Stromy promluvily. Je největší sucho od dob starého Říma
Deník Guardin informoval o studii, ze které vyplývá, že vlna sucha, která od roku 2014 sužuje střední Evropu, a tedy i Českou republiku, je největší od dob Římské Říše. Ze studie vyplývá, že na vině je hlavně změna klimatu. V budoucnu však horko nepoleví. Klimatologové předvídají, že extrémní sucho nás bude trápit i nadále.
Proto je nyní mimořádně důležité soustředit se na obnovu holin po kůrovcové kalamitě a péče o stávající lesy. Každý strom totiž funguje jako samostatná klimatizační jednotka.
Studie, která byla v pondělí zveřejněna v časopisu Nature Geoscience, byla vypracována na základě analýz stabilních izotopů uhlíku a kyslíku v letokruzích dubů. Co zjistili vědci výzkumu globální změny z Univerzity v Cambridge a Ústavu Akademie věd ČR?
Zničující klimatické změny
Klimatologové uvádějí, že sucha způsobila změna tryskového proudění a oběhu vzduchu nad kontinentem a že jejich hlavním původcem byla klimatická změna. "Změna klimatu (znamená), že extrémní podmínky budou stále častější, což by mohlo být zničující pro zemědělství, ekosystémy i společnost jako takovou," dodal profesor a vedoucí studie Ulf Büntgen z Cambridgeské univerzity.
Ve studii apeluje na fakt, že změna klimatu zapříčinila, že extrémní podmínky budou stále častější, což by mohlo být zničující pro zemědělství, ekosystémy i společnost jako takovou.
Na studii se podílel i Miroslav Trnka, profesor na Ústavu výzkumu globální změny CzechGlobe Mendelovy univerzity v Brně. Podle něj je strmý nárůst výskytu sucha obzvláště znepokojující v zemědělství a lesnictví. "Bezprecedentní odumírání lesů ve střední Evropě potvrzuje naše výsledky," uvedl.
Rekonstrukce klimatických podmínek
Studie analyzovala 27 000 letokruhů ze 147 dubů. Dosud žijící stromy odkryly klima posledních sta let. Novověké klimatické podmínky byly zkoumány díky trámům starých kostelů a jiných budov. Klimatickou situaci ve středověku se podařilo získat z kmenů dubů, které se dochovaly v říčních naplaveninách či štěrkových korytech. Dřevo ze studní odhalilo antickou éru.
Vzorky dřeva využité pro rekonstrukci pocházely z Česka a Bavorska.
Letokruhy jako otisky prstů
Předchozí rekonstrukce klimatu z letokruhů využívaly šířku a hustotu letokruhů k určení teploty. Studie vedená Büntgenem se zaměřila na množství izotopů uhlíku a kyslíku, aby ukázala, kolik vody měly stromy k dispozici. Díky tomu vědci získali představu o míře sucha v daných obdobích.
Série veder, která nemají za posledních 2 000 let obdoby
Ukázalo se, že vysoká frekvence such v posledních letech byla v Evropě nevídaná, dokonce i ve srovnání s dřívějšími zničujícími suchy, jako bylo to v době renesance na počátku 16. století.
Vedro a sucho potrvá i nadále
Studie rovněž uvádí, že léta ve střední Evropě se stávají v posledních dvou miléniích čím dál sušší nehledě na současné globální oteplování. Jako důvod tohoto dlouhodobého trendu vědci vylučují sopečnou činnost či sluneční cykly a kloní se k závěru, že je to způsobeno drobnými odchylkami dráhy oběhu Země kolem Slunce.
Klimatická krize souvisí také s extrémně vlhkým počasím v zimě, připomíná The Guardian. Srážky v Británii 3. října loňského roku byly nejvydatnější od počátku měření v roce 1891. Podle studie je v důsledku globálního oteplování třikrát pravděpodobnější, že se takovéto přívaly deště budou opakovat. V roce 2100 bude při zachování současných trendů pravděpodobnost až desetinásobná.
Mohlo by vás zajímat:
Nestátní vlastníci lesů se bez pomoci státu nyní neobejdou. Jak vypadá aktuální potřeba finančních prostředků na náhradu újmy způsobené kůrovcovou kalamitou za rok ?
Co dokáže 1ha lesa přehledně na videu