Ptáci na podzim: Kdo odlétá a kdo zůstává?

01.10.2024

S koncem léta přichází období, kdy mnoho druhů ptáků opouští naše území a míří do teplejších oblastí. Kteří to jsou a jak vlastně poznají, kdy je správný čas k odletu?

Migrace ptáků je hluboce zakořeněným instinktem, který se postupně vyvinul v průběhu generací. Geneticky daný tah ptáků potvrzuje fakt, že i mladí jedinci, kteří nikdy předtím neletěli, odcházejí ve správnou chvíli. Ptáci před cestou nabírají tukové zásoby, které mohou tvořit až 60 % jejich tělesné hmotnosti. 

Cesta, kterou mnozí z nich musí překonat, měří tisíce kilometrů a často vede až do oblastí jižně od Sahary.

Jak ptáci poznají, že je čas odletu?

Délka dne je pro ptáky klíčovým signálem, podle kterého rozpoznají blížící se změnu ročního období. Když se blíží čas odletu, u ptáků nastává tzv. tahový neklid. Projevuje se zvýšenou aktivitou a nervozitou – poskakují, třepotají křídly a často se shromažďují na drátech, jako například jiřičky a vlaštovky.

Každý rok na podzim a na jaře migruje po celém světě přibližně 50 miliard ptáků. Někteří z nich překonávají tisíce kilometrů a opakovaně se vracejí na stejná místa, což svědčí o jejich neuvěřitelném orientačním smyslu.
Každý rok na podzim a na jaře migruje po celém světě přibližně 50 miliard ptáků. Někteří z nich překonávají tisíce kilometrů a opakovaně se vracejí na stejná místa, což svědčí o jejich neuvěřitelném orientačním smyslu.

Spánek za letu: Neuvěřitelné schopnosti ptáků

Některé druhy ptáků se přizpůsobily migraci tak dokonale, že mohou výrazně omezit dobu spánku. Například rorýs velký dokáže spát i během letu, což mu umožňuje zůstat ve vzduchu neuvěřitelných šest měsíců.

Dokonalá schopnost orientace

Při dlouhých cestách využívají ptáci zemské magnetické pole. Kromě toho se orientují podle vizuálních prvků, polohy Slunce a hvězd. Přestože byly provedeny mnohé výzkumy, způsob, jakým ptáci migraci zvládají, zůstává zčásti záhadou. Zajímavým objevem je možnost, že někteří ptáci díky receptorům v očích dokážou vidět magnetické pole Země.

Migrační trasy jsou pro ptáky klíčové, protože často zahrnují přelet nad nehostinnými oblastmi, jako jsou pouště nebo moře.
Migrační trasy jsou pro ptáky klíčové, protože často zahrnují přelet nad nehostinnými oblastmi, jako jsou pouště nebo moře.

Cesta plná nebezpečí

Migrace s sebou nese mnoho rizik. Největším nebezpečím je počasí, ale ptáci se potýkají také s úbytkem lesů a dalšími překážkami. Některé druhy, jako například včelojed, musí překonat vzdálenost až 10 000 km. Dalšími riziky jsou pytláci či náročné výškové podmínky. 


Přehled nejčastějších druhů migrujících ptáků

Evropa hostí téměř 90 druhů tažných ptáků, ti nejznámější, kteří se před zimou přesouvají na jih jsou:

  • Čáp bílý – Odlétá na konci srpna, zimuje v Africe.

  • Jeřáb popelavý – Odchází v září, často do jižní Evropy či severní Afriky.

  • Slavík obecný – Táhne na přelomu srpna a září, míří na jih do Afriky.

  • Jiřička obecná – Odlet začíná na přelomu srpna a září, zimoviště má v Africe.

  • Vlaštovka obecná – Odlétá v září, cestuje až do subsaharské Afriky.

  • Špaček obecný – Migruje na konci září a začátkem října, směřuje do jižní Evropy.

  • Rorýs velký – Odlétá koncem srpna, zimuje v tropické Africe.

  • Kukačka obecná – Odlétá v srpnu až září, zimuje v Africe jižně od Sahary.

  • Rákosník obecný – Táhne na přelomu srpna a září, zimuje v tropické Africe.

  • Konipas bílý – Odlétá na jih v září a říjnu, zimuje ve Středomoří a v severní Africe.

  • Budníček menší – Odlétá v září, jeho cílem jsou jižní oblasti Evropy a severní Afriky.

  • Lejsek šedý – Opouští naše území v srpnu a září, zimuje v tropické Africe.

  • Bramborníček černohlavý – Migruje koncem léta do Středomoří a severní Afriky.

Podzimní migrace ptáků je fascinujícím přírodním úkazem, který každoročně připomíná jejich neuvěřitelnou schopnost přežít a adaptovat se na měnící se podmínky.