Seriál ptáci v zimě: Opeření otužilci
Zatímco lidé si dopřávají pohodlí a teplo ve svých vyhřátých domovech, nebo se choulí pod vrstvami oblečení, ptáci venku čelí mrazu i dešti. Mají drobná tělíčka a holé nožky. Jak to, že neumrznou?
Ti z ptačí říše, kteří by zimu pravděpodobně nepřežili,
odlétají s příchodem podzimu do teplých krajů Středomoří, Afriky nebo na Blízký
východ. Na zimu se stěhují zejména hmyzožraví ptáci, jako jsou například konipasové,
kteří by v zimě, kdy bývá hmyz zalezlý, nenašli dost potravy. Ptáci kteří zůstávají musí na zimu pomyslet pokud možno už v létě. Je totiž potřeba vykrmit
se a obalit tělíčko tukovými zásobami, na podzim si pak nechat narůst extra
peří a v zimě se stát otužilcem.
Proč se k sobě ptáci tulí?
Příroda vybavila přezimující ptáky, jako třeba sýkorky nebo havrany, užitečnými mechanismy pro zahřátí. První z nich je tzv. behaviorální termoregulace, což je chování, při němž ptáci postupují tak, aby se co možná nejvíc ohřáli nebo v létě naopak ochladili. V noci se tak ptáci na větvích shluknou a přitisknou k sobě. Tím si uchovají teplo. A ti z ptačí říše, kteří dávají přednost samotě, si alespoň najdou nějaký závětrný koutek nebo hustý jehličnatý strom, tak se schovají.
Není jim zima na nohy?
Možná jste si všimli, že ptáci jsou v zimě načechranější a kulatější než v létě. V pozdviženém peří se totiž drží silnější více vzduchu, který funguje jako izolace mezi tělíčkem a chladným okolním prostředím. Navíc si pták v načechraném peří může schovat zobák a nožky, kterými uniká teplo. Únik tepla je však menší, než by se mohlo zdát, a stejně tak jsou ptačí nožičky vysoce odolné vůči pocitům chladu. Vděčí za to specifickému krevnímu zásobení, kvůli kterému jsou prsty ptáků velmi chladné - jejich teplota může být jen nula stupňů Celsia. Například labuť nebo kachna tak mohou sedět na ledě a jeho chlad prakticky necítí. Led pod prsty navíc nemůže roztát, takže k němu ptáci nohama nepřimrznou.
Nedostatek potravy v zimě
Hlavním nepřítelem ptáků v zimě není chlad, ale spíš hlad. Ptáci se totiž dokážou velmi efektivně zahřát chvěním svalů, hlavně těch hrudních, které představují největší svaly v jejich drobném těle. Zahánět zimu tak musí především malé druhy. V poměru ke své hmotnosti mají totiž velký povrch těla, kterým ztrácejí tělesné teplo rychleji než větší ptáci. Problém je, že udržování tělesného tepla a jeho tvorba chvěním stojí obrovské množství energie, kterou musí doplňovat z potravy.
Věděli jste, že:
Náš nejmenší pták - Králíček, který váží jen okolo 6 gramů, může během jediné mrazivé noci ztratit až 20 % své váhy z tukových zásob. Druhý den se pak nezbytně musí nakrmit tak, aby nejen zahnal hlad, ale také doplnil tukové zásoby. Jen díky nim pak může přežít další mrazivou noc.
