Péče o soukromý lesní majetek: Jak na oplocenky proti škodám zvěří krok za krokem

V některých regionech ČR je silně přemnožena lesní zvěř, která působí škody zejména na listnatých a cennějších jehličnatých dřevinách (jedle, douglaska, modřín) a tyto dřeviny často nelze dopěstovat do stádia zajištěného porostu bez přijetí řady opatření. Základem ochrany proti škodám zvěří je snížení stavů zvěře. Možnosti k jejich ovlivnění ze strany vlastníka menšího lesního majetku přičleněného do společenstevní honitby jsou však omezené.

Oplocování mladých lesních porostů je výkonem pěstební činnosti, který patří mezi mechanické způsoby ochrany proti škodám zvěří. Jedná se sice o nejúčinnější, ale současně velmi drahý způsob ochrany. Protože stromky je nutno chránit okamžitě po výsadbě, oplocenky se v praxi staví již před výsadbou nebo současně s ní. Minimální požadovaná doba funkčnosti oplocenky je do stádia zajištěné kultury. V případě, že ochráněná dřevina je poškozována zvěří i ve vyšším věku (zejména jedle, douglasky, ale často i smrky poškozované ohryzem zvěří), je nutno životnost oplocenky o potřebnou dobu prodloužit. V souvislosti s důsledky sucha a probíhající kůrovcovou kalamitou bude význam oplocování lesních porostů dále narůstat.

Podle platného stavebního zákona stavby oplocenek v lese nepodléhají stavebnímu povolení, ohlášení ani rozhodnutí o umístění stavby nebo územnímu souhlasu. K ochraně proti zvěři se v praxi používají různé typy oplocenek. Výška oplocení je limitována druhem škodící zvěře a pohybuje se mezi 160 cm (zvěř srnčí) a 220 cm (zvěř jelení). Podle převažujícího materiálu na jejich stavbu se v praxi rozlišují oplocenky drátěné a dřevěné. Zvolený typ oplocenky musí odpovídat podmínkám dané lokality. Tvar oplocení se volí tak, aby byla oplocena co největší plocha s minimální spotřebou plotu (pletiva nebo dřevěných dílů). Proto je žádoucí dodržet přímou linii plotu a nevytvářet ostré úhly v lomových bodech. Nejčastější a zpravidla i nejlevnější je jednoduchá drátěná oplocenka. Dalším rozšířeným typem drátěných oplocenek jsou oplocenky polozávěsné a závěsné. Poněkud náročnější na výrobu, popř. stavbu, a zpravidla i celkově dražší jsou různé typy dřevěných oplocenek. Jejich názvy jsou často odvozeny od konkrétního místa jejich původu, např. oplocenka typ Pacov nebo Koliba. Tyto oplocenky jsou charakteristické nutností předchozí výroby celých plotových dílů (polí) mimo les, do kterého jsou následně dovezeny a sestaveny do souvislé oplocenky. Existují rovněž speciální typy oplocenek, např. tzv. horská oplocenka pro ochranu před jelení zvěří ve vyšších polohách.

Z pletiv se používá nejčastěji lesnické drátěné (uzlové) pletivo se zvětšující se roztečí vodorovných drátů ve směru od země nahoru. V lokalitách s výskytem škod zajícem je nutno použít lesnické pletivo s větším počtem vodorovných drátů, popř. standardní zahradnické pletivo, které je však výrazně dražší. Pro výrobu dřevěných plotových polí je nejvhodnější dřevo jehličnaté nebo z měkkých listnáčů (topol, osika). Nezbytným materiálem ke stavbě oplocenky jsou dále dřevěné kůly a vzpěry, hřebíky, jamkovač k vrtání otvorů pro kůly a kalač k jejich zatloukání, kladivo, štípací kleště, popř. impregnační přípravek s fungicidním účinkem. Před vlastním oplocováním v lese je nutno provést řadu přípravných prací, např. přípravu (zašpičatění) kůlů, vytýčení přímé linie budoucí oplocenky s vyznačením vzdálenosti kůlů, vyvrtání otvorů pro kůly, roznášku kůlů a rozkulení pletiva nebo roznášku dřevěných plotových dílů, odstranění překážek a urovnání povrchu půdy v místě styku s pletivem nebo plotovým dílem atd.

Při vlastní stavbě plotu se dřevěné kůly, které jsou z důvodu trvanlivosti nejvhodnější z dubového nebo modřínového dřeva, zatloukají do země po 3 až 4 m, nejlépe do předem vyvrtaného otvoru. V případě smrkových kůlů je nutná impregnace jejich spodní části, nejlépe opálením ohněm nebo vhodným impregnačním nátěrem (impregnace kůlu musí být delší, než je délka kůlu v půdě). Vzpěry k zavětrování oplocenky se umísťují v rozích oplocenky, zejména v lokalitách exponovaných silným větrům je vhodné zavětrovat každý třetí kůl. Jako vstup do oplocenky jsou nejvhodnější dřevěné přelízky (dva žebříky spojené v horní části hřebíky), kde nehrozí jejich otevření návštěvníky lesa. Proti nadzdvihnutí nebo podhrabání drátěných oplocenek zvěří se pletivo ve spodní části přichycuje k zemi dřevěným kolíkem. V případě vzniku škod zvěří na oplocení lze postavenou drátěnou oplocenku dodatečně vyztužit podélným ráhnem ve spodní části proti černé zvěři nebo v horní části proti zvěři jelení. Pro lepší viditelnost a bezpečnost drátěné oplocenky pro zvěř je možné natáhnout po celém jejím obvodu ve spodní části barevnou pásku.

Specifikem lesnických oplocenek (drátěných i dřevěných) je, že po zajištění mladého lesního porostu lze v některých případech pletivo, popř. dřevěný díl z rozebrané oplocenky použít ke stavbě další oplocenky (tzv. oplocování z použitého materiálu). Předpokladem je šetrné sejmutí a svinutí pletiva, resp. rozebrání dřevěných dílů, které umožní jejich opětovné použití. V případech, kdy nelze stávající oplocenku opakovaně použít, provádí se její ekologická likvidace - odvozem na určené místo (pletivo do sběrného dvora) nebo rozřezáním a sházením na hromady s následným ponecháním k zetlení nebo spálením (dřevěné díly oplocení).

Vlastním postavením oplocenky ochrana proti zvěři nekončí. V pravidelných časových intervalech a po každém silnějším větru je nutno provádět kontrolu, údržbu a opravy oplocenek z důvodu případného pádu stojících okolních stromů do oplocení nebo poškození plotu zvěří. Při poškození oplocení s následným vniknutím zvěře může dojít k rychlému vzniku škod na nezajištěném lesním porostu. Před vlastní opravou musí být z oplocenky vždy vyhnána zvěř. K minimalizaci škod na oplocení je vhodné i na větších holých plochách stavět oplocenky menší, resp. přerušovat jejich souvislost průchody pro zvěř.

Důležitým údajem při stavbě oplocenky a pro možnost následné žádosti o dotace je délka oplocení v kilometrech. Nově od 1.7.2020 lze na základě novely nařízení vlády č. 30/2014 Sb. požádat o finanční příspěvek na zřizování nových oplocenek se sazbou 50 000,- Kč/km. Minimální výška oplocenky musí být 160 cm. Další podmínkou je minimálně 30 % plošný podíl melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) v oplocence. Ke splnění předmětu příspěvku musí být u přirozené obnovy a umělé obnovy síjí (sadbou) dodrženy parametry semenáčků (vysazovaného sadebního materiálu) dle vyhlášky č. 29/2004 Sb. a minimální počet jedinců na 1 hektar pro základní dřevinu dle vyhlášky č. 139/2004 Sb. Oplocenka musí být postavena nejpozději v následujícím kalendářním roce po provedení výsadby a svou funkci musí plnit až do doby zajištění ochráněného lesního porostu.

Další možností finanční podpory je dotace na oplocování MZD z Programu rozvoje venkova v rámci operaci 8.5.1 (Investice do ochrany melioračních a zpevňujících dřevin). Výše dotace je 100 % způsobilých výdajů, ze kterých je stanovena dotace. Způsobilými výdaji je výhradně oplocení MZD. Při podání žádosti o platbu musí počet MZD odpovídat alespoň z 90 % minimálnímu počtu jedinců dle vyhlášky č. 139/2004 Sb.

Jak to vypadá, když přemnožená spárkatá zvěř ničí lesy