Péče o lesní majetek - Ochrana kultur proti klikorohu a hlodavcům + VIDEO

Významnými škodlivými činiteli mladých jehličnatých lesních porostů jsou klikoroh borový a hlodavci. Podívejte se na nejnovější VIDEO Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů, jak proti nim chránit svůj majetek.


Klikoroh borový

Jedná se o brouka z čeledi nosatcovitých, který je dle platné legislativy kalamitním škodlivým činitelem. Nejčastěji jsou poškozovány dřeviny smrk nebo borovice, škody však vznikají i na ostatních jehličnanech (jedle, modřín, douglaska atd.). Dospělý brouk škodí ožíráním kůry a lýka spodní části kmínků nově vysázených stromků do 2 let po výsadbě, nejsilněji do výšky 10-20 cm od kořenového krčku, pomístně až k terminálnímu vrcholu. Na kmíncích vznikají dolíky tvaru čočky nebo větších plošek vykousané až na dřevo, které dle vitality stromku více či méně smolí. V případě kvalitního sadebního materiálu a příznivého počasí, tj. při dobré vitalitě stromku, se rány zavalují hojivým pletivem a poškození je patrné pouze v podobě jizev. Stromek odumírá tehdy, pokud dojde ke spojení požerků po celém obvodu kmínku, kdy dojde k přerušení vodivých pletiv.

K předejití škodám je nutno v průběhu celé vegetační doby provádět kontroly výskytu klikoroha a to formou pochůzky napříč výsadbou v intervalu 1x za 14 dní. V lokalitách s loňskými škodami se kontrola provádí 1x za týden na trvale označených, pravidelně rozmístěných místech v blízkosti atraktivních pařezů (cca 5 míst na 1 ha, minimálně 3 místa na jednu paseku). Kontroluje se 10 nejbližších sazenic, tj. celkem 50 stromků. Kontrolu lze provádět rovněž s využitím lapacích zařízení (kůra s vloženou čerstvou borovou větvičkou namočenou v insekticidu) umístěných mezi kořenovými náběhy pařezů. Metoda je pracná a náročná na údržbu zařízení (výměnu návnad atd.), a v praxi se proto používá výjimečně.

Pokud je při kontrole zjištěno silné poškození (nad ¼ obvodu kmínku) u více než 20% stromků, je nutno přistoupit k přímé obraně, tj. postřiku jednotlivých stromků schválenými insekticidy při 1% koncentrací přípravku. Nejčastěji se používají přípravky Vaztak nebo Forester (určen rovněž pro neprofesionální uživatele) s příměsí Scolycidu (smáčedlo s barvivem k lepšímu ulpění přípravku a k prokazatelnosti ošetření). Předpokladem účinnosti postřiku je pokrytí celého obvodu kmínku, což lze zajistit použitím ručního zádového postřikovače s nastavitelnou kuželovou tryskou. Při provádění postřiku až do jeho úplného zaschnutí nesmí pršet a nesmí být zasažen terminální výhon a letorosty.

Ochrana proti klikorohu borovému se provádí preventivně na plochách s předpokládaným zvýšeným stavem klikoroha (ihned po výsadbě) nebo na plochách se silným poškozením v loňském roce. V ostatních případech se provádí dle potřeby zjištěné při kontrole v průběhu vegetačního období.

Dalšími možnostmi chemické ochrany proti klikorohu je ošetření rozvázaných svazků sazenic přímo na pasece před výsadbou nebo namáčení celých svazků sazenic již ve školce (cena sadebního materiálu je včetně nákladů na ošetření proti klikorohu). Obě metody nelze použít, pokud jsou již sazenice narašeny, a nesmí při nich dojít k zasažení kořenového systému (kořenový krček ošetřen být musí).

Účinnost postřiku u dostupných přípravků je dle vývoje počasí 1-1,5 měsíce (zejména při máčení ve školce je účinnost kratší kvůli prodlevě s výsadbou), postřik je proto nutno v průběhu vegetační sezóny opakovat (1-2x, některé přípravky však lze dle návodu k použití použít pouze 1x za rok).

