Lesní svačinka pro zvěř za miliardy

Přemnožená zvěř působí vysoké škody na lesních porostech, což do značné míry komplikuje obnovu lesů v souvislosti s kalamitou kůrovce. Zvířata si s oblibou pochutnávají zejména na mladých stromcích.

Zjišťováním rozsahu poškození stromků zvěří se intenzivně zabývali pracovníci Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, kteří zjistili, že škody mají ohromující rozsah.

Šetření proběhlo celkem na 1383 kontrolních plochách rozmístěných na území celé České republiky, přičemž bylo změřeno 112 607 stromků v oplocené a 94 826 stromků v neoplocené části lesa.

Oplocenky fungují

Na volné ploše zůstalo nepoškozeno v průměru o 13,4 % méně druhů dřevin než v oplocené části.

U 70 % druhů dřevin zůstal větší počet nepoškozených stromů v oplocence než na volné části, kde došlo okusem či vytloukáním k poškození 46 % vrb, 34 % jedlí či douglasek, 29 % javorů babyky, 21 % jilmů, 19 % třešní ptačích a 14 % jasanů. I u ostatních dřevin přesahuje zničení okusem více než 10% rozdíl hustoty ve srovnání s oplocenou částí KSP.

Na šetřených místech zůstal o 63 % větší počet zdravých stromků v oplocené části. 

Na většině lokalit dochází při obnově lesa k úbytku stromů poškozením zvěří. Ty, které nájezdy zvířat přežijí, trpí poškozením a rostou pomaleji.

Pracovníci ÚHÚL zjistili statisticky významný rozdíl mezi průměrnou výškou stromků všech dřevin v oplocené části (90 cm) a v neoplocené (65 cm). Rozdíl je 25 cm, což znamená, že na volné ploše jsou stromky o 28 % menší než v oplocenkách.

Za kritickou ztrátu velikosti přírůstu je považována hranice 25-27 %. Při větší ztrátě přírůstu daného druhu dřeviny se již v porostu vyskytují natolik poškozené stromy, že začínají odumírat.

Okus výhonů zvěří způsobuje v obnově lesů snížení přírůstu stromů. 

Jen ve třech sledovaných oblastech dosahuje průměrná ztráta přírůstu za všechny druhy dřevin únosné míry (do 25 %), přičemž oblast Plzeňska a Českomoravské vrchoviny trpí v důsledku okusu navíc vysokou ztrátou biodiverzity. U ostatních 12 oblastí je ztráta přírůstu nad touto kritickou hranicí. Nepřiměřená ztráta přírůstu se tedy nevyskytuje jen lokálně, ale na většině území ČR.

Je patrné, jak výrazný je výškový rozdíl u jednotlivých druhů dřevin v oplocení a mimo oplocení. Všechny druhy dřevin jsou mimo oplocení značně menší, což způsobuje nejen značné ekonomické ztráty, ale i snižování biodiverzity lesa, jelikož druhy citlivé na okus z lesních porostů mizí, a les ztrácí stabilizační prvek i odolnost vůči ostatním škůdcům.

Výsledky ukazují, že okus, působený zvěří, eliminoval na jednotlivých plochách v průměru 13 % druhů dřevin. Zvěř zcela zničí v průměru 15 % stromů v obnově a poškození přeživších stromků je natolik silné, že snižuje výškový přírůst o 28 %. 

Za nejzásadnější ukazatel únosného poškození lze považovat snižování zastoupení populací daných dřevin v lesích, tedy podíl zničených jedinců zvěří (jedle, douglaska - 34 %, třešeň ptačí - 19 %, jasan - 14 % atd.), který je pro dlouhodobě udržitelné fungování lesů důležitější než ztráty na přírůstu nebo míra okusu.

Takováto intenzita poškození výrazně snižuje stabilitu a odolnost porostů, což je příčinou vysokých ekonomických ztrát na přírůstu lesních dřevin a výrazně to navyšuje náklady na ochranná opatření, která je potřeba vynakládat proti škodám zvěří nad zákonem požadovanou mez.

Druhy poškozování dřevin zvěří

Okus

Okusem je míněno poškozování stromů v nejmladších porostech okusováním vegetačních výhonů.

Loupání a ohryz

Loupání a ohryz je plošné poškozování kůry a lýka stromů. Jako loupání se označuje strhávání pruhů kůry a lýka.

Vytloukání

Do vytloukání je zahrnuto zřetelné poškození kůry kmínku, při kterém došlo k poškození lýka, způsobené vytloukáním paroží. 

Přečtěte si také: Kalamita na ústupu? Co letos čekat od kůrovce?