Houbaření je doslova česká tradice – procházka lesem, vůně mechu a ten pocit, když do košíku přidáte dalšího praváka. Ale pozor! Některé houby vypadají na první pohled nevinně, přesto mohou způsobit pořádné potíže. A v některých případech dokonce ohrozit život.

Hlavní problém je v tom, že jedovaté houby se často podobají těm jedlým, na které jsme zvyklí. Toxiny, které obsahují, mohou poškodit játra, ledviny nebo nervový systém. A zatímco některé "jen" rozhodí žaludek, jiné dokážou napáchat škody, ze kterých se tělo jen těžko vzpamatovává. Nejohroženější jsou děti, senioři a lidé se zdravotními problémy. A pamatujte – splést se může i zkušený houbař.

Nejjedovatější houby, na které v českých lesích narazíte

Muchomůrka zelená

Královna mezi jedovatými houbami. Má zelenavý klobouk a prsten na třeni. Bohužel vypadá dost podobně jako žampión nebo holubinka. Obsahuje amatoxiny, které mohou být smrtelné. Typické je, že příznaky se objeví až po čase – nejdřív zvracení a průjem, po dvou dnech se přidává selhání jater.

Muchomůrka jízlivá

Celá bílá, štíhlá a na pohled elegantní. O to horší je její účinek – stejně jako u muchomůrky zelená může otrava touto houbou skončit fatálně. Roste spíš v horských oblastech.

Pavučinec plyšový

Nenápadná houba s rezavým kloboukem a jemnými pavučinkami. Patří mezi nejnebezpečnější, protože obsahuje orellanin, který ničí ledviny. Potíž je v tom, že příznaky se mohou objevit až po dvou týdnech – a to už bývá pozdě.

Závojenka olovová

Na první pohled masitá a lákavá, klobouk má šedavý až bělavý. Jenže místo chutného pokrmu přinese těžké silné žaludeční potíže s rizikem silné dehydratace. Roste hlavně v teplejších listnatých lesích.

Čepičatka jehličnanová

Malá, hnědá houbička rostoucí na pařezech. Často si ji lidé pletou s oblíbenou opěnkou. Jenže tahle houba obsahuje stejné jedy jako muchomůrka zelená.

Hřib satan

Obrovská houba s červeným třeněm a šedým kloboukem budí respekt už na pohled. Na rozdíl od výše zmíněných nebývá smrtelný, ale dokáže způsobit prudkou nevolnost a zvracení.

Pečárka zápašná

Vypadá jako obyčejný žampion, ale po poranění nepěkně žloutne a zapáchá. Pokud se dostane na talíř, přivodí silné žaludeční potíže. Často roste v parcích nebo zahradách.

Lysohlávky

Drobné houbičky se špičatými kloboučky. Jsou známé hlavně kvůli halucinogenním účinkům. Pro děti a citlivější osoby ale mohou být velmi nebezpečné, protože ovlivňují nervový systém a vyvolávají zmatenost.

Muchomůrka tygrovaná

Na první pohled působí atraktivně – hnědý klobouk se světlejšími skvrnkami připomíná pohádkovou muchomůrku. Jenže obsahuje silně jedovaté látky (muskarin, ibotenová kyselina, muscimol), které vyvolávají zmatenost, halucinace, křeče i poruchy vědomí. Lidé si ji někdy pletou s jedlou muchomůrkou šedivkou.

Třepenitka svazčitá

Roste v trsech na pařezech a tlejícím dřevě, má žlutý až žlutozelený klobouk a nahořklou chuť. Na první pohled může připomínat jedlou opeňku měnlivou, ale je prudce hořká a obsahuje toxiny poškozující trávicí trakt. Po požití způsobuje silné zvracení, průjem a celkovou otravu organismu.

Jak poznat otravu a co dělat, když k ní dojde

Příznaky se liší podle druhu houby. Některé jedy účinkují rychle, jiné klidně až po několika dnech.

• Amatoxiny (muchomůrka zelená, čepičatka): nejdřív se nic neděje, pak nastává prudké zvracení a průjem, po 2–3 dnech hrozí selhání jater.
  

• Orellanin (pavučinec): příznaky se mohou projevit až za 14 dní – selhání ledvin.
  

• Muskarin (některé závojenky): silné pocení, slinění a pokles tlaku.
  

• Psilocybin (lysohlávky): halucinace a zmatenost.
  

Pokud máte podezření, že jste vy nebo vaši blízcí snědli nebezpečnou houbu, volejte ihned 155 nebo 112. Nečekejte, že to "rozchodíte". Uchovejte zbytky hub pro lékaře, nedávejte postiženému jídlo ani alkohol, nenechávejte ho usnout a nevyvolávejte zvracení bez pokynů odborníka.

Jak sbírat houby bezpečně

• Do lesa si vždy berte atlas nebo ověřenou aplikaci, která dokáže poradit.
  

• Nesbírejte houby, u kterých nemáte stoprocentní jistotu. "Snad je to žampion" opravdu není argument.
  

• Nikdy neochutnávejte houby syrové.
  

• Používejte košík – v igelitce se houby zapaří a rychle kazí.
  

• Děti a starší lidé jsou citlivější, proto buďte v jejich případě obzvlášť opatrní.
  

Houbaření má být radost, ne boj o přežití. Les nám dává spoustu darů, ale zaslouží si respekt. Pokud si nejste jisti, raději houbu obdivujte jen očima a neriskujte zdraví.

Přečtěte si také: 10 stručných zásad bezpečného houbaření nebo Světélkující houby