Tajemství zimního spánku: Jak zvířata přežívají mráz a hlad
Jak přečkat zimu, když potravy ubývá a teploty klesají hluboko pod bod mrazu? Mnoho zvířat žijících v našich lesích používá fascinující strategii - zimní spánek. Podívejte se, co tento přírodní zázrak znamená, a jak probíhá u jednotlivých druhů zvířat.

Co je zimní spánek a jak funguje
Zimní spánek, odborně nazývaný hibernace, je stav, kdy zvířecí organismy přecházejí do fyziologického klidu, aby překonaly chladné období s nedostatkem potravy. Během tohoto procesu dochází ke zpomalení metabolismu, snížení tělesné teploty, srdečního tepu i dechové frekvence. Takto mohou zvířata šetřit energií a přežít dlouhé týdny až měsíce bez příjmu potravy.
Příprava na zimní spánek začíná už na podzim, kdy si zvířata vytvářejí tukové zásoby jako zdroj energie. Tuk slouží nejen k čerpání energie, ale i k udržení těla v minimálním tepelném komfortu. Hibernace může probíhat v několika cyklech, kdy se zvířata příležitostně probouzí, aby se vyprázdnila nebo napila.
Kdo v našich lesích spí?
Ježek východní
Jeden z nejznámějších hibernujících druhů. Ježek si na podzim hledá chráněné místo, jako je hromada listí, kompost nebo dutina stromu. Během spánku jeho tělo ochladne až na pouhých 5 °C. Pokud se během zimy oteplí, ježek se může na krátkou dobu probudit a pohybovat. Takové probuzení však pro něj představuje riziko, neboť spotřebuje část cenných tukových zásob, což může ohrozit jeho přežití do jara.

Netopýři
Netopýři vyhledávají na zimu jeskyně, sklepy nebo staré šachty, kde je stabilní teplota a vysoká vlhkost. Zimní spánek trvá obvykle od listopadu do března. Během hibernace jejich srdeční tep klesá až na 10 tepů za minutu a dýchají jen několikrát za hodinu.

Plch velký
Plch si na zimu připravuje hlubokou noru nebo hnízdo ve stromech. Jeho tělo může během hibernace ztratit až polovinu hmotnosti, a proto je zásadní, aby měl dostatečné tukové zásoby. Plch se obvykle neprobouzí a zůstává ve stále stejné pozici po celou dobu zimy.

Medvěd hnědý
Ačkoli medvěd hnědý v našich lesích nežije, v sousedních zemích, jako je Slovensko, se vyskytuje. Medvěd nepodléhá pravé hibernaci, ale spí ve stavu tzv. zimní letargie. Během této doby zůstanou medvědi v doupatech a jejich těla se zahřívají na vyšší teplotu než u pravých hibernantů. Medvědí samice dokonce během zimy rodí mláďata, která jsou po narození zcela odkázána na mléko a teplo matky.

Ropucha obecná
S příchodem zimy se ropuchy uchylují na dno rybníků nebo jiných stojatých vod. Zde se zahrabou do bahna, které poskytuje ochranu před mrazem. Ropuchy během zimy nevykazují žádnou aktivitu – jejich tělesné funkce se zpomalují na naprosté minimum. Metabolismus klesá na nejnižší možnou úroveň, což umožňuje přežití i bez příjmu potravy. Jednou z nejzajímavějších schopností ropuch je umění dýchat přes kůži do krevního oběhu.
Jakmile se voda na jaře začne oteplovat a první sluneční paprsky prorazí ledovou pokrývku, ropuchy se postupně probouzejí a opouštějí bahno. V této době začíná jejich tah k rozmnožovacím místům – rybníkům nebo tůním, kde se páří a kladou vajíčka.

Zimní spánek je jedinečným důkazem adaptace zvířat na nepříznivé podmínky. Každý druh si vyvinul specifické mechanismy, které mu umožňují přečkat dlouhé zimní měsíce. Pozorování těchto procesů nám připomíná, jak rozmanitá a obdivuhodná příroda dokáže být.
Přečtěte si také: Ptáci v zimě: Opeření rekordmani nebo Přikrmování lesní zvěře má svoje pravidla. Znáte je?