10 Zajímavostí o Slunci

16. května oslavuje Evropa den Slunce a lidé si připomínají jeho význam pro naši planetu. Slunce nám dává teplo, světlo a energii, kterou lze využívat jakožto obnovitelného zdroje. Bez Slunce by život na Zemi neexistoval.

Připravili jsme pro vás několik zajímavostí, které jste o Slunci možná nevěděli. 

1. Žlutý trpaslík

Slunce rozhodně není běžným typem hvězdy ve vesmíru. Je tak zvaným žlutým trpaslíkem. Povrchová teplota takovýchto hvězd dosahuje obvykle 5200 - 5900 Kelvinů. Termín žlutý trpaslík není tak úplně správný, protože hvězdy spektrální třídy G jsou ve skutečnosti bílé, iluze žluté barvy vzniká rozptylem světla v atmosféře. Většinu hvězd v galaxii tvroří červení trpaslíci: hvězdy menší a chladnější než Slunce.

2. Slunce a Měsíc

Slunce je 400 krát větší než Měsíc, ale je také 400 krát dál. Obě vesmírná tělesa proto vypadají na obloze stejně velké. Díky tomu můžeme pozorovat zatmění Slunce, při kterých dochází k zakrytí slunečního kotouče a je vidět tak zvaná korona.

3. Překvapivá tíha Slunce

Slunce tvoří 99,86 % veškeré hmotnosti Sluneční soustavy. Planety, planetky, komety a vše ostatní představují oproti němu jen zanedbatelnou část.

Slunce je převážně složeno z nejběžnějších vesmírných prvků - z Vodíku, ketrý tvoří asi ze 73,5 %, z Hélia s 24,9 % a Kyslíku s 0,77 %. Ostatní prvky jsou zastoupeny v řádu desetin nebo setin procenta: uhlík, železo, neon, dusík, křemík, hořčík atd.

4. Tanec Slunce

Země se okolo své osy otočí za 24 hodin. Také Slunce se otáčí, ale pomaleji a různě rychle. Na rovníku mu jedna otočka trvá 25 dní, na pólech 34 dnů. Podle rychlosti rotace hvězdy lze odhadnout její stáří. Mladší hvězdy rotují rychleji, starší pomaleji. Naše Slunce je dle všeho staré 4,6 miliard let.

5. Spalující žár s otazníkem

Sluneční povrch má teplotu asi 6000 °C. Od jádra mnohem vzdálenější koróna, kterou vidíme při úplném zatmění Slunce, má však teplotu až 1 milion stupňů. Zatím vědci úplně přesně nezjistili, proč tomu tak je.

6. Obří pec

Slunce září díky termonukleárním reakcím, při kterých dochází ke slučování jader. Když to trochu zjednodušíme, dochází ke slučování jader vodíku, ze kterých vzniká hélium. Někdy se říká, že Slunce "spaluje" vodík. Za jedinou sekundu ho spálí přes 4 miliony tun!

7. Radiační zóna

Jádro Slunce obklopuje radiační zóna. Přenos energie v této oblasti probíhá zářením. Přestože se fotony pohybují rychlostí světla, jsou neustále absorbovány a vyzařovány okolní hmotou. Proto trvá stovky tisíc let, než radiační zónou projdou. Neustálým pohlcováním a absorbováním také klesá jejich vlnová délka. Do radiační zóny vstupují jako nebezpečné krátkovlnné záření gama, ale ven se dostávají převážně ve formě viditelného záření

8. Klid ve sluneční soustavě

Slunce a s ním i celá Sluneční soustava se nachází asi 24 až 28 tisíc světelných let od centra Galaxie. Obíhá okolo něj rychlostí 220 kilometrů za sekundu. Dalo by se říct, že Slunce se nachází na klidném galaktickém předměstí. V blízkosti Země například nejsou hvězdy, které by mohly vybouchnout jako supernovy a ohrozit tak život naší planety.

9. Pohon pro plachetnice

Sluneční záření se může svým tlakem opírat o plachty, které pak urychlují menší sondy. První experimenty se slunečními plachetnicemi už proběhly.

10. Nebude tu navždy

Konec hvězd je předurčen jejich hmotností. Slunce patří spíše mezi menší hvězdy. Nemůže vybouchnout jako supernova, ani se z něj nestane černá díra. Za pár miliard let se nafoukne, takže pohltí Merkur a Venuši. Stane se rudým obrem. Poté odhodí svou plynnou obálku a na jeho místě zůstane bílý trpaslík. Objekt o velikosti Země, ale o velké hmotnosti.

"Až ti bude v životě nejhůř, otoč se ke slunci a všechny stíny padnou za tebe."
John Lennon

Přečtěte si také: 7 zajímavostí o lesích na planetě nebo Neuvěřitelné schopnosti lesa - tohle byste do něj možná neřekli