Jak přezimuje hmyz: Víte to?
Zima je pro většinu živočichů včetně hmyzu obdobím klidu. Co přesně ale dělají brouci, motýli a další druhy během chladných měsíců? Zajímavé je, že ne všem z nich mráz vadí.
Najdou se i tací, kteří zimu přímo milují. Patří k nim například bezkřídlé mouchy pavoučnice nebo jim podobné sněžnice. S těmi se můžeme potkat, i když všude leží sníh. Jsou ale spíše výjimkou.
S podzimem přichází smrt
Většina hmyzu nemá zimu ráda a pro mnoho druhů znamená její příchod také konec života. To se týká třeba kobylek a sarančat. Dospělí jedinci s příchodem prvních mrazů umírají, ale pokračování druhu je zajištěno zásobou vajíček. Ta jsou nakladena hluboko pod povrchem půdy a mohou zde přežít až několik let.
Cesta na jih
U hmyzu existuje více strategií, jak se vypořádat s nepříznivými podmínkami chladných měsíců. Jednou z nich je odebrat se do teplých krajů. Řada druhů hmyzu odlétá na zimu na jih, podobně jako ptáci. U nás to jsou tažní motýli - zejména noční druhy, můry a lišajové.
Chráněné místo
Co ale ostatní hmyz, který nezvládne dlouhé migrace? Ten si vyvinul řadu jiných způsobů, jak přežít zimu. Nejjednodušší je někam si zalézt a schovat se. Nejlépe hodně hluboko pod povrch půdy, pod listí, případně do trouchnivého dřeva. Takto přečkávají zimu půdní larvy brouků nebo dvoukřídlých, ale i mnozí dospělí brouci, třeba střevlíci. Místa pro zimování hledají také denní motýli, například babočka paví oko, nebo zlatoočky. Oba zmiňované druhy se na zimu stahují hlavně do staveb, jako jsou půdy, garáže, nebo chaty.
Přezimování ve skupinách
Dalším zajímavým způsobem, jak přečkat zimu jsou takzvané agregace. Jedná se o hromadné shluky, které vytváří například slunéčko dvoutečné či invazní slunéčko východní. Tento jejich zvyk vede k často pozorovanému jevu, kdy v teplých podzimních dnech slunéčka hromadně nalétávají na osluněné fasády. Původně totiž k zimování vyhledávala skalní formace na vrcholcích kopců. Hromadně zimují i některé mouchy. Zpravidla zalézají do úzkých štěrbin ve fasádách nebo pod kůru stromů
Zima v srdci kolonie
Mravenci mají kolonie zpravidla pod zemí, takže zmrznutí jim nehrozí. V mraveništích mohou navíc strávit zimu i některé další druhy hmyzu – včetně mšic, které si mravenci "domestikovali". Včely si zase umí uvnitř svého úlu topit a udržují v něm konstantní teplotu okolo 14 °C, jako palivo jim přitom slouží med. Hůř jsou na tom čmeláci, vosy a sršně. Celé jejich kolonie hynou a přezimují pouze mladé oplodněné královny
Jak v zimě nezmrznout
Fyziologické procesy zimování jsou složité. V zásadě používá hmyz dvě strategie. První možnost je zabránit zamrznutí vody v těle, například hromaděním speciálních ochranných látek, třeba některých alkoholů. Druhá varianta je dovolit řízené zmrznutí tělesných tekutin pouze v mezibuněčném prostoru. Membrány a obsah buněk přitom zůstávají tekuté i za teplot hluboko pod nulou.
Zimní spánek
Samotný zimní spánek má většinou dvě části. První fáze diapauza je nezávislá na vnějších podmínkách. Jakmile u hmyzu začne, musí proběhnout až do konce bez ohledu na změny počasí. Na konci zimní diapauzy nastupuje takzvaná kviescence – klidová fáze závislá na vnějších faktorech. Pokud během kviescence pominou nepříznivé podmínky, hmyz se probouzí a začíná být aktivní.
Nástup diapauzy nemusí být nutně spojen s příchodem podzimu či zimy. Řada druhů se do tohoto stavu dostává už na konci léta. Rekordmana v tomto ohledu představuje žluťásek řešetlákový. Do klidové fáze upadá často již během července, aby mohl brzy zjara co nejčasněji vyletět ze své skrýše.
Přečtěte si také: Zimní houby – víte, co sbírají super znalci? nebo Zvířata se skvělým sluchem