TOP místa v ČR s dokonalou podzimní atmosférou (nejen pro fotografy)

Když se slunce sklání níž, listí v lesích exploduje do zlatých, oranžových a rudých odstínů a ráno se plíží mlha mezi stromy. Právě v tuto chvíli je ideální vyrazit do lesa — s duší pozorovatele, výletníka i fotografa. Kromě známých míst existují i tichá zákoutí, kde to voní mokrým listím a zemí. Přinášíme pět tipů na výlety do českých lesů, kde má podzim to pravé kouzlo.

Voděradské bučiny – království zlatých listů

Jen pár kilometrů od Prahy se rozkládá Národní přírodní rezervace Voděradské bučiny – rozsáhlý komplex mezi obcemi Jevany, Vyžlovka a Černé Voděrady. Najdete tu buky, duby, javory i lípy, jejichž koruny se na podzim proměňují v dokonalou explozi barev. Slunce sem proniká v paprscích, které mezi kmeny kreslí jemné světelné pásy a dopolední mlha dodává místu nádech tajemna. 

Ideální je vydat se po místní naučné stezce dlouhé asi osm kilometrů. Provede vás kolem rybníků, pramenů i mokřadů, kde se zrcadlí barvy stromů. Voděradské bučiny jsou dokonalé pro klidnou procházku i fotografování, jen je potřeba držet se vyznačených cest.

Boubínský prales – dotek věčnosti na Šumavě

Na Šumavě, v srdci jihočeských lesů, se ukrývá jedno z nejmagičtějších míst naší přírody – Boubínský prales. Ticho, které tu vládne, má zvláštní hloubku: mezi mohutnými staletými smrky a buky se člověk cítí maličký, ale součástí něčeho většího.
Podzim zde přináší měkké světlo, mlhu a barvy, které proměňují les v prostor jako z jiného světa. Vydat se můžete po naučné stezce kolem pralesa, dlouhé necelé čtyři kilometry, a zastavit se u Boubínského jezírka, kde se často tvoří jemný opar – ideální chvíle pro fotografii. Kdo chce vidět krajinu z výšky, může pokračovat na vrchol Boubína s rozhlednou, odkud se otevírá pohled na celé šumavské pohoří v záplavě podzimních barev.

Jedlová – barvy a výhledy Lužických hor

Severní Čechy mají svůj podzimní klenot v podobě hory Jedlová, která se zvedá nad Jiřetínem pod Jedlovou. Její svahy porůstají smíšené lesy, kde se střídá buk, javor i jasan, a jak listy chytají zlaté a měděné odstíny, celý kopec se mění v pestrou mozaiku. Vzduch tu bývá ostrý a čistý, po ránu se v údolích drží mlha, zatímco vrchol už zalévá slunce – ideální podmínky pro focení.
Na vrchol vede turistická trasa z Jiřetína, a kdo si přivstane, může z rozhledny pozorovat východ slunce nad Ještědem i Krkonošemi. Až budete sestupovat, dejte si čas – v podzimním lese se tu opravdu vyplatí zastavit a jen tak poslouchat, jak listí padá na kameny.

Kouzlo Kokořínska v barvách

Kokořínsko má své osobité kouzlo v každém ročním období, ale na podzim se proměňuje v opravdovou pohádku. Cinibulkova naučná stezka, která začíná ve Mšenu, vás provede pískovcovými skalami, lesními cestami a úzkými průrvami, kde se dotýkáte kamene i kapradí zároveň.
Podzimní barvy tu kontrastují s chladným tónem skal, což dává fotografiím i procházkám zvláštní hloubku. Cesta měří přibližně devět kilometrů a nabízí nespočet výhledů i fotogenických zákoutí – například útvary zvané Bludiště nebo Švédský val. Pokud se vydáte sem, připravte se na pár míst s řetězy a skalními schody, ale odměnou vám bude les, který voní pryskyřicí a tichým časem.

Albertovy skály: vyhlídky nad Sázavou

Na pomezí středních a jižních Čech, nedaleko Nalžovického Podhájí, se vine stezka Drbákov – Albertovy skály. Nabízí to, co dělá podzimní výlet nezapomenutelným – kombinaci lesa, kamene a výhledu na vodu. Vyhlídky nad zákruty řeky Sázavy působí v ranní mlze téměř mysticky, a když se k nim přidá zlato a měď listí, je to pastva pro oči i duši.
Trasa měří přibližně sedm a půl kilometru a vede lesem, kde se střídají vzrostlé buky se smrky. Díky řídkému listí se na podzim otevírají pohledy na řeku i okolní kopce, které září barvami. Je to ideální místo pro klidný výlet, který není náročný, ale odmění vás jedním z nejkrásnějších výhledů na Slapskou přehradu.

Podzim v lese je úchvatný. Ať už se vydáte kamkoliv, podzimní příroda vás odmění klidem, který jinde nenajdete. Nezapomínejme ale, že do lesa přicházíme jako hosté. Držme se značených cest, neničme rostliny, nerušme lesní zvěř a nezapomínejme na to, že každý les má svého vlastníka. Chovejme se tu proto jako na návštěvě.

Přečtěte si také: Ukryto v lesích: 5 tajemných zřícenin nebo Kompletní průvodce českými stezkami v korunách stromů