Péče o lesní majetek - Ochrana mladých porostů proti zvěři (2. díl - individuální opatření) + VIDEO

Individuální ochrany jsou poměrně drahým způsobem ochrany, proto se uplatňují zejména při doplňování melioračních a zpevňujících dřevin nebo při výsadbě alejí plodonosných listnatých dřevin podél cest v nižších počtech jedinců (poloodrostků a odrostků). Při vyšších počtech jedinců je zpravidla ekonomicky výhodnější chemická ochrana repelenty nebo oplocení. Pro jednotlivé dřeviny jsou vhodné různé typy individuálních ochran.

Velikost a typ zvolené individuální ochrany musí odpovídat druhu vyskytující se zvěře a použité dřevině. Některé typy jsou funkční proti okusu i vytloukání, jiné pouze proti některé z těchto škod. Předpokladem déletrvající účinnosti všech individuálních ochran je provádění pravidelných kontrol jejich stavu a v případě zjištění poškození okamžité provedení jejich údržby nebo opravy. Po ukončení účinnosti nebo životnosti ochran je nutno zajistit jejich odstranění a odpovídající ekologickou likvidaci dle typu použitého materiálu.

V praxi jsou nejčastěji používány průmyslově vyráběné plastové tubusové chrániče různé konstrukce (tubusy). Tubusy jsou vhodné zejména pro listnaté dřeviny, u kterých současně stimulují jejich růst po výsadbě (duby, třešeň, javory, popř. buk). Podmínkou funkčnosti tubusů je jejich správná instalace, která spočívá v pevném přichycení 2 vázacími dráty k nosnému kůlu zatlučenému do země (do cca 30 cm hloubky).

Vlastní instalaci předchází zbavení plošky buřeně (např. srpem) a umístění spodního konce tubusu až k samotnému povrchu půdy, v případě nerovností terénu včetně přihrnutí okolního materiálu (travního drnu, humusu, zeminy) k okraji tubusu k zamezení vzniku tzv. komínového efektu. Ten způsobuje ztráty vody a přehřívání vnitřku tubusu s následným poškozením stromku.

Správná instalace tubusu je také předpokladem účinnosti tzv. skleníkového efektu (vytvoření vhodného mikroklimatu v tubusu), který přispívá k rychlejšímu odrůstání stromků. Pokud dojde vlivem rychlého růstu k ohnutí terminálního výhonu, je nutno jej v tubusu narovnat s pomocí háčku vyrobeného z větve nebo drátu.

Jako nosné kůly tubusu jsou nejvhodnější kůly z tvrdých listnatých dřevin (např. dub, akát) nebo kovová tyč (prut). Průměr dřevěného kůlu (rozměr hranolu), resp. kovové tyče, musí odpovídat konstrukci úchytů tubusu, zpravidla by neměl přesáhnout 5 cm, resp. 1 cm. Stejně jako u oplocenky by měl být dřevěný kůl v části zatloukané do země opálen nebo odkorněn a penetrován vhodným fungicidním přípravkem. Délka kůlu (tyče) musí odpovídat velikosti tubusu a konstrukci jeho úchytů. Většinu plastových tubusů lze po zajištění MLP proti zvěři použít opakovaně (nerozkládají se).

Velmi nákladným způsobem individuální ochrany jsou oplůtky z různého materiálu (dřevěné, drátěné nebo umělohmotné). Oplůtky jsou vhodné zejména pro ochranu cennějších jehličnatých dřevin (jedle, douglaska). Kůly (hranoly) nebo kovové tyče musí splňovat stejné parametry jako v případě použití tubusu. Vlastní konstrukce dřevěných oplůtků je nejčastěji trojúhelníková se 3 nosnými kůly, sestavená ze tří samostatných dílů oplůtku. Předpokladem jejich funkčnosti je odpovídající tloušťka a délka použitého dřevěného materiálu a pevné spojení oplůtku s kůly hřebíky. V případě použití drátěného nebo plastového pletiva je nutno je spojit do kruhu a pevně připevnit ke kůlům vázacím drátem nebo hřebíky. Běžné umělohmotné pletivo je ke stavbě oplůtku méně vhodné, protože vlivem UV záření se poměrně rychle rozpadá.

Levnější variantou individuální ochrany v případě dostatku vhodného materiálu v dané lokalitě jsou tzv. rozsochy, které jsou při správné instalaci funkční jak proti vytloukání, tak i proti okusu listnatých dřevin. Jedná se o suché vršky smrků vyřezaných při prořezávce o délce cca 150 cm s minimálně třemi pravidelně rozmístěnými přesleny větví. Rozsocha se zapíchne (zatluče) tenkým koncem do země v blízkosti ochraňovaného stromku, čímž se první přeslen větví opře o zem a zajistí tak potřebnou stabilitu rozsochy proti působení vnějších vlivů.

Další možností individuální ochrany jsou tzv. opichy. Používají se k ochraně dřevin, které trpí vytloukáním (modřín, douglaska, popř. borovice). V praxi se provádějí pomocí 2-3 vhodně ošetřených dřevěných kůlů (hranolů) z tvrdých listnatých dřevin, které se zatlučou v těsné blízkosti kmínku do země a v horní části se spojí vázacím drátem. Opichy lze nahradit 2-3 rozsochami zapíchnutými okolo stromku.

Mohlo by vás zajímat: Ochrana mladých lesních porostů proti zvěři 1. díl