Kůrovec a naše lesy. Trocha historie nikoho nezabije

Ještě nikdy v historii nečelily naše lesy tak rozsáhlé kůrovcové kalamitě jako dnes. Není to ale poprvé, kdy "brouk" způsobil kalamitu. Lesníci se s ní vždy dokázali vypořádat. 

"Poradíme si i nyní, nic nevzdáváme," říká Radomír Charvát, jednatel lesního družstva Vysoké Chvojno. "Potřebujeme však rozvázat ruce, legislativa je nepružná a v podstatě nám brání jednat rychle. Politici také musí konečně pochopit rozsah toho maléru, který se v lesích dnes děje. Bez pomoci státu - finanční i legislativní, nemohou vlastníci lesů sami situaci zvládnout. V dřívějších dobách stát konal, nyní jen přihlíží nebo ještě hůř - dělá že nic nevidí."

Kůrovcová kalamita se vrátila už poněkolikáté. Nejstarší informace o škodlivém působení kůrovce pocházejí z Německa z 15. století. Na území České republiky jsou první zmínky o kůrovci z 18. století.

Území České republiky mapuje celkem 5 rozsáhlých kalamit ve smrkových porostech.

První kalamita proběhla na Šumavě po vichřicích z let 1868 a 1870. Pozdní zpracování polomů po vichřicích zapříčinilo rozmnožení kůrovce. Boj s ním pak trval dlouhých 8 let a bylo při něm poškozeno 6 - 7 mil. m3 dřeva. Některé záznamy dokonce uvádí 11 mil. m3. Stromy byly káceny pomocí pil a seker. Šlo tedy výhradně o manuální metodu.

Během II. světové války započala další kalamita. Tehdy bylo na vině nedostatek pracovních sil, které by o lesy pečovaly. Navíc přišel velice suchý a teplý rok 1947. Kůrovec tehdy zaplavil i značnou část Německa. Postiženy byly zejména horské oblasti. Během této kalamity se začaly používat modernější metody, nasazeny byly první motorové pily a také insekticidy.

Nadměrné sucho a nezpracované polomy zapříčinily další kalamitu, která přišla v letech 1983 - 1988. Tehdy bylo kůrovcem postiženo prakticky celé území České republiky, kde se vyskytoval smrk. Kůrovec se tak dostal i do střední a nižší polohy.

V letech 1993 - 1996, kdy se lesy začaly částečně privatizovat, se podařilo kalamitu zvládnout relativně rychle. Na odstranění kůrovce se využívaly motorové pily, postřikovače a odkorňování.

Současná kůrovcová kalamita trvá od roku 2003, Od roku 2015 se však dá hovořit o katastrofě v českých lesích. "Od roku 2015 jsme na situaci v lesích politiky upozorňovali, ale k prvním jednáním došlo až loni," říká František Kučera, předseda SVOL Komory obecních lesů ČR. "Jednání jsou však pomalá, nepružná a konkrétní pomoc zatím nepřišla."

Odhady pro letošní rok varují - můžeme přijít až o polovinu zalesněných ploch v ČR. Na boj s kůrovcem chybí finanční prostředky zejména soukromým a obecním majitelům lesů, kteří přišli o hlavní zdroj příjmů (díky přebytku dříví na trhu jsou výkupní ceny rekordně nízko) a nemají prostředky na likvidaci následků kalamity. Práci jim komplikuje také nepružná legislativa a nedostatek pracovních sil. Zasázené nové stromky navíc spásá přemnožená spárkatá zvěř.