: První výchovný zásah v listnatém porostu