Tajemství houbařské mapy, vliv sucha a pravidla ohleduplného sběru

Houbaření je česká národní vášeň. Ne vždy ale stačí vzít košík a vyrazit do lesa. Abychom byli úspěšní, musí se spojit ty správné přírodní podmínky. A když už nám příroda své dary nabídne, je naší povinností chovat se k ní s patřičným respektem.

Jak vzniká mykologická mapa ČHMÚ?

Český hydrometeorologický ústav pravidelně vydává takzvanou mapu pravděpodobnosti růstu hub, která funguje v podstatě jako semafor – od červené (velmi nízká pravděpodobnost) po tmavě zelenou (vysoká pravděpodobnost růstu).Tato mapa nevzniká odhadem, ale na základě přesného počítačového modelu:

• Index předchozích srážek (API30): Základním kritériem pro výpočet je hodnota, která posuzuje nasycenost půdy.Model sčítá denní úhrny srážek za posledních 30 dní, přičemž starší deště mají menší váhu než ty nedávné. Čím vyšší je nasycení půdy vodou, tím větší je potenciál růstu.
• Teplotní korekce: Voda samotná nestačí. Model proto upravuje data podle průměrných teplot v posledních 7 dnech.
• Odborná spolupráce: Parametry pro výpočet vědci průběžně optimalizují a pravidelně je konzultují s experty z České mykologické společnosti. Mapa se zaměřuje především na masité a mykorhizní druhy (např. hřibovité), které houbaře zajímají nejvíce.

Proč aktuálně houby nerostou? Vina padá na sucho a teplo

Aby podhoubí (mycelium) začalo tvořit plodnice – tedy samotné houby, které sbíráme – potřebuje dostatek vlhkosti a přiměřené teplo.

V obdobích tropických veder a sucha se výrazně zvyšuje hodnota výparu. To znamená, že i když se objeví lokální bouřka nebo mírný déšť, voda se v rozpáleném lese velmi rychle odpaří, nestihne se vsáknout do hlubších vrstev půdy a k podhoubí se vůbec nedostane. Obecně platí, že houby začínají nejvíce růst až přibližně deset dní po vydatných a vytrvalých deštích, po kterých následuje spíše teplé, ale nikoliv extrémně horké počasí.

Houby patří všem, ale mají svá pravidla

Když se konečně podmínky zlepší a mapa se zazelená, lesy se zaplní lidmi. V České republice máme obrovskou výhodu: podle § 19 zákona o lesích (č. 289/1995 Sb.) má každý právo vstupovat do lesa a sbírat tam lesní plody, mezi které houby právně patří.

Toto unikátní právo má ale jednu zásadní podmínku: sbírat smíte výhradně pro vlastní potřebu.

Co z toho plyne v praxi:

1. Zákaz prodeje: Český zákon sice (na rozdíl od některých okolních států) nestanovuje konkrétní váhový limit v kilogramech, ale zakazuje komerční těžbu z lesa. Pokud byste chtěli nasbírané houby prodávat restauracím nebo na trhu, nespadá to pod "obecné užívání lesa" a potřebovali byste výslovný souhlas vlastníka lesa.
2. Ochrana lesa: Při hledání a sběru se musíte chovat tiše a nesmíte les poškozovat – je přísně zakázáno rozhrabávat mech, narušovat půdní kryt nebo vstupovat do oplocenek s mladou výsadbou.