Na trhu jsou k dispozici také různé mechanické ochrany sazenic (ochranné ohrádky, límce nebo punčošky, lapací pásky na kmínku, voskové nebo jiné nástřiky ve formě krusty aplikované již ve školce atd.) zabraňující přístupu klikoroha ke kmínku. Tyto metody jsou však drahé a v praxi se proto téměř nepoužívají.

Z preventivních opatření proti vzniku škod klikorohem lze uvést snížení podílu jehličnatých dřevin a zejména tzv. pasečný klid, kdy se výsadba odloží o 1-2 roky po smýcení mateřského porostu. V případě delšího odkladu zalesnění je nutno požádat příslušný orgán státní správy lesů o prodloužení lhůty pro zalesnění (v současné době je tato lhůta prodloužena opatřením obecné povahy Ministerstva zemědělství na dobu 5 let od vzniku holiny). Méně používanými preventivním opatřením jsou např. co nejnižší pařezy těžených stromů nebo zastínění pařezů klestem.

Ochrana mladých lesních porostů proti hlodavcům

Velmi problematickým škodlivým činitelem mladých lesních porostů vzhledem k omezeným možnostem obrany jsou hlodavci. Hlodavci (nejčastěji myšovití) škodí zejména na výsadbách listnatých dřevin (nejvíce na buku) tím, že poškozují kmínky stromků ohryzem kůry od úrovně kořenového krčku až do výšky 0,5(1) m. Největší škody na výsadbách vznikají před jejich zajištěním nebo až po něm (u buku okolo 7 let věku). Poškození se ve větší míře vyskytuje v kulturách v blízkosti zemědělských půd, na hranicích kultura - starší lesní porost, v kulturách s neodstraněnou vyžnutou buření a těžebními zbytky.

V jarním období je početnost hlodavců minimální, postupně se však zvyšuje a vrcholí na podzim. Během vegetační sezóny jsou zpravidla škody na lesních dřevinách minimální (k dispozici je dostatek jiné, snadno konzumovatelné potravy - např. trávy, dvouděložné byliny, semena). K poškození ohryzem dochází zejména v zimním období, nejvíce v hustých travnatých porostech nebo pod sněhovou pokrývkou. Skutečný rozsah poškození kultur lze zjistit až na jaře po vyrašení listnatých dřevin.

V lokalitách s loňskými škodami se kontrola provádí 1x za týden na trvale označených, pravidelně rozmístěných místech v blízkosti atraktivních pařezů (cca 5 míst na 1 ha, minimálně 3 místa na jednu paseku). Kontroluje se 10 nejbližších sazenic, tj. celkem 50 stromků. Kontrolu lze provádět rovněž s využitím lapacích zařízení (kůra s vloženou čerstvou borovou větvičkou namočenou v insekticidu) umístěných mezi kořenovými náběhy pařezů. Metoda je pracná a náročná na údržbu zařízení (výměnu návnad atd.), a v praxi se proto používá výjimečně.


Ohryz kůry lesních dřevin působí zejména hraboš mokřadní na podmáčených plochách a hraboš polní na ostatních plochách. Škodí rovněž norník rudý a příležitostně i hrabošík podzemní či hryzec vodní. Poškození působená jednotlivými druhy se liší - stromky jsou v bazální nebo kořenové části buď zcela přehryzány a leží volně na zemi nebo mají v různé míře ohlodanou kůru a lýko (od mělkého ohryzu kůry až po ohryz na dřevo). Bazální část může být poškozena do cca 15 cm (hraboši) nebo do výšky 50 i více cm (větší hlodavci). Kořenová část je poškozována obvykle v zimě při chybějícím travním krytu, kdy hlodavci přecházejí na podzemní způsob života.

Předpokladem realizace obranných opatření je zjištění početnosti hlodavců na podzim (začátkem října) kontrolním odchytem do pastí. I při překročení kritických počtů je však nutno obranu pečlivě zvážit vzhledem k ekonomické náročnosti a obtížnosti následného posuzování účinnosti zásahu.

