Na 2. listopadu připadají Dušičky. Svátek, kdy rodiny tradičně navštěvují hřbitovy, zapalují svíčky za duše zesnulých a přinášejí věnce a květiny na jejich hroby. Máme pro vás zajímavé tipy na výrobu smutečních dekorací z přírodních materiálů. 

Právě věnce a květiny jsou důležitými symboly Dušiček. Lidé je kládou na hroby zesnulých jako projev úcty a lásky. Květiny symbolizují nesmrtelnost duší a světlo svíček má osvětlovat zemřelým cestu do nebe.

Inspirujte se v naší galerii krásných dekorací a věnců z darů přírody. Mnohé zvládnete vyrobit sami. 

Věnce

Věnce lze tvořit z větviček nejrůznějších jehličnanů, z mechu či proutí. A mimo klasických kulatých jsou populární i srdce. Na dozdobení vám poslouží šišky, větvičky vřesu, suché plody či červené bobule nebo šípky. Velmi moderně působí věnečky dekorované sukulenty, jako jsou například netřesky. 

Dekorace

Dušičky připadají na období, kdy ještě vládne podzim a do Vánoc zbývá delší čas. Proto při dekorování volte podzimní květy z řad vřesů, pestrobarevných chryzantém, drátovců nebo okrasných kapustiček. Pamatujte, že výzdoba hrobu nemusí působit smutně a chmurně. 

Historie svátku

Dušičky mají svůj původ v historii, sahající až do roku 998, kdy byly zavedeny francouzským opatem Odillem. Jednalo se o reakci na stále přetrvávající pohanské rituály, kterých se lidé nechtěli vzdát. Pohanské kořeny Dušiček jsou spojovány s keltskými tradice, konkrétně se svátkem Samhain, který lidé slavili při nástupu keltského nového roku. V tento den, podle jejich víry, spojoval náš svět s říší mrtvých. Keltové v tomto období zapalovali ohně, aby poskytli vřelé přivítání pro duše zemřelých a strávili s nimi noc. Dnešní zapalování svíček na hrobech tak lze vnímat, jako variaci na tento zvyk.

Křesťanská tradice následně proměnila Dušičky ve svátek vzpomínek na zesnulé. 

Zdroj fotografií: Pinterest

Přečtěte si také: 20 důvodů, proč je pro nás les důležitý nebo 10 přísloví o lese: Víte, co znamenají?