Havěťologie: Drtník všežravý – tichý nepřítel listnáčů
Drobný brouček, který by na první pohled unikl pozornosti, se v posledních desetiletích stal nepřítelem listnatých stromů a ovocných sadů po celé Evropě. Drtník všežravý (Anisandrus dispar) napadá širokou škálu dřevin a výrazně ovlivňuje jejich zdravotní stav i stabilitu. Teplé a suché počasí mu navíc velmi prospívá – oslabuje stromy a poskytuje broukům ideální podmínky pro šíření. Ale pěkně od začátku…
Námluvy a životní cyklus
Dospělí drtníci jsou aktivní především na jaře, obvykle od dubna, kdy teploty začínají stoupat. Oplodněné samičky vyhledávají vhodné hostitelské stromy a začínají se zavrtávat hluboko do kůry a dřeva kmenů či silnějších větví.
Uvnitř dřeva samičky vyrtávají typický, bohatě větvený systém chodbiček. Zajímavé je, že se larvy neživí samotným dřevem. Samička při hloubení chodeb "vysévá" spory speciální ambrosiové houby (Ambrosiella), která stěny chodbiček rychle poroste.
Teprve z nakladených vajíček se líhnou drobné bílé larvy, které se tímto houbovým podhoubím živí. Postupně rostou, vyvíjejí se a kuklí se přímo v temnotě dřevěných chodeb. Vývoj nové generace trvá několik týdnů a mladí dospělci v napadeném stromě často zůstávají a přezimují až do dalšího jara.
Život drtníka
Drtník všežravý je nejaktivnější během jarních a časných letních měsíců, kdy samičky zakládají nové kolonie. Dospělí brouci jsou velmi drobní (samičky měří kolem 3–3,5 mm, samečci jsou ještě menší a nelétají), takže si jich málokdo všimne. Jejich přítomnost ale prozradí neklamné stopy na kmeni.
Na rozdíl od běžných kůrovců, kteří žijí těsně pod kůrou v lýku, se drtník provrtává hluboko do bělového i jádrového dřeva. Larvy žijí skrytě hluboko uvnitř, což jim poskytuje dokonalou ochranu před predátory i výkyvy počasí.
Teploty nad 15–20 °C na jaře spouštějí jejich masový přelet. Extrémní sucho v posledních letech stromy stresuje, snižuje jejich přirozenou obranyschopnost (tvorbu mízy) a drtníkům tak dramaticky usnadňuje práci.
Drtníkova kořist
Hlavním cílem drtníka všežravého jsou oslabené, čerstvě vysazené nebo stresem trpící listnaté stromy. Mezi jeho nejoblíbenější hostitele v lesích patří duby, buky, břízy a javory, ale je obávaným škůdcem také v ovocných sadech, kde masivně napadá jabloně, hrušně či slivoně.
Strom po napadení sice nemusí odumřít okamžitě, ale podhoubí pěstované brouky ucpává cévní svazky dřeviny. Opakované útoky vedou k postupnému prosychání koruny, celkovému chřadnutí a v případě mladých stromků často k jejich úplnému uhynutí.
Jak poznáte napadený strom?
Typickým znakem jsou drobné, dokonale kulaté výletové otvory o průměru kolem 2 mm v kůře kmene nebo větví. Pod těmito otvory lze často nalézt jemné, světlé dřevěné piliny – tzv. drť, kterou samičky vyhazují ven při hloubení chodeb.
Silně napadené stromy začínají během vegetace předčasně žloutnout, vadnout a ztrácet listy, což je u jinak zdravých dřevin jasný varovný signál. Při podélném rozříznutí napadené větve pak objevíte černě zbarvené chodbičky (zbarvení způsobuje právě pěstovaná houba).
Napadené dřevo a chřadnoucí větve jsou klíčovým zdrojem pro další šíření. Pokud se takové dřevo z lesa nebo sadu včas neodstraní a nespálí, na jaře z něj vyletí tisíce nových samiček připravených zaútočit na okolní zdravé porosty.
Víte, že:
Jeden oslabený strom může kvůli své snížené obranyschopnosti přilákat stovky samiček najednou, které ho doslova provrtají jako řešeto.
Samečci drtníka jsou zakrslí, mají zakrnělá křídla a vůbec nelétají. Celý svůj život stráví uvnitř rodného stromu, kde se spáří se svými sestrami a následně umírají.
Tento brouk je dokonalým farmářem. Pokud by v jeho chodbičkách z nějakého důvodu nevzešla jím přinesená houba, larvy by zahynuly hlady, protože samotné dřevo nedokážou strávit.