Křivoklátsko: Krajina, kde se psala historie, a zdejší lesy vábily k honům
V křivoklátských lesích a vápencové krajině Českého krasu si přijdou na své vyznavači pěší turistiky, cyklisté, milovníci historie i přírodních krás. Nečekejte na jaro a vydejte se na cestu ještě teď v zimě!
Oblast podél řeky Berounky nabízí spousty věhlasných míst, jako jsou hrady Karlštejn a Křivoklát, Koněpruské jeskyně, lom Velká Amerika, či poutní místa Tetín a Svatý Jan pod Skalou. A zdejší lesy vás doslova okouzlí svoji, tak trochu tajemnou atmosférou.
Naučná stezka Český Grand Canyon a Český Mauthausen
Naučná stezka v Chráněné krajinné oblasti Český kras vede kolem Velké Ameriky a Trestaneckého lomu. Trasa je dlouhá 3 km přibližuje přírodní bohatství zdejší krajiny, historii těžby vápence, ale i takzvaného pracovního útvaru Mořina. Návštěvníci si tu najdou celkem 11 panelů s řadou interaktivních prvků. Dozvíte se zde o evropsky významné lokalitě Štoly Velké Ameriky, která chrání zimoviště několika druhů vzácných netopýrů ve starých a nepřístupných štolách navazujících na lomy. Neméně důležitou součástí jsou i informace o nedávné minulosti tohoto území - především o nespravedlivém utrpení mnoha politických vězňů, kteří v letech 1949 až 1953 v Trestaneckém lomu za nelidských podmínek pracovali. Stezka vás zavede také na řadu nově zpřístupněných výhledů.
Hrad Křivoklát
Křivoklát patří k nejznámějším a nejstarším hradům u nás. Jeho předchůdcem byla lovecká tvrz, zmíněná v Kosmově kronice už kolem roku 1109-1110. Své jméno si hrad získal pravděpodobně podle křivých základů nebo nízkých křivých stromů, tzv. klátů. V první polovině 13. století se stal Křivoklát jedním ze sídelních hradů českých králů a v roce založení nedalekého Karlštejna byl již více jak dvě stě let starý. V té době byl patrně nejdůležitějším hradem vůbec. Roli hlavního sídla přebíral od počátku 13. století v souvislosti s listinami vydávanými zde Přemyslem Otakarem I. a později Václavem I. Posledním šlechtickým rodem vlastnícím Křivoklát byli Fürstenberkové. Díky nim bylo v 19. století zrekonstruováno severní Královnino křídlo. Zcela výjimečnou historickou hodnotu má zdejší knihovna s 50 tisíci svazky rukopisů, zdobených prvotisků či vzácných disertací. Křivoklát byl svého času také vyhlášeným státním vězením. V jeho zdech nedobrovolně pobýval i císař říše římské Karel IV. a mnozí další významní lidé, např. nepohodlní duchovní z řad Jednoty bratrské, ale také královský alchymista magistr Edward Kelly, kterému se podařilo uprchnout, avšak při útěku si zlomil nohu tak nešťastně, že mu musela být amputována.
Otevírací doba hradu mimo sezónu (únor-březen) je pouze v sobotu a neděli od 12:00 do 14:00, sezóna pak začíná 1. dubna.
Historii i současnost Křivoklátska spojují hony
Zdejší krajinu odpradávna tvořily hluboké listnaté lesy s hustým podrostem keřů, koberci trav a vonných bylin. Nebylo proto divu, že se tu dařilo zvěři a lovu. Za knížecí a později královskou honitbu Křivoklátsko sloužilo patrně již kolem roku 1.000 našeho letopočtu coby lovecký hvozd. V době míru byl totiž lov způsobem, jak předvádět fyzické a bojové dovednosti a upevňoval navíc kolektivní myšlení. Nebyl tedy zdaleka jen zdrojem obživy, ale i společenskou a diplomatickou událostí.
Křivoklátsko pak bylo za Přemyslovců a později
i za Lucemburků jednoznačně upřednostňovanou a zvýhodňovanou oblastí a to nejen z důvodu lovu. Od 12. století plnila zdejší panovnická sídla i roli společenskou
a symbolickou - byly zde vydávány důležité listiny a vedena významná
jednání. Více než z Pražského hradu se tak nezřídka vládlo ze sídel
zdejšího hvozdu.
Mohlo by vás zajímat: Proč je 18 ze 20 místních starostů proti záměru zřídit Národní park Křivoklátsko.
