Mýty o lese a lesnictví: 10. díl - Zvěř je roztomilá a vraždit se nemá
Zvěř je přirozená součást lesa. Pokud se ale přemnoží, vzniká v lesním ekosystému problém.
Lov má v dějinách vývoje lidské společnosti nepopiratelný význam. V zemích s rozvinutým hospodářství už není lov hlavní podmínkou života, nicméně zůstává důležitým nástrojem pro usměrňování početních stavů zvěře v osídlené a intenzivně obhospodařované krajině.
Druhová pestrost i počet zvěře se v historii často měnily v reakci na změny životního prostředí.
V 11. století byl lov výsadním právem panovníka, první snahy o ochranu zvěře se objevily v 16. století. Až do zrušení roboty císařem Josefem II. museli poddaní vypomáhat při lovech a jejich organizaci. V 18. století nastal rozvoj mysliveckého povolání, kdy bylo nutné vyučení u mistra v délce tří let, byl vydán všeobecný honební patent, který řešil ochranu proti škodám zvěří a jejich náhradu.
S tím, jak si společnost postupně více uvědomovala důležitost lesního hospodářství, podřizovala mu zájmy myslivosti. Za Marie Terezie byl chov černé zvěře (prasete divokého v myslivecké terminologii) uzavřen do obor a ve volnosti se začala vyskytovat po druhé světové válce. V polovině 19. století zrušil císař František Josef I. tzv. dominikální právo a lov tak byl přímo souvislý s výkonem vlastnických práv k pozemkům.
V důsledku pozemkové reformy po 1. světové válce došlo ke změnám vlastnických poměrů, ale myslivost byla stále provázána s vlastnictvím půdy. Po únoru 1948 se mohly uživateli pronajatých honiteb stát už pouze tzv. "lidové myslivecké společnosti" a bylo uzákoněno povinné členství myslivců v Československé myslivecké jednotě. Následkem právní úpravy z roku 1962 bylo odloučeno právo myslivosti od vlastnictví pozemku a stalo se doménou organizací jako byly státní lesy, státní statky a JZD, které poskytovaly právo myslivosti za úplatu mysliveckým sdružením.
Společenské změny v r. 1989 s sebou přinesly opětovné přiznání práva myslivosti majitelům půdy. V důsledku dalších ustanovení mysliveckého zákona z r. 1992 je ovšem toto právo velmi slabé, zejména pro majitele malých pozemků.
K pilířům české myslivosti patřila v minulosti drobná zvěř (např. zajíc, bažant, koroptev). V důsledku změn provedených v krajině v minulém století (scelování pozemků do bloků, nástup chemizace, používání mechanizace) ale došlo k jejímu razantnímu úbytku a tento stav trvá na většině území až dodnes.
Přemnožená zvěř v lese škodí
Naproti tomu dochází k vzestupu početních stavů spárkaté zvěře - siky japonského, daňka skvrnitého a muflona a prasete divokého, která působí na lesních i zemědělských pozemcích velké škody. Přemnožená černá zvěř se v mnoha místech stahuje k lidským obydlím, kde nachází snazší potravu na skládkách, v zahrádkách nebo i u popelnic.
Od konce dvacátého století probíhá návrat velkých šelem (rys, vlk, medvěd) do krajiny. To však má své limity v kulturní a hustě obydlené krajině.
Den otevřených lesů
18. června proběhne po celé ČR Den otevřených lesů.
Návštěvníky lesů čekají v rámci komentovaných procházek nejen setkání s vlastníky, ukázky práce lesníků od zalesňování, přes péči o lesní porosty různého stáří až po těžbu, ale také zábavné úkoly pro děti i dospělé.
Akce se bude konat v desítkách soukromých, obecních i církevních lesů a může se tak stát cílem příjemného rodinného výletu. Bližší informace najdete na webu www.denotevrenychlesu.cz
