Seriál ptáci v zimě: Opeření otužilci
Zatímco lidé si dopřávají pohodlí a teplo ve svých vyhřátých domovech, nebo se choulí pod vrstvami oblečení, ptáci venku čelí mrazu i dešti. Mají drobná tělíčka a holé nožky. Jak to, že neumrznou?
![V načechraném peří si ptáci drží teplý vzduch](https://76527805ce.clvaw-cdnwnd.com/135dba0fac6444e911038066a330cebb/200003312-a68bfa68c3/blue-tit-7668562_1920.jpg?ph=76527805ce)
Ti z ptačí říše, kteří by zimu pravděpodobně nepřežili,
odlétají s příchodem podzimu do teplých krajů Středomoří, Afriky nebo na Blízký
východ. Na zimu se stěhují zejména hmyzožraví ptáci, jako jsou například konipasové,
kteří by v zimě, kdy bývá hmyz zalezlý, nenašli dost potravy. Ptáci kteří zůstávají musí na zimu pomyslet pokud možno už v létě. Je totiž potřeba vykrmit
se a obalit tělíčko tukovými zásobami, na podzim si pak nechat narůst extra
peří a v zimě se stát otužilcem.
Proč se k sobě ptáci tulí?
Příroda vybavila přezimující ptáky, jako třeba sýkorky nebo havrany, užitečnými mechanismy pro zahřátí. První z nich je tzv. behaviorální termoregulace, což je chování, při němž ptáci postupují tak, aby se co možná nejvíc ohřáli nebo v létě naopak ochladili. V noci se tak ptáci na větvích shluknou a přitisknou k sobě. Tím si uchovají teplo. A ti z ptačí říše, kteří dávají přednost samotě, si alespoň najdou nějaký závětrný koutek nebo hustý jehličnatý strom, tak se schovají.
![Pro vytvoření tepla potřebují energii z potravy](https://76527805ce.clvaw-cdnwnd.com/135dba0fac6444e911038066a330cebb/200003314-742187421b/robin-7654050_1920.jpg?ph=76527805ce)
Není jim zima na nohy?
Možná jste si všimli, že ptáci jsou v zimě načechranější a kulatější než v létě. V pozdviženém peří se totiž drží silnější více vzduchu, který funguje jako izolace mezi tělíčkem a chladným okolním prostředím. Navíc si pták v načechraném peří může schovat zobák a nožky, kterými uniká teplo. Únik tepla je však menší, než by se mohlo zdát, a stejně tak jsou ptačí nožičky vysoce odolné vůči pocitům chladu. Vděčí za to specifickému krevnímu zásobení, kvůli kterému jsou prsty ptáků velmi chladné - jejich teplota může být jen nula stupňů Celsia. Například labuť nebo kachna tak mohou sedět na ledě a jeho chlad prakticky necítí. Led pod prsty navíc nemůže roztát, takže k němu ptáci nohama nepřimrznou.
![V mrazech se ptáci k sobě tulí, to jim pomáhá udržet si teplo](https://76527805ce.clvaw-cdnwnd.com/135dba0fac6444e911038066a330cebb/200003318-8494b8494f/nature-7655327_1920.jpg?ph=76527805ce)
Nedostatek potravy v zimě
Hlavním nepřítelem ptáků v zimě není chlad, ale spíš hlad. Ptáci se totiž dokážou velmi efektivně zahřát chvěním svalů, hlavně těch hrudních, které představují největší svaly v jejich drobném těle. Zahánět zimu tak musí především malé druhy. V poměru ke své hmotnosti mají totiž velký povrch těla, kterým ztrácejí tělesné teplo rychleji než větší ptáci. Problém je, že udržování tělesného tepla a jeho tvorba chvěním stojí obrovské množství energie, kterou musí doplňovat z potravy.
Věděli jste, že:
Náš nejmenší pták - Králíček, který váží jen okolo 6 gramů, může během jediné mrazivé noci ztratit až 20 % své váhy z tukových zásob. Druhý den se pak nezbytně musí nakrmit tak, aby nejen zahnal hlad, ale také doplnil tukové zásoby. Jen díky nim pak může přežít další mrazivou noc.
![Na nohy ptákům zima není, mohou za to poděkovat specifickému krevnímu oběhu](https://76527805ce.clvaw-cdnwnd.com/135dba0fac6444e911038066a330cebb/200003316-dfcd5dfcda/sparrow-292637_1920.jpg?ph=76527805ce)