Lesní obnova v Krušných horách: Smrk ztepilý dostává druhou šanci

Lesy v Krušných horách zažily v minulosti obrovské ztráty. Kvůli průmyslovým exhalacím, které vrcholily ve 2. polovině 20. století, došlo k masivnímu odumírání smrků a ke vzniku rozsáhlých holin. Dnes se vědci a lesníci snaží původní krušnohorský smrk ztepilý vrátit zpět do krajiny, a to pomocí pečlivého výzkumu a speciálních šlechtitelských programů.

Obnova lesa za pomoci vědy

Po ekologické katastrofě způsobené kyselými dešti začali vědci hledat způsoby, jak zachránit původní smrk ztepilý, který kdysi v Krušných horách běžně rostl. Zaměřili se na vegetativní množení a zakládání semenných sadů a klonových archivů, aby mohli tento druh efektivně množit a zachovat jeho genetickou rozmanitost.

Dlouhodobé studie prokázaly, že je možné využít odolnější klony smrku, které zvládají extrémní horské podmínky. Zároveň se zkoumalo, zda sazenice z vegetativního množení rostou stejně dobře jako ty z klasického semenáčkového množení. Výsledky jsou nadějné – oba typy sazenic mají podobnou vitalitu a schopnost zakořenění.

Co ukázaly výzkumy?

Už v 80. a 90. letech minulého století vědci prohledali Krušné hory, aby našli geneticky cenné stromy. Vysazovali se klony smrku, borovice, dubu zimního a jilmu drsného, které byly nejodolnější vůči nepříznivým podmínkám. V letech 2009–2011 pak odborníci sledovali rozdíly mezi různými typy výsadeb a zjistili, že vegetativně množené smrky jsou plnohodnotnou alternativou k běžným sazenicím.

Další klíčový výzkum proběhl mezi lety 2020–2024. Tentokrát se zaměřil na využití DNA analýz k ověření totožnosti klonů a na moderní metody zlepšení růstu. Nově se například vyvinula metoda tzv. rejuvenilizace, která pomáhá zachovat genetickou životaschopnost vysazovaných smrkových klonů.

Jak to pomůže lesům i lidem?

Zachování původního smrku přináší nejen ekologické, ale i ekonomické výhody. Odolnější stromy znamenají stabilnější lesy, které nejsou tak snadno napadány škodlivými organismy a nevyžadují tak častou obnovu. V dlouhodobém horizontu to povede k nižším nákladům na lesní hospodaření.

Prostřednictvím pečlivě vybraných odrů dřevin se navíc zvyšuje biodiverzita a odolnost celého ekosystému. To pomůže nejen k lepší regeneraci lesů, ale také ke zmírnění dopadů klimatických změn.

Budoucnost lesů v Krušných horách tedy vypadá slibně. S využitím moderních vědeckých metod a pevného odhodlání odborníků by se původní smrk ztepilý mohl vrátit zpět do krajiny a zajistit tak zdravější a stabilnější lesy pro budoucí generace.

Článek vznikl na základě tiskové zprávy pana Jana Řezáče z VÚLHM, v. v. i.

Přečtěte si také: Desatero povinností vlastníka lesa - Znáte je? nebo 5 důvodů, proč nezřizovat CHKO Krušné hory