K přímé obraně jsou používány tzv. rodenticidy, v minulosti nejčastěji s antikoagulačním účinkem (např. Lanirat micro nebo STORM), které bylo možno aplikovat do tzv. jedových staniček. Použití těchto přípravků však bylo z důvodu ohrožení dalších teplokrevných živočichů problematické a aktuální legislativa již jejich použití neumožňuje (v loňském roce byla udělena výjimka pro přípravek STORM, která se nebude opakovat). Na hraboše polního je aktuálně k dispozici zejména přípravek STUTOX II. Jedná se o přípravek na bázi fosfidu zinku, který je však nutno aplikovat přímo do nor (aplikace do jedových staniček není povolena). Nalezení jednotlivých nor na silně zabuřenělé pasece je však obtížné a aplikace do nor se proto v lesním hospodářství prakticky nepoužívá (k účinné ochraně je nutno postihnout většinu populace, tj. nalézt maximální množství děr).

Jedinou reálnou možností obrany proti hlodavcům jsou v současné době repelentní nátěry. Nátěr vhodným repelentem se v praxi provádí různými štětci, popř. kartáči, po celém obvodu kmínku do výše minimálně 30 cm. Používány jsou repelenty určené primárně k ochraně proti zvěři, aktuálně převážně s účinnou látkou thiram. Tato látka byla v roce 2020 povolena na výjimku ÚKZÚZ, která však již pozbyla platnosti.

V praxi nepoužívanou alternativou obrany je přímý odchyt menších hlodavců (hrabošů) na počátku zimy do klasických (sklapovacích) pastiček navnazených např. arašídovým máslem naneseným na látkový knot. I při denním vybírání úlovku a obnově aktivního stavu pastí však nelze početnost populace výrazněji ovlivnit (snad pouze v bezprostředním okolí nor). Metoda by mohla být částečně použitelná na izolovaných, plošně nevelkých pasekách. Nezbytným předpokladem účinnosti je použití velkého množství pastí, např. 500 ks na 0,5 ha, a co nejčastější zopakování odchytu v podzimním období.

Z uvedených důvodů je dnes základem ochrany proti hlodavcům tzv. technologická ochrana spočívající v odstranění těžebních zbytků (spálením nebo odvozem) a v likvidaci travnatého porostu na konci vegetační doby (ožínáním se současným odklizením ožnuté buřeně z plochy nebo chemickým ošetřením herbicidy). Částečným preventivním opatřením je volba vhodné dřevinné skladby a vyspělejšího sadebního materiálu.

Na velkých kalamitních plochách po kůrovcových těžbách lze k ochraně využít přípravné dřeviny (břízu a měkké listnáče), které po zapojení porostu potlačí rozvoj travní buřeně a umožní tak podsadbu buku. Účinným opatřením pro přilákání predátorů hlodavců (dravců a sov) může být i rozmístění loveckých stanovišť (berliček), na které lze v případě dravců žádat o finanční příspěvek podle nařízení vlády č. 30/2004 Sb. Podpora uvedených druhů rozmístěním hnízdních podložek nebo budek je záležitostí dlouhodobou, ale u dlouhodobých škod hlodavci ji lze rovněž doporučit. Na tato zařízení určená pro dravce lze rovněž žádat o finanční příspěvek.

V případě pomístních škod klikorohem nebo hlodavci s nutností vylepšení lesního porostu je zpravidla nutno požádat příslušný orgán státní správy lesů o prodloužení lhůty pro zajištění kultury (v současné době je tato lhůta prodloužena opatřením obecné povahy Ministerstva zemědělství na dobu 10 let od vzniku holiny), v případě plošného zničení porostu nezbývá než přistoupit k jeho rekonstrukci, v případě hlodavců s případnou změnou dosavadní dřevinné skladby za skladbu méně ohroženou.

Náš tip:  Další VIDEA, která vám pomohou starat se o lesní majetek naleznete na YouTube kanálu SVOL.

Hodit by se vám mohla také příručka: