Prodej lesa je právem každého vlastníka. Vždy je ale zapotřebí důkladně zvážit všechna pro a proti

V souvislosti s dopady sucha na zdravotní stav dřevin, s pokračující kůrovcovou kalamitou ve smrku a zhoršující se ekonomickou situací vlastníků lesů se začínají na trhu objevovat ve zvýšené míře nabídky prodeje lesních majetků. Vlastníci lesů netrpělivě čekají na schválení lesního zákona Parlamentem, který dá avizované finanční pomoci od státu právní rámec. Teprve poté budou moci vlastníci požádat o prostředky z nového dotačního programu na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích za rok 2018 a poslední čtvrtletí 2017, který schválila vláda 30. července a vyčlenila na něj 2,5 mld. korun.

Rozhodnutí o prodeji lesa je nezastupitelným právem každého vlastníka lesa. To platí dvojnásob za současné nelehké ekonomické situace vlastníků lesů v ČR. Přesto jsou zde některé aspekty svědčící proti případné vlně prodejů lesních majetků vyvolané kůrovcovou kalamitou. Pomineme-li riziko spekulativních nabídek některých zájemců o koupi, tak hlavními argumenty proti případnému prodeji lesního majetku je postupné zvyšování jeho hodnoty v důsledku přírůstu lesních porostů (vyjádřeného tzv. "lesní úrokovou mírou") a omezená nabídka lesních pozemků na trhu (vzácnost tohoto druhu zboží).

S ekonomikou lesního hospodaření úzce souvisí oceňování lesa za účelem jeho nákupu či prodeje. Současná úroveň obvyklých cen lesa závisí zejména na věkové a druhové skladbě lesa, přičemž spodní hranici tvoří cena holin (cca 1-6 Kč/m²) a horní hranici cena nejkvalitnějších mýtných, většinou smrkových porostů (cca 40-45 Kč/m²). Ceny v uvedeném rozmezí jsou zpravidla výsledkem dohody obou zúčastněných stran (kupujícího a prodávajícího) uzavřené na základě podrobného průzkumu trhu a bez vlivu mimořádných okolností (např. tíseň prodávajícího nebo obliba lesa u kupujícího).

Pokud se vlastník lesa i přes výše uvedené rozhodne k prodeji svého lesního majetku, měl by tak učinit na základě podrobného průzkumu trhu. Z hlediska zachování kontinuity trvale udržitelného hospodaření je v takovém případě zpravidla vhodné nabídnout lesní majetek ke koupi většímu sousednímu vlastníkovi (soukromému, obecnímu nebo církevnímu).

Uvážlivý přístup vlastníků lesů při nakládání s jejich majetkem je zcela na místě i s ohledem na existenci mimoprodukčních funkcí lesa. Do budoucna nelze vyloučit, že se na politické a legislativní úrovni podaří prosadit platbu vlastníkům lesů za tzv. ekosystémové služby lesa poskytované široké veřejnosti jako určitou obdobu "plošných" plateb za obhospodařování zemědělských pozemků.

Podle našich zkušeností bohužel nemají vlastníci lesů mimo SVOL dostatečné informace ani ke stávajícím finančním příspěvkům na hospodaření v lese, ať už je poskytuje stát nebo některé kraje, nebo jsou spolufinancované EU. Přehledně zpracované informace najdete pod tímto odkazem. Pro aktuální informace doporučujeme vlastníkům lesů sledovat webovou stránku SVOL.