Klíšťata: 10 zajímavých faktů, o kterých jste možná neměli tušení
Klíšťata jsou neodmyslitelnou součástí naší přírody, a to nejen v lesích, ale i na loukách či v parcích. Věděli jste, že klíště může zvětšit svůj objem až 200krát? Nebo že dokáže přežít bez potravy celé měsíce, než najde vhodného hostitele? Připravili jsme pro vás deset zajímavých faktů, které vás na těchto malých, ale houževnatých tvorečcích možná překvapí.
Podle Českého hydrometeorologického ústavu jsou klíšťata letos velmi aktivní – jejich hlavní sezóna je obecně od března do června a trvá až do prvních mrazů. Letošní aktivita klíšťat je vyšší než obvykle kvůli mírné zimě a vlhkému jaru.
Klíšťata žijí na okrajích listnatých či smíšených lesů, v křovinách, parcích či na březích potoků. Chytit klíště ale můžete i na vlastní zahradě.
Za rok 2024 bylo v Česku hlášeno 4 031 případů lymské boreliózy, nejvíce za posledních pět let, a 670 případů klíšťové encefalitidy, což je meziročně přibližně o třetinu více.
10 zajímavých faktů o klíšťatech
1. Hladovějí klidně roky – a pak vyrazí
Klíště vydrží bez potravy až několik let. Celé měsíce nehnutě čeká ve stéblech trávy, na listech nebo v mechu, až kolem projde vhodný hostitel. I po dlouhém hladovění pak rychle reaguje na tělesné teplo, pohyb nebo vydýchaný oxid uhličitý. Když tudy projde člověk nebo zvíře, klíště se zachytí za oděv či srst – nepadá shora ze stromů, jak si mnozí myslí, ale "nastupuje" zespodu nebo z úrovně nohou. Pak hledá vhodné místo, kde se může přisát – ideálně tam, kde je kůže tenká a vlhká.
2. Po nasátí se změní k nepoznání
Z nenápadného tvorečka o velikosti kolem 3 mm se může stát tmavě červená až hnědá kulička, dlouhá až 11 mm. Po nasátí totiž klíště doslova nabobtná a zvětší svou hmotnost až 200×! Vědci například zaznamenali samičky přisáté na psech nebo srnčí zvěři, které vážily až půl gramu – což je na tak malého členovce obří proměna. Čím déle zůstává přisáté, tím víc se zvětšuje.
3. Čím déle je přisáté, tím větší riziko
Pokud se klíště přisaje a zůstane na kůži více než 24 hodin, riziko nákazy nemocí člověka stoupá. Například bakterie borélie se obvykle začínají do těla přenášet až po 36 až 48 hodinách. Rychlé odstranění přisátého klíštěte je proto klíčové.
4. Borélie není jen jedna – existuje více druhů, které klíště přenáší
Kromě známé Borrelia burgdorferi, která způsobuje lymskou boreliózu, se u klíšťat objevují i jiné varianty borélií – například Borrelia miyamotoi. Ta může vyvolat horečnaté stavy a neurologické obtíže.
5. Městské parky? Často větší riziko než les
Možná to zní překvapivě, ale v městských parcích bývá podíl nakažených klíšťat vyšší než v přírodě. Projekt "Klíšťata ve městě" ukázal, že v některých parcích je až 30 % klíšťat nositelem borélií.
6. Mají v sobě víc nemocí najednou
Jedno jediné klíště může přenášet hned několik nemocí. Kromě boreliózy a klíšťové encefalitidy to může být třeba ehrlichióza, babesióza nebo Q horečka. Smíšené infekce přitom komplikují léčbu i diagnostiku.
7. Vlhko milují – sucho je zabíjí
Klíště potřebuje vysokou vlhkost vzduchu. Když relativní vlhkost klesne pod 80–85 %, během několika hodin hyne. I proto se jim nejvíc daří na jaře a na podzim, kdy je půda vlhká a vzduch nasycený vodou.
8. Tři vývojová stádia, tři různá "krmení"
Klíště se vyvíjí ve třech fázích: larva, nymfa a dospělec. V každé fázi potřebuje nasát krev, a v každé hledá jiného hostitele – od drobných hlodavců až po lidi. Mezi jednotlivými stádii může klidně čekat i rok, někdy i déle, než začne další "krmení". Celkově se klíště může dožít až 3–6 let, což je na tak malého pavoukovce překvapivě dlouhá životnost.
9. Nejsou aktivní jen v létě
Díky mírným zimám a vlhkému klimatu se sezóna klíšťat protahuje. V roce 2024 byla aktivní už v únoru a poslední přisátí se objevila ještě v listopadu. Čím teplejší sezóna, tím vyšší pravděpodobnost přenosu nákazy.
10. Není jich málo – a nejsou neškodná
Ačkoli jsou drobná, klíšťata patří mezi nejnebezpečnější přenašeče infekčních nemocí v Evropě. V Česku jich ročně přenášejí tisíce případů lymské boreliózy a stovky případů klíšťové encefalitidy – obě nemoci mohou mít dlouhodobé následky.
Jak se chránit před klíšťaty při procházce v přírodě
Pokud vyrážíte do lesa, luk nebo vysoké trávy, myslete na základní opatření, která výrazně snižují riziko přisátí klíštěte. Začněte vhodným oblečením – ideální jsou dlouhé rukávy a kalhoty, nejlépe světlých barev, aby bylo klíště snáze vidět. Zapněte manžety u rukávů a nohavic a ponožky nasaďte přes kalhoty. To klíšťatům ztíží přístup na kůži.
Dalším pomocníkem jsou repelenty. Nejlepší volbou jsou ty s obsahem DEET v koncentraci 20–30 %, které potvrzuje i Světová zdravotnická organizace (WHO) jako účinný prostředek proti klíšťatům. Repelent aplikujte především na ta místa těla, která nejsou zakrytá oblečením.
Po návratu z přírody si důkladně prohlédněte celé tělo. Klíšťata totiž často hledají teplá a vlhká místa, jako je podpaží, ohbí kolen, krk nebo oblast za ušima. Nejlepší je také se hned osprchovat, protože proud vody může některá klíšťata spláchnout, a následně vyprat oblečení na vysokou teplotu. Sušení v sušičce nad 60 °C navíc zabije i ta přisátá, která se vám nepodaří odstranit ručně.
V neposlední řadě nezapomeňte na očkování proti klíšťové encefalitidě. Od roku 2022 je základní schéma tří dávek očkování plně hrazeno lidem starším 50 let, děti a dospělí mají částečnou úhradu dle jejich pojišťovny. Očkování je nejlepší ochrana proti této závažné nemoci, kterou klíšťata mohou přenášet.
Jak správně vyndat klíště
Pokud se vám přisaje klíště, je důležité ho co nejdřív odstranit, aby se minimalizovalo riziko přenosu infekce. Použijte pinzetu nebo speciální háček na klíšťata – chyťte klíště co nejblíže u pokožky a pomalu, rovnoměrně táhněte směrem ven. Vyhněte se kroucení nebo škubání, které by mohlo způsobit ulomení kusu klíštěte v kůži. Pro zadušení klíštěte nepoužívejte olej ani žádnou jinou tekutinu, jak se to doporučovalo dělat dříve.
Po vytažení místo vydezinfikujte a sledujte, jestli se neobjeví zarudnutí či jiné příznaky. Pokud máte podezření na přenos nemoci, obraťte se na svého lékaře.