Havěťologie: Klíněnka jírovcová - tichý nepřítel kaštanů

Drobný motýlek, který by na první pohled unikl pozornosti, se v posledních desetiletích stal nepřítelem jírovců po celé Evropě. Klíněnka jírovcová (Cameraria ohridella) napadá především jírovce a výrazně ovlivňuje jejich zdravotní stav i vzhled. Teplé a suché počasí jí navíc velmi prospívá – urychluje její vývoj a umožňuje vznik více generací během jednoho roku. Ale pěkně od začátku…

Námluvy a životní cyklus

Dospělí motýlci klíněnky jsou aktivní především na jaře, kdy se po přezimování začínají rozmnožovat. Samičky kladou vajíčka jednotlivě na svrchní stranu listů jírovce. Z vajíček se líhnou drobné larvy, které se okamžitě zavrtávají do listu.

Uvnitř listu si vytvářejí typické chodbičky – tzv. miny, podle kterých škůdce získal své jméno. Larvy se živí pletivy listu, postupně rostou, několikrát se svlékají a rozšiřují své "miny". Vývoj jedné generace může být dokončen za 3 až 6 týdnů, v závislosti na teplotě.

V našich podmínkách se běžně objevují 2 až 3 generace ročně, v teplejších oblastech i více. Poslední generace se kuklí v opadaném listí, kde přezimuje.

Život klíněnky

Klíněnka jírovcová je nejaktivnější během teplých měsíců od dubna do září. Dospělí jedinci jsou drobní, nenápadní motýlci, které si většina lidí ani nevšimne. Jejich přítomnost ale prozradí stav listů stromů.

Na rozdíl od kůrovce nenapadá dřevo ani kůru, ale soustředí se výhradně na listy. Larvy žijí skrytě uvnitř listu, což jim poskytuje ochranu před nepříznivými podmínkami i přirozenými nepřáteli.

Teploty kolem 20–30 °C výrazně podporují jejich aktivitu a rychlost rozmnožování. Mírné zimy pak zvyšují šanci na přežití kukel v opadaném listí.

Klíněnčina kořist

Hlavním cílem klíněnky jsou jírovce, zejména jírovec maďal, běžně vysazovaný v parcích, alejích a městských ulicích.

Strom sice obvykle neuhyne, ale je výrazně oslabený. Opakované napadení několik let po sobě vede k celkovému vyčerpání dřeviny, snížení vitality a vyšší náchylnosti k dalším chorobám či škůdcům.

Jak poznáte napadený strom?

Typickým znakem jsou světle hnědé až rezavé skvrny na listech – tzv. miny. Ty se postupně zvětšují a mohou splývat, až list působí jako spálený.

Silně napadené stromy ztrácejí listy už během léta, což je velmi nápadné a pro jírovce nepřirozené. Při bližším pohledu lze uvnitř listu najít larvy nebo kukly.

Opadané listí pod stromem je klíčovým zdrojem dalšího šíření – právě zde klíněnka přezimuje. Pokud se listí neodstraní, na jaře se z něj vylíhne nová generace, která znovu napadne okolní stromy.

Víte, že:

• Jeden nenápadný strom může hostit tisíce klíněnek najednou.
  

• Klíněnka vyžírá pletiva uvnitř listů tak intenzivně, že strom uprostřed léta vypadá, jako by přišel podzim.
  

• Klíněnka se během pár desetiletí rozšířila z Balkánu téměř po celé Evropě, a to byla odborně popsána až v roce 1986