Havěťologie: Polník jasanový – smaragdový klenot, který přináší smrt

Zářivě zelený krunýř, který se na slunci leskne jako broušený drahokam. Na první pohled byste si tohoto brouka nejraději připíchli do sbírky jako největší vzácnost. Nenechte se ale zmást jeho krásou. Polník jasanový (Agrilus planipennis) je jedním z nejnebezpečnějších invazních škůdců na světě. Zatímco s kůrovcem svádíme nekonečné bitvy už staletí, tento smaragdový zabiják u nás zatím nežije. Z východu se ale neúprosně blíží k našim hranicím a lesníci i ochránci přírody bijí na poplach. Pokud se u nás usadí, hrozí, že naše jasany potká stejný osud jako ty v Severní Americe – totální vyhlazení. Ale pěkně od začátku…

Námluvy a životní cyklus

Dospělí brouci vylétají v období od května do srpna, kdy vyhledávají prosluněné koruny jasanů. Než se začnou pářit, věnují se takzvanému zralostnímu žíru – okusují listy, což ale stromu nijak zásadně neublíží. Po spáření samička pečlivě prozkoumává kmen a klade vajíčka do štěrbin a prasklin v kůře.

To pravé, neviditelné drama se začne odehrávat zhruba po dvou týdnech, kdy se z vajíček vylíhnou drobné, zploštělé larvy. Ty se okamžitě prokoušou kůrou do měkkého lýka a kambia. Během svého růstu vyhlodávají těsně pod kůrou charakteristické klikaté chodbičky ve tvaru písmene "S" (tzv. esovité galerie). Tyto chodbičky jsou natolik husté, že postupně zcela přeruší tok vody a živin v kmeni, čímž strom doslova fyziologicky uškrtí. Larva následně přezimuje, na jaře se zakuklí a na začátku léta se prokouše ven jako dospělý brouk.

Život polníka

Polník jasanový patří do čeledi krascovitých, což jsou brouci známí svým nádherným kovovým zbarvením. Je poměrně drobný, štíhlý a měří na délku jen kolem jednoho centimetru. Původně pochází z východní Asie (Čína, Japonsko, východní Rusko), kde žije v rovnováze s tamními druhy jasanů, které si proti němu za tisíciletí vyvinuly přirozenou obranu.

Problém nastal, když se tento brouk díky mezinárodnímu obchodu dostal do oblastí, kde ho stromy neznají. V Severní Americe zlikvidoval za posledních dvacet let stamiliony jasanů. V Evropě už masivně pustoší stromy v evropské části Ruska a na Ukrajině a neúprosně se šíří dál na západ.

Jeho kořist

Jak už název napovídá, jeho jedinou kořistí jsou jasany. Ať už jde o staré stromy v lesích, jasanové aleje podél silnic nebo okrasné stromy v městských parcích, polník si nevybírá. Zatímco naši kůrovci napadají primárně stromy oslabené suchem nebo věkem, polník jasanový je natolik agresivní, že bez milosti napadne a zabije i naprosto zdravý, vitální strom.

Od prvního napadení strom umírá velmi rychle – často stačí jeden až tři roky a z majestátního jasanu zbyde jen suché torzo.

Jak poznáte napadený strom?

Protože larva žije skrytě pod kůrou, zpočátku si ničeho nevšimnete. Prvním viditelným znakem je prosychání koruny odshora dolů – strom ztrácí listy a větve usychají. Strom se v pudu sebezáchovy snaží zachránit a začne tvořit takzvané "vlky" (husté trsy nových výhonků) u paty kmene.

Ten nejjasnější důkaz ale najdete přímo na kůře. Když dospělý brouk opouští strom, vykouše si výletový otvor, který má naprosto specifický tvar písmene "D" (o velikosti asi 3 až 4 milimetry). Dalším varovným signálem je zvýšená aktivita datlů a strakapoudů, kteří ve snaze ulovit tučné larvy začnou z kmene masivně odsekávat vrchní vrstvu kůry.

Víte, že:

• Stopař na paletách: Z Asie se polník nerozšířil přirozeným letem, ale jako černý pasažér v dřevěných paletách a přepravních bednách z neošetřeného jasanového dřeva. I v rámci Evropy se nejrychleji šíří převozem palivového dříví.

• Proč zrovna písmeno D? Výletový otvor ve tvaru "D" je dán anatomií samotného brouka. Polník má totiž zploštělý (rovný) hřbet, ale zakulacené bříško.

• Hrozba pro hokejisty: Jasanové dřevo je mimořádně pružné a tvrdé. Dlouhá léta se z něj vyráběly ty nejkvalitnější topůrka sekyr, násady na nářadí, a dokonce i tradiční hokejky a baseballové pálky. Polník tak nepředstavuje jen ekologickou, ale i velkou ekonomickou a kulturní hrozbu.