Vetřelci v české krajině: 10 Živočichů, kteří sem nepatří

Přicházejí nepozváni, rychle se množí a způsobují škody. Invazní druhy zvířat narušují přirozenou rovnováhu přírody, ohrožují původní živočichy – a někdy i nás samotné. Víte, koho v přírodě rozhodně nekrmit?

Zatímco někteří vetřelci přišli nechtěně s globálním obchodem, jiní byli vysazeni záměrně. Ať už z důvodů estetických, kožešinových nebo jako pomocníci v zemědělství. Dnes však tvoří nebezpečnou skupinu invazních druhů, která u nás nemá přirozené nepřátele, a proto se nekontrolovaně šíří.

Ministerstvo životního prostředí uvádí, že invazní nepůvodní druhy nejen vytlačují ty domácí, ale způsobují i milionové škody a mohou přenášet nemoci. Jejich dopad pocítíme jak v krajině, tak na vlastní kůži – doslova.

Představujeme deset nejvýraznějších živočišných vetřelců, které není radno přehlížet:

Husice nilská

Dovezena jako ozdoba parků, dnes agresivně vytlačuje jiné vodní ptáky z hnízdišť. Snadno překonává velké vzdálenosti a rychle se šíří. První hnízdění u nás bylo zaznamenáno v roce 2008.

Problém: Silně teritoriální, snižuje počty původních druhů ptáků.

Mýval severní

Původně z Ameriky, do Evropy se dostal kvůli kožešinovému průmyslu. U nás už žije hlavně na západě Čech a podél řeky Moravy. Je všežravý, dravý a přenáší nemoci jako vzteklinu.

Problém: Loví chráněné živočichy a konkuruje domácím šelmám.

Rak mramorový

Do přírody se dostal z akvárií, poprvé byl u nás zaznamenán v roce 2015 na pražském Proseku.

Problém: Rozmnožuje se partenogeneticky – stačí jediná samice a vznikne celá populace. Stejně jako další zavlečení raci přenáší račí mor, který hubí naše původní druhy.

Plzák španělský

Oranžový slimák, který se s oblibou pustí do záhonů a zeleninových polí. Nemá přirozené nepřátele a dokáže během jediné sezóny způsobit spoušť.

Problém: Masivně likviduje úrodu, vytlačuje naše původní plže.

Nutrie říční

Roztomilá na pohled, ale zrádná. Staví nory, které narušují břehy, a přenáší nemoci. Přesto ji lidé, například v centru Prahy, stále krmí.

Problém: Ničí břehy a ohrožuje lidi i zvířata přenosem infekcí.

Slunéčko východní

Beruška dovezená z Asie měla pomáhat proti mšicím, místo toho ničí i larvy našich druhů slunéček. Vyskytuje se po celé republice, často zalézá do domů.

Problém: Ohrožuje původní druhy hmyzu, včetně našich "berušek".

Ondatra pižmová

Dovezena z Ameriky kvůli kožešinám. Staví nory podél břehů, které se pak drolí a ničí okolní prostředí. Vysoká plodnost z ní dělá těžko zastavitelný druh.

Problém: Narušuje ekosystémy, způsobuje erozi břehů.

Želva nádherná

Do Evropy se dostala jako oblíbený domácí mazlíček – jen za 10 let bylo dovezeno přes 50 milionů kusů. 

Problém: Když želva vyroste, lidé ji často vypouštějí do přírody. Tam ale může škodit místním druhům. Mrazivé zimy zatím zvládá jen výjimečně, ale s oteplováním roste riziko jejího trvalého usazení.

Sršeň asijská

Pochází z jihovýchodní Asie, do Evropy byla zavlečena se zbožím. 

Problém: Rychle se šíří a je obtížné ji zpětně vyhubit – klíčové je rychle ničit hnízda. Loví včely i další hmyz, hnízda staví nejčastěji vysoko v korunách stromů nebo ve stavbách.

Psík mývalovitý

Do Evropy se dostal z východní Asie kvůli kožešinovému chovu. Dnes žije i v Česku. 

Problém: Je to všežravec, který se rychle množí a ohrožuje hnízdící ptáky, obojživelníky i plazy. Navíc může přenášet nebezpečné choroby, včetně vztekliny.

Co s tím můžeme dělat?

Největší hrozbou pro naši přírodu je lidská nevědomost. Mnoho lidí netuší, že krmením roztomilých zvířat, vypouštěním "nechtěných mazlíčků" do přírody nebo nelegálním dovozem exotických druhů sami přispívají k problému.

Pomozme české přírodě tím, že budeme obezřetní, budeme šířit osvětu a budeme se řídit doporučeními odborníků.

V dalším díle seriálu Invazní druhy se podíváme na nepůvodní rostliny – zelené vetřelce, kteří mění tvář české krajiny.

Přečtěte si také: Jak se chovat při setkání se zvířaty v lese nebo Jak správně krmit vodní ptactvo