České lesy zasáhlo dlouhodobé sucho. Po dvou vlnách veder jsou některé porosty pod silným stresem

Dlouhodobý nedostatek srážek a dvě vlny mimořádně horkého počasí dostaly letos české lesy pod výrazný tlak. Odborníci upozorňují, že stromy čelí silnému vodnímu stresu. Na některých místech republiky byly podmínky natolik nepříznivé, že stromy letos vůbec nezačaly vytvářet novou dřevní hmotu. Pokud bude suché počasí pokračovat, nelze podle nich vyloučit ani odumírání části lesních porostů.

"Rozhodně se dá letošní situace srovnat s rokem 2018. Jestli budou dopady ještě horší, či nakonec ne tak velké, rozhodnou další týdny," řekl ČTK vedoucí sítě DendroNetwork Jan Krejza z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Lesy přitom pokrývají přibližně třetinu území České republiky.

Stromům dochází voda a přestávají růst

Pro svůj růst i ochlazování během horkých dnů potřebují stromy dostatek vody. Tu využívají také při fotosyntéze. Za vysokých teplot mohou denně odpařit až stovky litrů vody. Pokud ale období sucha trvá příliš dlouho, začnou čerpat vodu ze svých zásob. Když ji kořeny už nestačí doplňovat, strom postupně omezuje některé životní funkce, aby přežil. "Dochází tak k poklesu přírůstu dřevní hmoty, případně se přírůst zastaví zcela," řekl Krejza. Spolu s tím klesá i obranyschopnost stromů vůči škůdcům, včetně kůrovce.

Největší problémy hlásí jihozápadní Čechy a jižní Morava

Nejméně vláhy mají podle odborníků dlouhodobě lesy v jihozápadních Čechách a na jižní Moravě. "V Česku je obecně vitalita lesů spojená s nadmořskou výškou. Zhruba od 800 až 900 metrů nad mořem výš je vodní bilance pozitivní, níže je negativní. V případě druhů dřevin se jedná spíše o lokální podmínky. Obecně jsou na tom lépe stromy, které mají hlubší kořenový systém," řekl Krejza. Proto jsou při dlouhodobém suchu nejzranitelnější zejména smrky s mělkým kořenovým systémem.

Letošní vývoj připomíná rok 2018

Podle odborníků se letošní situace podobá roku 2018, kdy po několika letech sucha začaly ve velkém odumírat především smrkové lesy. Oslabené stromy tehdy nedokázaly odolat kůrovci. Sucho ale postihlo také borovice a buky. Smrkové porosty, které předchozí kůrovcovou kalamitu přežily, zůstávají ohrožené i letos. "Záleží už jen na tom, kde a jak moc se kůrovec namnoží," řekl Krejza. O tom, jak vážné budou letošní škody, rozhodne především počasí v červenci a srpnu. Právě tyto měsíce bývají nejteplejší a množství srážek je v nich velmi proměnlivé.

U listnáčů jsou změny vidět dříve než u jehličnanů

Nedostatek vody se u listnatých stromů zpravidla projeví postupně. Listy začnou vadnout, měnit barvu a následně opadávají. V roce 2018 se to u některých stromů stalo výrazně dříve než bývá obvyklé na podzim. U jehličnanů jsou příznaky mnohem méně nápadné. "U jehličnatých stromů takové postupné změny nevidíme. Když už jehličí změní barvu, strom je v tu chvíli de facto mrtvý," řekl Krejza. K odumření dochází ve chvíli, kdy se vlivem dlouhodobého nedostatku vody dostane do vodivých pletiv vzduch a strom přestane být schopný přijímat vodu. "Říká se tomu embolie, strom odumře zevnitř," řekl Krejza.

Mohlo by vás zajímat:

Podle statistik zaujímaly lesní pozemky na konci loňského roku plochu 2,68 milionu hektarů, tedy 34 procent rozlohy České republiky. 

(s využitím ČTK, red)