Znáte dny velikonočního Pašijového týdne?

25.03.2024

Proč se týdnu před Velikonocemi říká Pašijový, kdy přesně začíná a končí a podle čeho se jmenují jeho jednotlivé dny jako je Šedivé úterý nebo Zelený čtvrtek? 

Celý pašijový týden vděčí za své pojmenování pašijím, což jsou biblické příběhy, kterými si lidé připomínají utrpení Ježíše Krista. Pojem pašije je odvozen z latinského slova passio, což znamená právě utrpení.


Kdy Pašijový týden začíná a končí? 

Pašijový nebo taky Svatý týden je ukončením předvelikonočního půstu. Začíná se Květnou nedělí a vrcholí třemi dny, kterými jsou Velký pátek, Bílá sobota a Boží hod velikonoční. Věřící si v tomto týdnu připomínají zradu Jidáše, ukřižování a následné zmrtvýchvstání Ježíše. 

V letošním roce započal Pašijový týden nedělí 2. dubna.

Co představují jednotlivé dny pašijového týdne?

Květná neděle je spojená především se svěcením kočiček, větviček lísky, vrby, jívy a dalších stromů,  keřů i jarních květin. Tyto ratolesti souvisí se vzpomínkou na vjezd Ježíše do Jeruzaléma, kterého lidé vítali máváním palmovými ratolestmi. Ty pak po celý rok chránily je samotné, jejich obydlí i pole až do příští Popeleční středy, kdy se spálily. 

Zajímavost: Lidé, kteří se v tento den narodili, jsou údajně obdařeni neobyčejnými schopnostmi.  

Modré pondělí bylo podle lidových tradic začátkem velkého jarního úklidu. V kostelech se vyvěšovalo modré a fialové sukno a žákům i studentům začínaly prázdniny.

Šedivé úterý získalo své jméno zřejmě podle toho, že hospodyně v tento den vymetaly pavučiny. Dále se bílilo a myla se okna. Tomuto dni se říkalo také Žluté úterý, asi podle slunečního světla, které se po úklidu opět dostalo dovnitř do světnice.

Škaredá středa symbolizuje den, kdy Jidáš zradil Ježíše. Na Škaredou středu by se nikdo neměl škaredit, aby se nepodobal právě hanebnému Jidášovi. Takže se nemračme, zůstalo by nám to prý minimálně celý rok. V domácnostech se uklízelo a hlavní bylo vymetání komínů. Odtud také pochází další lidový název: Sazometná středa.

Zelený čtvrtek byl dnem odpuštění. Rodiny se modlily a všichni se omyli rosou, která bránila nemocem. Také se sel len a hrách, protože vše, co se v tento den zaselo, dobře prospívalo. Křesťané si na Zelený čtvrtek připomínají Poslední večeři Páně. Tento den se naposledy rozezněly kostelní zvony a odletěly do Říma. Zvuk zvonů nahrazovalo hlasité klapání a řehtání dřevěných řehtaček s nimiž chlapci třikrát denně, od časných ranních hodin, obcházeli vesnici.

Proč právě zelená barva? Na Zelený čtvrtek, předposlední den velikonočního půstu, naši předkové jedli zelená jídla. Třeba špenát, kopřivy, hrách či jarní bylinky. Podle lidové pověry bychom se na Zelený čtvrtek neměli hádat a hlavně si nepůjčovat peníze. Když to dodržíme, hádky se nám budou vyhýbat po celý rok a peníze si k nám samy najdou cestu.

Velký pátek je pro věřící dnem smutku, protože byl ukřižován Ježíš a křesťané si jeho smrt připomínali bohoslužbami a rozjímáním. V lidových zvycích byl ale také Velký pátek obestřený kouzly a pověrami. Lidé věřili, že v tento den se otevírají poklady, že voda v potoce je léčivá, nebo dokonce že se v pramenech mění na víno. Sedláci nesměli orat a kopat na poli, hospodyňky zase nemohly prát prádlo.

Bílá sobota je posledním dnem půstu a oplakávání smrti Ježíše. Nese se ve znamení příprav na Kristovo zmrtvýchvstání. O Bílé sobotě se křtili dospělí lidé. Významný byl obřad svěcení ohně, symbol Kristova vzkříšení, kdy se kostelem dopoledne světil oheň vykřesávaný z křemene. Doma se bílilo, vařily a pekly se velikonoční obřadní pokrmy, aby byly připravené na Boží hod velikonoční. Muži a chlapci pletli z mladých proutků pomlázky a děvčata zdobila kraslice.

Velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční je dnem kdy za svítání ze soboty na neděli podle evangelií vstal Ježíš z mrtvých. Jedná se o nejvýznamnější svátek liturgického roku. Mše jsou slavnostní a jejich charakteristickou součástí je zpěv Aleluja. Papež pronáší z balkonu svatopetrské baziliky tradiční požehnání Urbi et Orbi. Při dopoledních bohoslužbách si lidé nechávali posvětit velikonoční pokrmy. Byly to hlavně mazanec, beránek, chléb, vejce a víno. O Velikonoční neděli lidé chodili po návštěvách, hodovali a veselili se. Bývalo zvykem, že každá návštěva, která přišla, dostala něco z posvěceného jídla. Kousek svěceného pokrmu také dávali hospodáři do sadu, na pole a do studně, aby byla zaručena hojnost ovoce, obilí a dobré vody. Boží hod velikonoční zakončuje Pašijový týden.

Přečtěte si také: DIY inspirace: Velikonoční atmosféra Zn. Přírodně nebo Přírodní barvení velikonočních vajíček